Zbyněk Stanjura hostem pořadu Co na to ministr

 

Zdroj: CNN Prima News
Datum vydání: 27. 11. 2024

Pavlína Wolfová, moderátorka

Dobrý večer. Je tu další vydání pořadu Co na to ministr třikrát do měsíce. Vždy ve 21 hodin vám nabízíme názory šéfů rezortů, jak si vedou, co považují za své priority a jak zařídí, aby právě jim svěřené ministerstvo vzkvétalo. Na to se budu ptát dnes Zbyňka Stanjury, ministra financí z ODS. Dobrý večer.

Zbyněk Stanjura, ministr financí

Dobrý večer.

Děkuji, že jste dorazil, pane ministře. Takovou parlamentní politikou hnutí ANO chce odvolat Markétu Pekarovou Adamovou z postu předsedkyně Sněmovny a požádalo o svolání mimořádné schůze. Čekáte, že se vztahy s opozicí ještě vyostří?

Vztahy, zejména mezi opozicí a vládní koalicí, jsou již dlouho vyostřené. Opozice nám blokuje chod Sněmovny už tři roky, přičemž předseda opozice, jak se sám tituluje, denně používá nevybíravé osobní útoky. Nikdo z jejich klubu to nekoriguje, což je problém. Tato žádost tedy není oprávněná, což je logické. Opozice ví, že ji neprosadí, ale přesto chce trávit hodiny debatami o tomto tématu. Důvody jsou však vymyšlené, a není tak žádný důvod měnit předsedkyni Sněmovny.

Jak do toho půjdete? A vaši koaliční kolegové? Někteří tvrdí, že pokud byste jako odvetu chtěli odvolat z vedení Sněmovny například Karla Havlíčka, do toho byste šel?

Pokud si opozice představuje, že nás bude dnes a denně mlátit po hlavě a my budeme říkat, ano, děkujeme, to je skvělé, že nás mlátíte po hlavě, že nás urážíte několik hodin denně, tak si myslím, že si nenašli správného soupeře. Domnívám se, že tento plán v koalici je zcela oprávněný.

To znamená, že o tom teď bude jednat sněmovna. Myslíte…

O odvolání některého z místopředsedo za ANO? Velmi pravděpodobně.

Děkuji. Pojďme už na klíčové téma, proč jsme se my dva tady sešli, a to je státní rozpočet. S námi je tu Petr Převrátil. Petře, co máš.

Petr Převrátil, redaktor
Hezký večer. Návrh státního rozpočtu na rok 2025 čeká na závěrečné čtení ve Sněmovně, které proběhne příští týden. Zatímco v dolní komoře parlamentu by schválení rozpočtu nemělo nic zastavit, krajně nejistý je zatím podpis prezidenta Petra Pavla. Pojďme se podívat, co k tomu řekl. Rád by měl dostatečné důvody k tomu, aby rozpočet vetoval jako nutné opatření, nebo si byl jistý, že i nedostatky, které vykazuje, jsou zvládnutelné, a nemá smysl přistupovat k prozatímním řešením, jako je rozpočtové provizorium. Ale to opravdu nemohu říci. David Marek, který v ekonomických otázkách radí prezidentovi Pavlovi, k tomu uvedl: "Problematická místa jsou čtyři. V součtu jde o položky za 43 miliard korun, které nevypadají dostatečně realisticky a důvěryhodně na to, aby se rozpočet dal považovat za transparentní a přijatelný v této podobě." A co mu tedy nesedí? Podobně jako předtím Národní rozpočtové radě, jde o nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek, nejasnosti ohledně dotací na obnovitelné zdroje, chybějící legislativu k platům nepedagogických pracovníků a také podhodnocení výdajů na starobní důchody v rozpočtu.

Poradce prezidenta David Marek řekl, že navzdory tlaku vašemu a pana premiéra neporadí panu prezidentovi, aby to podepsal. Tlačíte na Hrad?

