Kompozitní index PMI v eurozóně opět spadne pod padesátibodovou hranici (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Data z amerického trhu nemovitostí by měla ukázat mírné oživení, a to díky poklesu hypotečních sazeb, ke kterému došlo v srpnu a září. V eurozóně bude pozornost směřovat na finální inflační data, která by mohla odhalit příčiny růstu cen v německých službách. Indexy PMI v oblasti eurozóny čeká po říjnovém růstu zřejmě opět korekce. Kompozitní indikátor tak podle našeho odhadu spadne zpět pod padesátibodovou hranici. Zajímavý bude i pohled na spotřebitelskou důvěru a na to, zda se na ní odrazí vliv výsledku amerických prezidentských voleb. V Německu bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za druhé čtvrtletí, který potvrdí, že se tamní ekonomika technické recesi opět vyhnula. Zdrojem růstu byly zřejmě zásoby a spotřeba domácností. Na domácí půdě budou zveřejněny pouze říjnové ceny průmyslových výrobců. Ty zřejmě v důsledku vývoje cen na světových komoditních trzích mírně vzrostly.

Prodeje amerických nemovitostí pozitivně ovlivnil pokles sazeb

Ve Spojených státech budou zveřejněna data z trhu nemovitostí. Prodeje stávajících nemovitostí by se podle našeho odhadu mohly v říjnu zvednou ze svých nedávných minim. Přispět by k tomu měl vývoj hypotečních sazeb, které v srpnu a září poklesly. Další oživení očekáváme i u počtů nově zahájených staveb. Ty jsou kupujícími preferovány před nákupy již existujících domů. Tento trend bude podle našich předpokladů pokračovat i v následujících měsících.

V eurozóně bude tento týden pozornost směřovat na finální odhad inflace za říjen. Její detailní struktura by měla vysvětlit, z čeho pramenilo překvapení v jádrové inflaci, která zůstala beze změny na úrovni 2,7 % a zda je tento vývoj dočasný. Zajímavé tak budou příčiny růstu cen v německých službách a také, zda se potvrdí, že růst cen potravin v Německu a Itálii souvisel s nedávnými povodněmi. Ve středu ECB zveřejní indikátor mapující výsledky mzdových vyjednávaní pro Q3. Ten podle nás ukáže akceleraci růstu mezd z 3,6 % y/y v Q2 na 4,0 % y/y v Q3. Ve čtvrtek bude publikována spotřebitelská důvěra za listopad, kde by měl být již patrný vliv amerických prezidentských voleb. V pátek nás čekají předběžné indikátory PMI za listopad. Zatímco v říjnu index ve zpracovatelském průmysl stoupl na 46 bodů a dosáhl pětiměsíčního maxima, přičemž nárůst o 0,2 pb zaznamenal i sektor služeb (na 51,4 bodu), v listopadu očekáváme v obou případech korekci. Kompozitní indikátor tak zřejmě opět spadne pod padesátibodovou hranici. Kromě dat nás tento týden čeká i řada vystoupení představitelů ECB, a to včetně její šéfky Lagardeové a členů rady guvernérů Laneho, Knota, Escrivy, Kazimira, Holzmanna a Schnabela. Pro jejich další rozhodování o vývoji úrokových sazeb budou podle našeho názoru důležité právě indikátory důvěry a to, jak na ně budou dopadat kroky nového prezidenta Donalda Trumpa.

V Německu bude zveřejněna struktura růstu HDP za Q3. Ten mezikvartálně stoupl o 0,2 % q/q, čímž se ekonomika opět vyhnula technické recesi. Z hlediska struktury předpokládáme, že k výsledku pozitivně přispěly zásoby a spotřeba domácností. Investice a čisté exporty byly naopak pravděpodobně brzdou.

V Česku budou zveřejněny pouze ceny průmyslových výrobců za říjen. Ty v důsledku vývoje cen na světových komoditních trzích podle našeho odhadu mírně rostly.

