Slováci začínají (trochu) snižovat deficit

Slovenští poslanci schválili návrh státního rozpočtu na příští rok včetně schodku veřejných financí ve výši 4,7 % HDP. Jde o zlepšení, protože na letos je plánován deficit 5,8 % HDP (Slovensko je proto jednou ze sedmi zemí Evropské unie, se kterými EU letos v létě zahájila „kárné“ řízení kvůli přílišným rozpočtovým deficitům).

I když oproti poslední prognóze Evropské komise bude český deficit veřejných financí o třicet miliard Kč (tj. o zhruba půl procenta HDP) vyšší, i tak bude svou úrovní (cca 2,8 % HDP) oproti tomu slovenskému daleko menší.


V rámci eurozóny plánuje na příští rok hlubší deficit jen Francie. Na druhé straně ale (jak upozornila tamní centrální banka) je Slovensko jednou z osmi zemí eurozóny, které mezi roky 2024 a 2025 snižují poměrně výrazně schodek. Z hodnocení slovenské rozpočtové rady nepřímo plyne, že dosažení plánovaného deficitu je poměrně nepravděpodobné.

Návrh rozpočtu obsahuje sadu opatření vyhlášených letos v podobě konsolidačního balíčku (podobně jako v Česku loni) v objemu cca 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Klíčovým krokem od ledna 2025 je zvýšení základní sazby DPH z 20 % na 23 %, přičemž ovšem u řady politicky citlivých položek (některé základní potraviny, léky, časopisy, učebnice, knihy, veřejné stravování a ubytování aj.) dojde naopak ke snížení sazby (opět trochu podobně jako v Česku). Celkově budou mít Slováci tři sazby: 5 %, 19 % a 23 %. Zvýší se taky sazba daně z příjmů pro právnické osoby s vyššími příjmy (na 24 procent).

Z odborného pohledu hodně kontroverzní je nová daň z finančních transakcí. Novinkou je taky daň ze slazených nealkoholických nápojů.

Na úroveň 3 % požadovanou v EU se Slováci dle rozpočtové dokumentace mají dostat až v roce 2027. To bude ovšem možné jen za cenu dalších drsných úspor.

Analytici očekávají, že konsolidační balíček zvýší slovenskou inflaci v příštím roce až k pěti procentům.

Michal Skořepa