Ne, ani na pana Marka. Já jsem s ním o tom nikdy nemluvil, takže nevím, o jakém tlaku mluví. To, že veřejně ten rozpočet hájíme, je logické, naše vláda ho schválila. Že tam jsou rizika, to je pravda, ale rizika jsou u každého rozpočtu, který jakákoliv vláda schvaluje. Za námi jsou výsledky. Já jsem například loni v květnu nebo v červnu slyšel mnoho expertů, že deficit bude určitě 400 miliard, někdo říkal 450. Jenom připomenu, že plán byl 295 a výsledek byl 288. Zvládli jsme rozpočet na rok 2022, ten deficit v té podobě, jaký jsme schválili, jsme zvládli v roce 2023, a dneska, skoro na konci listopadu, mohu říct, že zvládneme i rok 2024. Zvládneme i rok 2025. Já v tom žádné obavy nevidím, ale poctivě jsme přiznávali od začátku u každého rozpočtu, že jsou rizika, ať už zahraničněpolitická, nebo vnitropolitická. Ta částka fakt nesedí, já to nepodceňuji, ta rizika jsou o něco menší. Každý z těch čtyř případů je úplně jiný.

To znamená, že to není 43 miliard, které tam, abych lidově řekla, lítají.

Nelítají. Představme si, že odhadujeme třeba výdaje na důchody ve výši 717 miliard, ale nevíme přesně, kolik lidí se příští rok rozhodne například jít do předčasného důchodu. To neví nikdo, záleží to na těch konkrétních lidech. A pokud pan Marek říká, že tam lítá šest miliard, je to méně než 1 %.

Národní rozpočtová rada má speciální nezávislý orgán, který se jmenuje Výbor rozpočtové prognózy, a ten označil daňové příjmy, nebo příjmy státního rozpočtu, za realistické, což znamená, že odpovídají známým skutečnostem. V tomto případě jde o makroekonomickou prognózu ze srpna letošního roku, která odhaduje, jak se bude vyvíjet ekonomika v příštím roce.

K tomu se dostaneme k jistému optimismu. Jakými argumenty přesvědčíte koaliční kolegy z hnutí STAN? Ti totiž dali najevo, že nemusí podpořit státní rozpočet, pokud nebude vyřešeno financování nepedagogických pracovníků, což je nějaké tři miliardy. Já vím, že se bavíme o drobných částkách, ale přece jen je to koaliční partner.

Já to takhle nevnímám. Dnes bylo zasedání vlády, kde je 5 členů vlády za hnutí STAN, ale nikdo z nich neříkal nic proti. V tomto okamžiku je to návrh vlády jako celku, není to návrh ministra financí, takže předpokládám, že všichni ministři, bez ohledu na stranickou příslušnost, budou hájit návrh státního rozpočtu. A nepochybuju o tom, že příští Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslankyň a poslanců schválí návrh rozpočtu na rok 2025.

Jinými slovy, tu výtku, kterou přednesl Petr Letocha, poslanec STAN u nás v neděli v Partii, že pokud se tohle nevyřeší v rámci rozpočtového určení daní, to je velmi nepravděpodobné…. Už jste to vyřešili?

Už dávno, to je trochu vlamování se do otevřených dveří.

Ještě předtím, než to řekl pan Letoch.

No, samozřejmě. To já nevím. Jak probíhá komunikace uvnitř hnutí STAN, nejsem z toho výroku nějak nervózní.

43 miliardy - říká David Marek. Vy říkáte, že to neodpovídá. V každém případě vyšla kritika Národní rozpočtové rady, kdybyste tam ty připomínky jejich zapracovali, a nějakým způsobem jste to pozměnili, tak se spočítá, že by ten schodek byl někde kolem 280.

Nemůže být.

Proč nemůže být?