Ve druhé polovině týdne region mírně korigoval ztráty

Finanční trhy minulý týden vstřebávaly výsledky amerických voleb. Americký dolar tak pokračoval v posilujícím trendu a v průběhu týdne si na své konto připsal 1,6 %, když zpevnil k hranici 1,055 USD/EUR. Zároveň výhled na vyšší inflaci i další zadlužování země ve spojitosti s nově zvoleným prezidentem vytvářelo tlak na růst tržních dolarových sazeb i výnosů amerických státních dluhopisů. Trh postupně redukoval vyhlídky na snižování úrokových sazeb americkou centrální bankou, když nyní očekává jeho zastavení na hladině 3,8 %.

Z hlediska nových dat směřovala pozornost ve Spojených státech na vývoj inflace a maloobchodních tržeb. Celková meziroční inflace se v souladu s tržním konsenzem v říjnu zvýšila z 2,4 % na 2,6 %. Jádrová inflace současně stagnovala na zářijových 3,3 % y/y, což rovněž odpovídalo tržním očekáváním. V anualizovaném meziměsíčním vyjádření se jádrová inflace však drží již třetí měsíc v řadě nad 3 %. Americké ceny průmyslových výrobců se v říjnu v souladu s očekáváními meziměsíčně zvýšily o 0,2 %, v rámci jádrové složky ale byly vyšší o 0,3 % m/m a překonaly tak tržní konsensus ve výši 0,2 %. Inflační tlaky v USA tak zůstávají zvýšené a společně s vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách vyvolávají otazníky nad dalšími kroky Fedu. Náš odhad zatím počítá se snížením sazeb o 25 bb na prosincovém zasedání. V závěru týdne byly zveřejněny ještě maloobchodní tržby za říjen. Ty sice v kontrolní skupině meziměsíčně mírně poklesly (-0,1 %), předchozí údaj byl ale revidován výrazně směrem nahoru (+1,2 %).

Zpřesněný odhad HDP eurozóny potvrdil jeho mezičtvrtletní růst v Q3 o 0,4 %, který tak zrychlil z 0,2 % q/q v Q2. Jeho struktura bude zveřejněna až za necelý měsíc. Předpokládáme, že k mezičtvrtletnímu růstu HDP přispěla domácí poptávka, příspěvek čistého exportu byl naopak pravděpodobně záporný. Vývoj průmyslové produkce za září pak překvapil výrazným meziměsíčním poklesem o 2 %, který více než kompenzoval srpnový nárůst o 1,5 %. V meziročním vyjádření byla zářijová průmyslová produkce v eurozóně nižší o 2,8 %. Zklamání přinesl i německý ZEW index, a to jak ve složce očekávání do budoucna, tak i v hodnocení současné situace. Německým analytikům a investorům kazí náladu rozpad německé vládní koalice i vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Předčasné volby do Spolkového sněmu by se měly uskutečnit 23. února.

Z domova jsme se dočkali říjnové inflace, která se zvýšila na 2,8 % ze zářijových 2,6 % y/y. To bylo v souladu s naším odhadem, tržním konsensem i prognózou ČNB. Ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen z velké části přispěl efekt nižší srovnávací základny u cen energií. Jádrová inflace se mírně zvýšila z 2,3 % na 2,4 % y/y. To bylo v souladu s prognózou ČNB, zatímco my jsme očekávali stagnaci na zářijových 2,3 %. Více informací zde: https://bit.ly/CPI_Oct24_CZ. Měsíční saldo tuzemského běžného účtu platební bilance se v září vrátilo do záporu, což bylo odrazem vyššího odlivu dividend do zahraničí. Za první tři čtvrtletí dosáhl přebytek bilance běžného účtu s přispěním výrazně kladné bilance zboží a služeb 1,2 % HDP, což je o 1 pb více než za stejné období loni.

V důsledku doznívajícího vlivu amerických prezidentských voleb a averzi vůči měnám rozvíjejících se trhů, koruna zkraje týdne oslabila až k hranici 25,40 CZK/EUR. V průběhu týdne však své ztráty částečně korigovala a v pátečních odpoledních hodinách se obchodovala za 25,28 CZK/EUR. Podobně na tom byl i maďarský forint, který nejprve oslabil k 411 HUF/EUR, poté se však vrátil k úrovním okolo 408 HUF/EUR. Výjimkou nebyl ani polský zlotý, který nejprve ztrácel směrem k hladině 4,36 PLN/EUR, v závěru týdne se však již obchodoval za 4,32 PLN/EUR.