Hospodářská prognóza z podzimu 2024: Postupné oživení za nepříznivé situace

Hospodářská prognóza z podzimu 2024

Po dlouhém období stagnace se hospodářství EU vrací k mírnému růstu a pokračuje proces dezinflace. Podzimní prognóza Evropské komise předpokládá růst HDP v roce 2024 ve výši 0,9 % v EU a 0,8 % v eurozóně. Předpokládá se, že hospodářská aktivita zrychlí na 1,5 % v EU a na 1,3 % v eurozóně v roce 2025 a na 1,8 % v EU a 1,6 % v eurozóně v roce 2026.

Celková inflace v eurozóně by se měla v roce 2024 snížit o více než polovinu, z 5,4 % v roce 2023 na 2,4 %, a poté postupně klesat na 2,1 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026. Předpokládá se, že v EU bude proces dezinflace v roce 2024 ještě rychlejší: celková inflace klesne na 2,6 % z 6,4 % v roce 2023 a bude nadále klesat na 2,4 % v roce 2025 a 2,0 % v roce 2026.

Růst se zrychlí díky větší spotřebě a oživení investic

Po obnovení růstu v prvním čtvrtletí roku 2024 hospodářství EU ve druhém a třetím čtvrtletí nadále rostlo stabilním, i když pomalým tempem.

Růst zaměstnanosti a oživení reálných mezd nadále podporovaly disponibilní příjmy, ale spotřeba domácností byla omezená. Přetrvávající vysoké životní náklady a zvýšená nejistota po opakované expozici extrémním otřesům, doprovázené finančními pobídkami k úsporám v kontextu vysokých úrokových sazeb, vedly domácnosti k tomu, že stále větší podíl svých příjmů spořily. Zároveň představuje zklamání situace ohledně investic – v první polovině roku 2024 došlo ke značnému poklesu v mnoha oblastech ve většině členských států a kategorií aktiv.

Zdá se, že problémy se spotřebou se zlepšují. S postupným oživením kupní síly mezd a poklesem úrokových sazeb se spotřeba bude dále zvyšovat. Očekává se, že investice se opět zvýší díky silným rozvahám podniků, oživení zisků a zlepšení úvěrových podmínek. Podpora prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU bude rovněž hnací silou růstu veřejných investic v horizontu prognózy.

Celkově se předpokládá, že domácí poptávka bude hnací silou hospodářského růstu v budoucnu. Očekává se, že v letech 2025 a 2026 poroste vývoz a dovoz zhruba stejným tempem, což představuje neutrální příspěvek čistého obchodu k růstu.

Proces dezinflace pokračuje

Proces dezinflace, který začal koncem roku 2022, pokračuje navzdory mírnému zvýšení inflace v říjnu, které bylo do značné míry způsobeno cenami energií.

Cenové tlaky ve službách zůstávají značné, ale předpokládá se, že se od začátku roku 2025 zmírní, a to v důsledku zpomalení růstu mezd, očekávaného oživení produktivity a záporných vlivů srovnávací základny. Tím vzniknou podmínky pro to, aby inflace klesla až na stanovený cíl na konci roku 2025 v eurozóně a v roce 2026 v EU.

Trh práce je i nadále silný, s rekordně nízkou nezaměstnaností

Trh práce EU se v první polovině roku 2024 držel dobře a očekává se, že zůstane silný. Růst zaměstnanosti v EU bude pokračovat, i když pomalejším tempem, z 0,8 % v roce 2024 (0,9 % v eurozóně) na 0,5 % v roce 2026 (0,6 % v eurozóně).

V říjnu dosáhla míra nezaměstnanosti v EU nového historického minima 5,9 %. Předpokládá se, že v roce 2024 jako celku dosáhne 6,1 % (6,5 % v eurozóně) a poté se dále sníží a v letech 2025 a 2026 dosáhne 5,9 % (6,3 % v eurozóně).

Snižují se schodky v důsledku fiskální konsolidace

Vzhledem k tomu, že mnoho členských států usiluje o snížení míry zadlužení, má schodek veřejných financí EU v roce 2024 klesnout přibližně o 0,4 procentního bodu, na 3,1 % HDP a na 3,0 % v roce 2025. Očekává se, že v roce 2026 pozitivní hospodářská dynamika schodek dále sníží na 2,9 %. V eurozóně se očekává, že se schodek sníží z 3,0 % v roce 2024 na 2,9 % v roce 2025 a 2,8 % v roce 2026.

Předpokládá se však, že celkový poměr dluhu k HDP v EU vzroste z 82,1 % v roce 2023 na 83,4 % v roce 2026. Tento nárůst následuje po poklesu o téměř 10 procentních bodů mezi lety 2020 a 2023 a odráží dopad stále zvýšených primárních schodků a rostoucích úrokových výdajů, které s poklesem inflace již nejsou kompenzovány vysokým růstem nominálního HDP. V eurozóně se očekává, že veřejný dluh vzroste z 88,9 % HDP v roce 2023 na 90 % v roce 2026.

Nejistota a rizika se zvyšují

Zvýšila se nejistota a rizika nepříznivého vývoje v budoucnu. Vleklá útočná válka Ruska proti Ukrajině a vyostřený konflikt na Blízkém východě umocňují geopolitická rizika a rizika pro energetickou bezpečnost. Další nárůst protekcionistických opatření ze strany obchodních partnerů by mohl ohrozit celosvětový obchod, což by mělo negativní dopad na výrazně otevřenou ekonomiku EU.

Na domácí úrovni by politická nejistota a strukturální výzvy ve výrobním odvětví mohly vést k dalším ztrátám konkurenceschopnosti a zatěžovat růst a trh práce. Oživení růstu by navíc mohlo být dále tlumeno zpožděními při provádění Nástroje pro oživení a odolnost nebo větším než očekávaným dopadem fiskální konsolidace. Nedávné povodně ve Španělsku ukazují dramatické důsledky, které může mít rostoucí četnost a rozsah přírodních katastrof nejen pro životní prostředí a postižené lidi, ale také pro hospodářství.

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 31. října. U všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace do 25. října včetně. V projekcích se předpokládá, že nedojde k žádným změnám politik s výjimkou těch, jejichž dostatečně podrobná podoba již byla oznámena.

Evropská komise zveřejňuje každý rok dvě komplexní prognózy (jarní a podzimní), které zahrnují širokou škálu makroekonomických a fiskálních proměnných pro všechny členské státy EU, kandidátské země, země ESVO a další významné vyspělé a rozvíjející se tržní ekonomiky.

Další informace

Plné znění dokumentu: Hospodářská prognóza z podzimu 2024

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisař Paolo Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin

Media

Quote