Protože máme zákon o rozpočtové odpovědnosti, který pro každý rok stanovuje maximální deficit, a to je v tomto případě 231 miliard. Je tam jediná výjimka, kterou jsme bohužel museli uplatnit, a to v případě přírodní katastrofy. V takovém případě lze deficit zvýšit, ale pouze o výdaje na odstraňování následků přírodní katastrofy, konkrétně těch velkých povodní, které postihly zejména můj kraj a Olomoucký kraj. Na tuto situaci je alokováno 10 miliard, což umožňují evropská i česká pravidla. Tyto pravidla umožňují zvýšení zákonného limitu v tomto případě 231 miliard. Takže kdo tvrdí, že deficit může být 280 miliard, ten se mýlí, protože to není v souladu se zákony.

Říkají, že 40 miliard tam nesedí. Kdyby se to udělalo správně, jsme na tomto čísle, což znamená, že ti, kdo tohle říkají, tomu nerozumějí.

To neříkám, jen říkám, že rizika nezlehčuji, vím o nich už několik měsíců v této debatě. Takže pro vysvětlení škrtnu nuly, protože je to jednodušší. Představme si, že rodina očekává příjem 20 000 Kč. My očekáváme dva biliony korun, abych to zjednodušil. Takže škrtnu nulu, je to 20 000. A to riziko, které existuje, říká, že když se toto riziko naplní, rodina dostane 19 900, ne 20 000, což je 1 %, tedy 100 Kč. Na výdajové straně říkáme, že výdaje jsou 22 000 Kč pro tu rodinu. A když se naplní některá rizika, a úkolem vlády je tato rizika v průběhu rozpočtového roku eliminovat, může se stát, že ty výdaje budou 22 200 Kč, což znamená 200 Kč navíc. Každý, kdo dělá rodinný rozpočet, ví, že pokud je rozdíl 300 Kč z celkové částky 42 000 Kč, ať už na příjmu, nebo na výdajové straně, je to zanedbatelná částka. Když sečteme všechny plánované příjmy a výdaje, celková částka je 4 400 miliard, což je nepředstavitelné číslo. Rizika na straně příjmů jsou tedy 0,5 %, na straně výdajů méně než 1 %. Říkám, nezlehčuju to, ale je to věc, kterou vláda dokáže v průběhu roku vyřešit. Mimo jiné jsme to vyřešili, jak jsem říkal, v roce 2022, 2023 a 2024.

Pak se tedy musím zeptat, proč si myslíte, že to na Hradě vidí jinak? Proč je to tak vzrušuje.

Já se s panem prezidentem uvidím 9. prosince, budu tam s panem premiérem a budeme ho přesvědčovat o tom, že ta rizika, která opravdu nepodceňuji, že jsou zvládnutelná, když použiju slova z toho úvodního slidu, který jsme všichni společně viděli.

Ta kritika toho rozpočtu se zakládá v podstatě na tom, že vy pracujete s prognózou, která je velmi optimistická, ekonomové mají.

Ne, já se omlouvám. Výbor pro rozpočtové prognózy všemi hlasy označil tuto prognózu za realistickou.

Výbor… nevím, kolik je to lidí. Sedm lidí?

Nezávislých tedy.

Zbytek ekonomického světa má za to, že možná s odhadem toho ekonomického růstu příští rok trošku přestřelujete, že jste chorobný optimista.

Tak za prvé, to nedělám já, nedělá to žádný ministr financí, dělají to experti. Včera měl tiskovou konferenci Mezinárodní měnový fond v České republice, který byl na pravidelné misi v České republice. Ano, oni odhadli ten ekonomický růst o něco pomalejší, 2,4 % a my 2,5, tak si řekněme, jestli je to dramatický rozdíl.

Jenom letos jsme 1,1%, jestli to chápu správně.

To uvidíme. Náš odhad 1,1 %, Měnový fond odhaduje 1,0 %. Je to vyšší než ve většině zemí Evropské unie.

