Středočeský kraj je rizikovou oblastí z hlediska nehod. Kombinuje vysokou intenzitu dojížďkového a tranzitního provozu

 Největší počet dopravních nehod celkově v rámci České republiky připadá v mezikrajském srovnání na Středočeský kraj (bez započítání hlavního města Prahy). Jejich nejčastější příčinou je nesprávný způsob jízdy (celkem 48,7 % nehod) a také překračování rychlosti (19,9 % případů). Obojí je na vysoce frekventovaných komunikacích směřujících do Prahy s hustým tranzitním, dojížďkovým i krajským provozem obrovským rizikem. Středočeský kraj, to jsou ale také lesní úseky silnic nebo pole obklopující silnice a dálnice, a tedy přirozené oblasti výskytu lesní zvěře. Právě střety s ní jsou nejčastější příčinou nehod, které vzniknou bez zavinění řidiče. Středočeský kraj je s podílem nehod nezaviněných řidiči 18,78 % třetí nejhorší v rámci ČR, hned za „kopcovitými“ kraji – Krajem Vysočina a Zlínským krajem.

 Vyplývá to z údajů Portálu nehod (www.portalnehod.cz), který napomáhá v bezpečnosti silničního provozu, pravidelně hodnotí rizikovost jednotlivých lokalit častých dopravních nehod v České republice. 

Praha-východ – nejvíce nehod ročně ve Středočeském kraji

 „Téměř 1 650 nehod ročně se stane na území okresu Praha-východ, který je tak okresem s nejvyšší nehodovostí ve Středočeském kraji. Následují okresy Benešov se 1 489 a Mladá Boleslav se 1 485 nehodami ročně. Zatímco u okresu Praha-východ mezi příčinami nehod jednoznačně dominuje s 55,1% podílem nesprávný způsob řízení, u okresu Benešov má podíl 45,1 % a například 24,8 % nehod zde není zaviněno řidičem – jde často o střety se zvěří, které jsou ve středních Čechách časté. U okresu Mladá Boleslav jsou statistiky podobné – 43 % nehod zaviní řidiči nesprávným způsobem řízení, naopak 22,4 % nehod není zaviněno řidičem,“ uvádí Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.

 Za první trojicí okresů následují z hlediska počtu nehod okresy Příbram (1 278 nehod ročně), Kladno (1 164 nehod ročně) a Praha-západ (1 128 nehod ročně). 

 U dalších okresů jsou pak celkové počty nehod nižší – dá se říci, že čím je okres vzdálenější od Prahy, tím menší je nehodovost na jeho silnicích. V okrese Nymburk to je průměrně 891 nehod ročně, v okrese Mělník 889 nehod ročně a v okrese Kolín průměrně 884 nehod ročně. Statistiku uzavírají okresy Beroun (823 nehod ročně), Rakovník (691 nehod ročně) a Kutná Hora (681 nehod ročně) – kraje na pomezí Středočeského kraje a sousedních krajů s počtem nehod na poloviční úrovni ve srovnání s okresem Praha-východ. Nicméně v meziročním srovnání došlo u většiny „venkovských“ okresů ke zhoršení statistiky. Ukazuje to, že lidé se stěhují více do vzdálenějších částí Středočeského kraje, dojíždějí do Prahy a velkých měst do zaměstnání a doprava postupně houstne i tam.

Počet nehod v okresech Středočeského kraje od roku 2010 do konce roku 2023

  

 

Pramen: Portál nehod

 

Top 10 rizikových míst ve Středočeském kraji představuje výzvy pro řidiče a bezpečnost silničního provozu. Na těchto lokalitách se opakovaně vyskytují nehody s vážnými důsledky. Jsou to následující místa:

 „Ve Středočeském kraji patří mezi riziková místa dálnice D4 v okrese Příbram, konkrétně úsek kolem obce Obořiště, kde za posledních pět let došlo k 55 nehodám a 13 zraněním. Na tomto místě jsou časté nehody způsobené nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky,“ řekl Marek Sibal ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

