Výhled hospodářského růstu v eurozóně zůstává letos nadále křehký - Globální ekonomický výhled listopad 2024 - Eurozóna

Výhled hospodářského růstu v eurozóně zůstává letos nadále křehký. Růst HDP o 0,4 % ve třetím čtvrtletí překonal očekávání, nicméně udržení tak vysoké dynamiky není jisté vzhledem k nepříznivé situaci v průmyslu, který stále vykazuje známky recese. K růstu navíc významně přispěla jednorázová podpora spotřeby spojená s olympijskými hrami ve Francii a účetní vlivy v hospodaření irských společností. PMI ve zpracovatelském průmyslu vzrostl v říjnu na 46,0 bodů, což sice signalizuje zlepšení ve srovnání s předchozími měsíci, ale stále zůstává pod 50bodovou hranicí, která odděluje růst od poklesu. Situace v německém průmyslu zůstává obzvláště nepříznivá, kdy výroba v září meziměsíčně klesla o 2,5 %, což odráží přetrvávající problémy zejména ve zpracovatelském sektoru. Naopak situace na trhu práce ale i nadále zůstává relativně stabilní, avšak tempo tvorby pracovních míst zpomaluje a pokračuje přesun pracovní síly od průmyslu k sektoru služeb. Pokračující růst maloobchodních tržeb je podporován zlepšením příjmů domácností, které však kvůli opatrnosti spotřebitelů stále směřují značnou část do úspor. 

Inflační výhled zůstává nejistý, přičemž v říjnu inflace dosáhla 2,0 % meziročně. Zvýšení inflace bylo taženo především potravinami a energiemi, přičemž jádrová inflace stagnovala na 2,7 %. ECB předpokládá, že se inflace v nadcházejících měsících udrží nad inflačním cílem, nicméně se očekává, že během první poloviny příštího roku inflace zvolní. Vzhledem k setrvalému tlaku na růst cen ve službách a zvýšenému tempu růstu mezd zdůrazňuje ECB opatrnost při snižování sazeb a je pravděpodobné, že další pokles v prosinci bude jen v rozsahu 0,25 p.b. Na říjnovém zasedání ECB potvrdila svůj závazek k měnové podpoře hospodářského oživení, avšak růst inflačních tlaků odkládá radikálnější opatření. Dalším významným rizikem pro eurozónu zůstává možnost zavedení nových obchodních cel ze strany USA, což by výrazně zasáhlo zejména německý průmysl, jehož vývoz do USA tvoří přibližně 10 % celkového exportu. Riziko zavedení cel by mohlo vést k dalšímu oslabení investiční aktivity v eurozóně a vyžadovat ze strany ECB další kroky k podpoře ekonomiky.