To znamená, je to realistický odhad.

Ano.

Co jste si řekl, když Petr Fiala vyslovil tu větu o německých platech, která se stále točí a dnes ji znovu zopakoval.

Že je dobré, když politici a lídři do parlamentních voleb mají pozitivní vizi pro občany.

To znamená, vy jste neměl jako ministr financí tu potřebu.

Opravdu si myslíme, že je dobré, aby kandidát na premiéra říkal: Já si myslím, že to nezvládneme, já si fakt myslím, že ty naše bohatší sousedy nebudeme dohánět, buďme radši pesimisté? Já myslím, že, že to není správný přístup.

Ano, to nechceme, ale chceme, abychom věděli, když má plán, jak to udělá. Máte plán, jak to udělat?

Ano.

Že je budeme mít za čtyři, možná osm let?

Takhle to přesně neřekl a nemá cenu se přít, jestli myslel kupní sílu nebo průměrný plat. Prostě je důležité mít vizi a my říkáme, a bude to říkat těch 10 měsíců do voleb. Ten plán si s dovolením necháme až do horké volební kampaně. Pak budeme říkat lidem, když nám dáte mandát silnější než minule, uděláme všechno pro to, abychom tu vizi naplnili. Podle mě je to správně.

To znamená, máte to vymyšleno, zpracováno a my se dozvíme, jak to vlastně myslíte.

Přesně.

A kdy to bude?

Tak, jestli odhadujeme, že volby mohou být buď první víkend v říjnu nebo poslední dva týdny v září. To záleží na rozhodnutí pana prezidenta. No, tak v té horké fázi kampaně.

Takže teď budeme půl roku v napětí a pak se dozvíme, jak jste to mysleli.

Já nevím, jestli budeme my všichni v napětí.

Já myslím, že všichni jsme 35 let v napětí, ale teď jste to napětí trošičku zvýšili.

Poslední vizí.

Nejste zklamaný, že co se těch čísel týče, že neplníte ta očekávání, která jste vyvolali? To je vám vyčítáno. Mířím k Česku ve formě, protože jestli něco nejsme, tak úplně ve formě.

Já myslím, že je poctivé si říct, že nejsme úplně ve formě, ale taky nám trošku chybí v té naší domácí debatě mezinárodně srovnání. My letos budeme mít deficit veřejných financí pod 3 %, příští rok 2,3 %. Jediné z V4. Naši sousedé v Polsku a na Slovensku budou mít letos kolem 6 %, příští rok přes 5 %. Francouzská vláda nová oznámila plán, že za pět let budou mít 5 % a je označen za příliš radikální. A je možné, že bude vyslovena nedůvěra. Naši rakouští sousedé pro příští rok odhadují schodek minus 3,5 % a mínus 2,3 %. Myslím, že musíme brát minimálně středoevropský kontext, abychom viděli, jak se daří našim sousedům. Mimochodem, německá ekonomika letos neporoste a příští rok poroste podle všech prognóz, německých, mezinárodních, ale i českých, mnohem pomaleji než česká ekonomika. Že bychom na tom mohli být lépe. To je věta, kterou můžeme použít kdykoliv. My jsme určitě nikdy neřekli, že všechno, co jsme udělali, bylo skvělé, že jsme neudělali žádné chyby. Já myslím, že je poctivé si přiznat, když se nějaká chyba provede, to tak je. Ale současně si myslím, že v tom mezinárodním kontextu si stojíme velmi dobře, kdo si najde ten čas a podívá se na hodnocení Mezinárodního měnového fondu, tak musí přiznat, že vycházíme z mezinárodního srovnání velmi dobře.

Ale když se podíváme na to hodnocení doma, tak jak to říct, máme lidi v ulicích. Státní správa nehubne.

Naopak, státní správa hubne.

Pomaleji, než jste slibovali.

Tak, jak kde, na mém resortu se docela hubne.

Plánovaná konsolidace pro příští rok je podle ekonomů minimální. Pokud vůbec nějaká, a to nemluvíme…

Já bych toho ekonoma tady rád viděl proti sobě a zeptal se ho: A co byste teda řekl Rakušanům, Polákům, Slovákům Maďarům, Francouzům, Italům, kteří mají mnohem horší výsledky pro příští rok, než plánujeme my? Co byste jim řekl?

Já bych strašně u toho chtěla být, pane ministře. Tímto vás zvu do debaty, domluvíme se. Beru to jako příslib. Pojďme dál. Na světě jsou dvě jistoty, smrt a daně, pojďme tedy k daním. Petře?

Petr Převrátil, redaktor
Pavlíno, jsem rád, že jsi vybrala právě tuto možnost, tedy přehled daňových změn a odvodů, které prosadila Fialova vláda. Řada z nich byla součástí konsolidačního balíčku. Jejich náběh je ale postupný. Jakkoliv vládní politici před volbami slibovali, že daně zvyšovat nebudou, později tyto sliby, jak víme, porušili, změnila se například daň z příjmu právnických osob, a to z 19 % na 21 %. Platí od letošního roku. Podnikatelé ji poprvé zaúčtují v daňovém přiznání za letošní rok, které budou podávat v roce příštím. Zvýšila se pak také daň z nemovitosti, zrušilo se například školkovné, ale třeba také daňová sleva na studenta, dále se pak rozšířil okruh plátců progresivní daně z příjmů, živnostníkům se zvedlo sociální pojištění a také se například zvedla spotřební daň na tabák a alkohol. Jak ale víme, změna se nedotkla tichého vína.

Snížili jsme některé daně?

Snížili, myslím, že je poctivé to v té debatě říct. Zvýšili jsme limity pro povinnou registraci k DPH a tím pádem jsme zvýšili limity pro využití institutu paušální daně. Když si projdeme například tento slide, tak myslím, že vyšší spotřební daň na tabák, alkohol, přísnější zdanění výher má širokou podporu veřejnosti, že v tom žádný problém není, stejně tak zvýšení daně z hazardu. To, že jsme měli odvahu zrušit 22 daňových výjimek, připomeňme si debatu loni, předloni, před třemi lety, že máme příliš mnoho daňových výjimek. A když je rušíme, tak je to zase špatně.

Mířila jsem k tomu. A zvýšili jste daně?

Některé určitě ano.

Od ledna navíc rekordně stoupnou odvody živnostníkům. Předpokládám, že se všichni ti živnostníci ozvou. Vy to nepředpokládáte?

Všichni se určitě neozvou, protože všichni neplatí povinné minimální odvody. Zvednou se povinné minimální odvody. Rozložili jsme to do tří let 2024-26 a na konci po tom třikrát zvýšení se budou platit povinné minimální odvody jako z minimální mzdy u zaměstnanců. Mně to nepřipadá přehnané. Totiž tady vznikl problém, který není řešitelný. Když máte nemocenské pojištění, to znamená, že dostáváte nemocenskou. OSVČ mají volbu: neplatím, a když neplatím, nic neberu, když onemocním. To je fér. U těch minimálních odvodů, platí to, že platí málo. Pak se ale stane, že je vám vyměřený nízký důchod. Kdyby to byl konec příběhu, tak je to taky fér: míň platím, míň beru. Ale takhle to není. V okamžiku, kdy mám nízký důchod, tak si mohu jít pro sociální dávky, přestože jsem platil podstatně méně než jiní, kteří v tom systému platili víc. Takže konečný stav, že se platí u OSVČ povinné minimální zálohy, mnozí si platí vyšší a je to rozumné. Že se nakonec rovnají odvodům z minimální mzdy, přece není přehnané.

Tedy je to podle vás spravedlivé?

Ano. A řeší to ten problém, až tito lidé půjdou do důchodu, že nebudou mít tak nízké důchody. To zvýšení důchodů je vyšší než zvýšení odvodů, které budou platit každý rok. Ale současně říkám, že jsme živnostníkům zvedli povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony, to znamená, že mohou být nadále plátci DPH i při vyšším obratu. A taky jsme logicky zvedli i institut paušální daně, který je dobré protibyrokratické opatření.

Není.

Je chyba dělat to právě v roce, kdy se blíží volby. Vím, že děláte nepopulární věci…

Ale to bychom nemohli dělat nic, protože volby jsme měli letos troje, příští rok máme volby, v roce 2026 máme dvoje volby.

Když jsme chystali konsolidační balíček, tak naši voliči za prvé chtěli snížit deficit, a my jsme ta opatření rozložili, snažili jsme spravedlivě, aby žádná věková sociální skupina nezaplatila příliš mnoho za tu konsolidaci. A nemáte jiná než nepopulární opatření, jak snížit deficit. Buď zvýšíte některé daně, u nás to byla zhruba 1/3 toho celkového úsilí, a to není populární, to si musíme přiznat. Anebo škrtnete některé výdaje, a to také není populární, protože ti, kteří byli zvyklí dostávat peníze ze státního rozpočtu, buď dostávají menší peníze, nebo žádné, a když se zase vrátíme k tomu prvnímu slidu, tak tam bylo napsané zvýšení daně z nemovitostí, větší příjem rozpočtu, ale ne státního, to končí v obecním rozpočtu. To je třeba to říct, proč jsme zvýšili o dva procentní body korporátní daň, protože byly čtyři těžké roky 2019–2023, kdy z veřejných rozpočtů šly obrovské částky na podporu firem. Mně zase přijde spravedlivé, aby po tom období, kdy ty firmy to reálně potřebovaly, aby část té pomoci vracely. Například tím zvýšením daně o dva procentním body.

To je korporátní daň, já jsem se soustředila na ty OSVČ…

Já myslím, že jim to vysvětlíme.

Jak jim to vysvětlíte příští rok? Víte, co se bude dít? Říkáte tomu horká fáze kampaně… Já už si to jenom představuju, vy taky jistě...

Ta fáze kampaně je pozdě na vysvětlování kroků vlády, teď chceme využít těch 10 měsíců.

Kdy s tím začnete?

Už jsme s tím začali na každém setkání s občany, kde na to přijde řeč, zejména když se setkávám s podnikatelskou veřejností, tak řeč na to přijde, tak to vysvětluju.

A máte s tím úspěch, pane ministře?

No, to se ukáže u voleb. Těžko se to hodnotí. Já věřím tomu, že když mám tu šanci mluvit s konkrétními lidmi a mám dostatek času, abych to podrobněji vysvětlil, tak si myslím, že se mi docela daří, ale logicky neste schopen mluvit se všemi. Rozhodne to až ten volební výsledek. Jestli se nám to povedlo nebo nepovedlo, mně to přijde spravedlivé.

Teď mluvíme sedm minut o daních. Když říká opozice, konkrétně hnutí ANO, že to je daňový balíček, je to tedy lež? Nebo je to férové pojmenování něčeho, co obsahuje změny daní?

Tak bez sociálního pojištění, které reálně je taky daň, my bereme jeden bilion korun daní ročně, a to zvýšení ve všech položkách je zhruba 30 miliard, takže místo 970 miliard vybereme jeden bilion. Ta změna není nějak dramatická, ale slouží k tomu, že nemusíme platit takové úroky. To znamená, že nám zbydou peníze na jiné výdaje, přestože se dramaticky zvyšují platby státu za úroky, a taky díky tomu nás nezávislí odborníci a experti hodnotí pozitivně jako Českou republiku a máme dobrý rating, tak máme i dobré procento, které platíme za ty státní dluhy.

Pane ministře, díky.