Poslanci v prvním čtení podpořili „celnický balíček“

Poslaneckou sněmovnou ve středu 4. prosince 2024 prošel v prvním čtení vládní návrh zákona, kterým stát pokračuje v reformě celní správy. Zákon navazuje na první část reformy, která byla součástí konsolidačního balíčku, a která přinesla například redukci celních úřadů. Novela, která je nyní v Poslanecké sněmovně, upravuje zejména legislativu v oblasti správy daní.

„V první fázi jsme v rámci konsolidačního balíčku zredukovali k 1. červenci 2025 počet celních úřadů z 15 na 6. V srpnu vláda schválila druhou část reformy, jejímž cílem je provést organizačně-kompetenční změny v právních předpisech upravujících působnost celní správy,“ dodává ministr financí Zbyněk Stanjura. Celnický balíček zahrnuje také důležité organizační a kompetenční změny a posílení digizalizace. „Balíček upravuje naše kompetence tak, abychom mohli efektivně vykonávat činnosti související s naším posláním a je součástí širšího projektu transformace celní správy. Ta by měla zpřehlednit naše činnosti, snížit administrativní zátěž podnikatelů a přinést plánované úspory v podobě zrušení až 300 míst celníků v příštím roce,“ doplňuje slova ministra financí generální ředitel Celní správy ČR Marek Šimandl.

Návrh zákona je souborem novel celkem 117 zákonů a upravuje kompetence celní správy, zejména v podobě předání nebo naopak převzetí vybraných dílčích kompetencí ve vztahu k jiným orgánům. Celní úřady by například nově neměly provádět kontrolu zaměstnávání cizinců nebo zajišťovat sběr hlášení od osob pěstujících mák setý a rostliny konopí a provádět v této oblasti kontrolní činnost. Bez náhrady bude zrušena oznamovací povinnost osob příležitostně prodávajících lihoviny (např. na hasičském plesu) vůči celnímu úřadu, což sníží administrativní zátěž pro veřejnost, aniž by toto zrušení mělo reálný dopad na výkon kontrolní činnosti celní správy. Úprava rovněž sjednocuje kompetence celní správy zadržet věc, obal nebo dopravní prostředek, pokud porušují právní předpisy. Dále se rozšiřuje oprávnění celní správy v oblasti vybírání a vymáhání pokut uložených v režimu správního řádu jinými orgány, obcemi či kraji, a místních poplatků. Výsledkem bude lepší vymahatelnost a snížení nákladů pro dlužníky (neboť daňová exekuce je z pohledu výše exekučních nákladů výrazně méně zatěžující) a rovněž dlouhodobá provozní úspora na straně státu. Tuto cestu nastoupil již konsolidační balíček, když převedl na celní úřady vymáhání justičních pohledávek od 1. ledna 2024.

Dalším cílem návrhu zákona je provést dílčí změny v daňovém řádu a dalších procesněprávních normách v oblasti správy daní a působnosti orgánů Celní správy především v návaznosti na zkušenosti z aplikační praxe a navázat na změny provedené v rámci tzv. konsolidačního balíčku.

Nabytí účinnosti návrhu zákona, který nezakládá nové požadavky na státní rozpočet, se předpokládá dnem 1. července 2025 s tím, že vybraná ustanovení by měla nabýt účinnosti k 1. lednu 2026.