Proč energie v příštím roce nezdraží? Protože volby. ERÚ dnes přehodil nutné výrazné zdražení až na další vládu

Příznivý vývoji neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované. Ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá to z dnes zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.

Jde však jen určitý klid před dalším cenovým vzedmutím, které je nutné. A bude v dalších letech o to výraznější, že v příštím roce si tedy Energetický regulační úřad dává s výraznějším zvýšením regulované složky „pauzu“.

Je totiž třeba rozsáhlých investic do rozvoje a zabezpečení sítí. Například připojování mikrozdrojů, nových odběrů či instalace chytrého měření se samy nezaplatí. Energetický regulační úřad (ERÚ) tak fakticky nutné související výraznější zvýšení regulované složky ceny energií přehodil na další vládu, jež vzejde ze sněmovních voleb příštího roku. Proč úřad nerozložil zdražování regulované složky rovnoměrněji, takže energetičtí experti hodnotí dnešní její navýšení jako nedostatečné, to ví jen on sám. Nicméně expertní názor, že tak učinil z politického důvodu blížících se voleb rok 2025 se už objevil a smysl nepochybně dává.

Celková cena elektřiny pro domácnosti ve volebním roce i díky dnešnímu zásahu ERÚ průměru klesne o zhruba desetinu v porovnání s letoškem. Příznivý vývoj je dán poklesem ceny elektřiny na evropských burzách. Ten je natolik výrazný, že předčí jen mírný nárůst regulované složky – tento nárůst například u domácností má činit průměrně zhruba procento. Řadoví odběratelé z řad domácností v příštím roce tak ušetří za elektřinu nejčastěji od jednoho tisíce do osmi tisíců korun.

Regulovaná složka ceny plynu sice stoupne výrazněji, než je tomu u elektřiny, avšak ani tak nesmaže příznivý efekt poklesu burzovních cen plynu, tedy složky neregulované. Úspora na celkové platbě za plyn se v příštím roce bude u domácností pohybovat nejčastěji od několika desítek korun do opět osmi tisíc korun.

Příznivý vývoj cen energií v příštím roce, který dnes stvrdil svým rozhodnutím Energetický regulační úřad, znatelně přispěje k tomu, že v příštím roce spotřebitelská inflace zůstane v tolerančním pásmu cílování inflace České národní banky. Inflace tedy průměrně celoročně zůstane pod úrovní tří procent, což by mělo přispět k dalšímu oživení spotřeby domácností, tedy v důsledku k zajištění výraznějšího hospodářského růstu, než jaký registrujeme letos. To vše lze ve volebním roce pochopitelně jen vítat – nejvíce ovšem, pochopitelně, z pohledu vládního politika.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank