Bez elektrizace tratí nebude Česká republika schopna splnit své závazky vyplývající z Green Dealu. Přitom ji lze financovat z úspor

Pokud Česká republika okamžitě nezahájí rozsáhlou elektrizaci tratí, nedokáže naplnit závazky dané Zelenou dohodou pro Evropu, která předpokládá 90% snížení emisí CO₂ z dopravy. Na rozvoji infrastruktury závisí to, jakým tempem budou moci železniční dopravci nahrazovat dieselová vozidla bezemisními a přebírat přepravy ze silnic. Na 2. ČESKO – SLOVENSKÉ ŽELEZNIČNÍ KONFERENCI v Brně na to upozornil Svaz osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia).

„Jestliže se shodneme v tom, že elektrické vlaky jsou efektivním, prověřeným a ekonomicky udržitelným řešením, jak přispět ke klimatické neutralitě dopravy, bez elektrizace tratí se neobejdeme. Otázkou je, jak se dá tento cíl stihnout,“ říká Petr Moravec, výkonný ředitel SVOD Bohemia, a pokračuje:„Dnes je u nás elektrizováno cca 3 000 kilometrů železničních tratí. Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 znamená elektrizovat v příštích 25 letech minimálně dalších 3 000 kilometrů, tedy každoročně cca 120 kilometrů tratí. Průměrná rychlost elektrizace za posledních 10 let ale byla jen cca 2 kilometry ročně.“ Zároveň by tak rozsáhlá elektrizace železniční sítě byla spojená se zvýšením spotřeby energie a vyžadovala by zapojení dalších zdrojů i posílení distribuční soustavy. Důležitým faktorem je také zvýšení přenosové schopnosti trakčního vedení konverzí stejnosměrné části sítě na střídavou.

„Alternativní pohony jako například vodík, nejsou zatím prověřeným řešením. Když pomineme opravdu vysoké vstupní náklady, tak s touto technologií u nás nejsou zkušenosti a nejsou připravené podmínky pro její zavedení. Je tedy klíčové se definitivně rozhodnout, kudy ekologizace dopravy v ČR půjde, a pokud to je elektřina, o čemž jsme jako dopravci přesvědčení, okamžitě zahájit systematickou elektrizaci,“ dodává Petr Moravec.

„Když vyhodnotíme současnou situaci, je otázkou, zda dosáhneme požadované uhlíkové neutrality u železniční dopravy do vzdálenosti 500 km do roku 2030, a zda zajistíme, aby za dalších 20 let byla téměř všechna železniční vozidla klimaticky neutrální,“ vysvětluje Petr Moravec. Podle něj bude také těžké v tomto časovém horizontu převést větší část přepravního výkonu ze silnic na ekologickou železnici, jak Green Deal předpokládá, byť by to znamenalo 40x nižší produkci CO₂ a 8x menší spotřebu energie: „Je to o kapacitě tratí. Tak například nejvytíženější úsek Praha – Kolín – Česká Třebová na koridoru směrem na Moravu dnes představuje úzké hrdlo a další přepravy není schopen pojmout. Objízdné trasy k němu zatím nejsou kapacitně dostačující.“

Evropská komise v rámci Green Dealu přijala klíčové strategické dokumenty speciálně zaměřené na železniční dopravu. Patří sem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ a její doprovodný „Akční plán Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“. Tyto dokumenty stanovují cíle, konkrétní iniciativy a opatření, které jsou nebo budou realizovány prostřednictvím právních aktů EU, jako jsou nařízení a směrnice. Všechna tato opatření mají za cíl transformovat železniční dopravní systém a přispět k dosažení klimatické neutrality.

Strategie mobility

Strategie mobility stanovuje klíčové milníky pro dosažení klimatických cílů v letech 2030, 2035 a 2050. Pro oblast železniční dopravy jsou důležité následující cíle:

Do roku 2030:

• zdvojnásobit délku vysokorychlostních tratí,
• dosáhnout uhlíkové neutrality pro hromadnou dopravu na vzdálenosti kratší než 500 km,
• zavést automatizovanou mobilitu v širokém měřítku,
• umožnit železniční a vodní dopravě efektivně konkurovat silniční dopravě,
• zajistit bezpapírovou nákladní dopravu pomocí integrovaných elektronických přepravních dokladů,
• provozovat hlavní dopravní síť vybavenou pro udržitelnou a inteligentní dopravu s vysokorychlostními spoji.

Do roku 2050:

• zajistit, aby téměř všechna vozidla byla klimaticky neutrální,
• zvýšit objem nákladní dopravy na železnici na dvojnásobek,
• ztrojnásobit počet vysokorychlostních železničních spojení,
• vytvořit plně funkční multimodální globální síť TEN-T pro udržitelnou a inteligentní dopravu, včetně vysokorychlostních spojení,
• externí náklady na dopravu v EU by měli cílově hradit uživatelé dopravy (tzv. internalizace externalit),
• provozovat globální síť vybavenou pro udržitelnou a inteligentní dopravu s vysokorychlostními spoji.

Emisní stopa dopravy v ČR roste

Implementace strategie jsou ponechány na každém členském státu. Česká republika si ve své Dopravní politice stanovila zvýšit tempo ročních úspor energie z fosilních zdrojů (a tím i emisní zátěže) z 0,8% na 1,3% od roku 2024, 1,5% od roku 2026 a 1,9% od roku 2028. Na rozdíl od průmyslu a domácností se doprava v ČR vyvíjí zcela opačně – spotřeba energie vytrvale roste ročně o cca 3% a emise o 0,5 mil. t CO₂. Extenzivní rozvoj dopravy způsobil, že spotřeba energie v dopravě již v ČR překonala spotřebu energie v průmyslu.

Elektrizace tratí se dá financovat z úspor

Průvodním jevem dopravy jsou společenské náklady (tzv. externality). Stát z prostředků daňových poplatníků sanuje škody způsobené přírodními katastrofami vyvolanými klimatickými změnami, kompenzaci hlukové zátěže, znečištění ovzduší a změn v krajině. Společnost také financuje odstraňování následků dopravních nehod, nezdravého životního stylu a dalších dlouhodobých negativních jevů. Společenské náklady nejsou, až na řídké výjimky (např. recyklační poplatek při nákupu elektroniky), obsaženy v ceně výrobků a služeb. Jejich celkové snižování a dílčí převedení do cen služeb, je přitom podle evropské strategie podmínkou dlouhodobé udržitelnosti.

Železniční doprava v elektrické trakci vykazuje 5x nižší společenské náklady než doprava silniční – rozdíl mezi externalitami individuální automobilové a osobní železniční dopravy je podle UIC [1] 1,33 Kč/oskm, mezi železniční a nákladní automobilovou dopravou (NAD) je 1,20 Kč/tkm.

Na českých silnicích se ročně podle Ministerstva dopravy přepraví v osobní dopravě 91 mld. oskm a v nákladní dopravě 16 mld. tkm (ve vzdálenosti nad 150 km). Převodem 5 % přepravních výkonů osob a 30 % přepravy zboží (což jsou cíle Dopravní politiky ČR) ze silnice na železnici může dojít k úspoře společenských nákladů až ve výši 11,9 mld. Kč ročně. Podmínkou je, že převzaté výkony budou realizovány v elektrické trakci a výkon silniční dopravy bude o tyto výkony v příslušném poměru snížen.

Výpočet:

· Úspory nákladů v osobní dopravě: 91 x 0,05 x 1,33 = 6,1 mld. Kč/rok

· Úspory nákladů v nákladní dopravě: 16 x 0,3 x 1,2 = 5,8 mld. Kč/rok

· Celkem 6,1 + 5,8 = 11,9

Náklady na elektrizaci se pohybují od 20 mil. Kč/km (při prosté elektrizaci) do 200 mil. Kč/km (je-li součástí stavby také kompletní rekonstrukce a modernizace). Za téměř 12 mld. Kč úspor ročně se tak dá elektrizovat 60 až 600 km tratí ročně.

Petr Moravec

[1] Greening transport, Reduce External Costs, UIC 2012