• Dalším problematickým bodem je mimoúrovňová křižovatka silnic I/3 a I/18 u Olbramovic v okrese Benešov, kde za posledních pět let bylo evidováno 36 nehod a 17 zranění. K nehodám zde dochází často nezaviněně ze strany řidiče.
• V okrese Mladá Boleslav je rizikový úsek na silnici I/16 u Chotětova, kde za posledních pět let došlo ke 31 nehodám a 13 zraněním. Nejčastější příčinou zde bývá nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
• V okrese Beroun je takovým místem úsek silnice II/114 u Malého Chlumce, kde za pět let evidují 30 nehod a 12 zranění. Nehody zde často nesouvisejí přímo s chybou řidiče.
• Další nebezpečné místo se nachází na silnici III/2384 mezi obcemi Velká Dobrá a Rozdělov v okrese Kladno. Zde došlo za posledních pět let k 28 nehodám a 21 zraněním. Nehody bývají způsobeny nepřizpůsobením rychlosti technickému stavu vozovky.
• Riziková je také okružní křižovatka u logistického parku v Jirnech v okrese Praha-východ, kde bylo za pět let evidováno 21 nehod a 14 zranění. I zde se ukazuje význam přizpůsobení rychlosti dopravně-technickým podmínkám.
• V okrese Nymburk je problematickým místem úsek silnice II/330 u obce Netřebice, kde za posledních pět let došlo k 21 nehodám a 23 zraněním. Podobně jako jinde zde hraje roli nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
• Další rizikové místo v okrese Kladno se nachází na silnici II/118 u města Kladna, kde za pět let bylo evidováno 19 nehod a 15 zranění. Hlavní příčinou zde bývá nedání přednosti při odbočování vlevo.
• Okres Beroun má problematický úsek na silnici II/118 u Berouna, kde za posledních pět let došlo k 18 nehodám a 11 zraněním. Zde se jako hlavní příčina nehod ukazuje nepřizpůsobení rychlosti dopravně-technickému stavu vozovky.
• Posledním z deseti nejrizikovějších míst je křižovatka silnic I/18 a III/11417 u Příbrami, kde za posledních pět let evidují 11 nehod a 18 zranění. K nehodám zde dochází zejména kvůli nedání přednosti podle příslušné dopravní značky.

 Tento přehled poukazuje na důležitost pečlivého přizpůsobení rychlosti stavu vozovky a dodržování dopravních předpisů, což by mohlo přispět ke snížení rizikovosti těchto lokalit.

 

V Kolíně proběhla regionální konference právě s cílem prevence dopravních nehod

 Právě zlepšení bezpečnosti na silnicích a upozornění na místa, kde se stává nejvíce nehod, se věnovala regionální dopravní konference, která se uskutečnila pod záštitou hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové a starosty Města Kolína Michaela Kašpara. Diskuse proběhla v konferenčních prostorech Centra rozvoje podnikání Kolín (CEROP) 21. listopadu 2024. Rozebíralo se na ní výše uvedených deset nejrizikovějších míst na cestách Středočeského kraje, ale i případové studie dalších lokalit, které se už i díky těmto konferencím v minulosti podařilo lépe zabezpečit. Organizátory letošního ročníku jsou společnosti RSE Project a DataFriends. Projekt je financován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.

 Datoví analytici Portálu nehod zpracovávají pro každý kraj analýzy dopravní nehodovosti včetně nejrizikovějších míst v daném regionu. Na finálním výběru a pořadí rizikových míst se následně shoduje expertní komise složená ze zástupců BESIP, Policie ČR a RSE Project. „V rámci letošního ročníku jsme opět nabídli široké veřejnosti ucelený a empiricky doložený pohled na nehodová místa ve středních Čechách. Zároveň jsme se podívali na to, zda opatření, která byla v daném místě provedena, přinesla v čase požadované výsledky,“ uvádí Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod, a dodává: „Některá nehodová místa ale z mapy rizikových míst nezmizí, pokud řidiči v daném úseku nezmění své chování. Proto na ně nesmíme zapomínat a musíme apelovat na řidiče.“

 

Portál nehod

 Cílem Portálu nehod – www.portalnehod.cz – je přispět k posílení bezpečnosti silničního provozu a k prevenci dopravních nehod. Tento portál přináší užitečné informace jak pro širokou veřejnost, tak pro novináře či zástupce samosprávy a další, kdo se zabývají prevencí nehodovosti na českých silnicích.

Nejvýraznějším prvkem portálu je interaktivní mapa rizikových míst, na které si lze naplánovat trasu cesty a zobrazit si riziková místa, která se na ní nacházejí. Kromě toho je možné si na portálu zobrazit videa ze zásahů na nehodových místech. A právě na tato riziková místa nyní upozorňuje navigace Mapy.cz.

 Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.