Na velvyslanectví se setkali čeští vědci působící v Rakousku

Rakousko se pro české vědce přirozeně nabízí jako místo k rozvoji kariéry nebo zahraniční spolupráce. Nad rámec geografické a kulturní blízkosti zde nalezneme špičkové výzkumné instituce typu Austrian Institute of Technology (AIT), Rakouské akademie věd (ÖAW), Silicon Austria Labs (SAL), Ludwig Boltzmann Gesellschaft (LBG), GeoSphere Austria, Joanneum Research nebo Institute of Science and Technology Austria (ISTA), na kterém již dvanáct let působí jeden z předních světových odborníků na výzkum rostlin, molekulární biolog Jiří Friml. Držitel mnoha vědeckých ocenění, který se letos stal i prvním českým laureátem Wittgensteinovy ceny, nejvýznamnějšího vědeckého ocenění v Rakousku, byl jedním z řečníků akce. Friml se zabývá působením rostlinného hormonu auxinu. Zkoumá, jak auxinové signály fungují, jak je auxin transportován a jak v reakci na vnější vlivy reguluje růst rostlin. Se studiem mechanismů ovlivňujících reakce rostliny souvisí také možnost vypínat nebo zapínat rostlinné geny. Nejčastěji se v této spojitosti hovoří o potenciálu genetických úprav rostlin za účelem větší odolnosti a výnosů. Jak však Jiří Friml poznamenává, v Rakousku panuje vzácná shoda liberální i konzervativní části společnosti na striktním odmítnutí geneticky modifikovaných plodin. Na ISTA Friml vede jednu z mezinárodních vědeckých skupin, kterých by expandující ústav chtěl mít do 3 let 150 a letos se mu vyjma prestižní ceny podařilo získat také významný evropský ERC Advanced Grant na další výzkum. Na otázku ohledně rakouského systému podpory vědy ocenil zejména transparentnost financování.

V porovnání investic členských států EU do výzkumu a vývoje se Rakousko umisťuje po Švédsku a Belgii na 3. místě. V letošním roce dle odhadu statistického úřadu Statistik Austria v zemi dosáhnou výdaje na výzkum a vývoj 16,6 mld. EUR a přibližně 3,34 % HDP. Rakousko výdaje na výzkum a vývoj dlouhodobě navyšuje a pravidelně plní unijní cíl investic do vědy ve výši 3 % HDP. Přibližně polovina financí pochází ze soukromého sektoru, 16 % tvoří zahraniční financování, a to zejména od firem, jejichž dceřiné společnosti v Rakousku provozují výzkum a vývoj. 70 % organizací provozujících výzkumnou činnost spadá do podnikatelského sektoru a věnuje se převážně vlastnímu firemnímu výzkumu. Rakouská strategie výzkumu, technologií a inovací 2030 se obzvláště zaměřuje na zvýšení efektivity výzkumu s cílem dále podporovat transfer získaných poznatků z výzkumu do průmyslu. To zahrnuje posílení kultury startupů a podnikání na univerzitách včetně zvyšování počtu spin-offů. Rozcestníkem pro mladé firmy nebo vědce s inovativním projektem je web Förderpilot.at poskytující přehled o dotacích v oblastech výzkumu a podnikání. Státní dotační agenturou v oblasti výzkumu a vývoje s přesahem ke komerčnímu užití je Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft (FFG). Nabídka agentury pokrývá potřeby firem, výzkumných i univerzitních institucí a sahá od nízkoprahových programů k podpoře drobných inovací až po programy EU a špičkové výzkumné projekty. V oblasti financování startupů nabízí celé spektrum nástrojů zaměřených od fáze vzniku nápadu přes vývoj produktu až po uvedení na trh. Širokou škálu nejen finanční pomoci poskytuje startupům také státní dotační banka Austria Wirtschaftsservice (AWS). K financování základního výzkumu slouží fond vědy Österreichischer Wissenschaftsfonds (FWF).

Napříč sektory připadá přibližně 48 % výdajů na experimentální vývoj, 33 % na aplikovaný výzkum a 19 % na základní výzkum. Základní výzkum probíhá převážně na univerzitní půdě (70 %). Mezi vysokými školami v posledním srovnání THE World University Rankings zabodovala Univerzita Vídeň, která se v celkovém hodnocení přiblížila první stovce (110. místo). Na této instituci působí sociální vědkyně Dagmar Vorlíček, jež na setkání českých vědců ve Vídni pronesla úvodní přednášku ze svého výzkumu na aktuální téma vztahu bezpečnosti a technologií. Dagmar Vorlíček na vídeňskou univerzitu zpočátku zavítala prostřednictvím stipendijního programu Marie Skłodowska-Curie, jež je částí programu Horizont Evropa (Horizon Europe), který je největším programem EU na podporu výzkumu a inovací. Granty spadající pod Horizon Europe jsou významnou podporou pro oblast česko-rakouské vědecké spolupráce, ta však probíhá i na mnoha dalších úrovních.

Univerzity si jsou vědomy toho, že základem špičkového výzkumu jsou excelentní vědci se zkušeností ze světových institucí a že je třeba o ně usilovat prostřednictvím kvalitních nabídek. Granty Masarykovy univerzity pro zahraniční vědce na velvyslanectví představili prorektoři Šárka Pospíšilová a Petr Suchý. Univerzita vědce láká prostřednictvím MUNI Award in Science and Humanities, tzv. MASH. Nejčastěji cílí na držitele zmíněných prestižních ERC grantů s mezinárodní reputací, kteří v rámci MASH obdrží po dobu 5 let 5 mil. korun ročně. Druhá kategorie MASH StG/CoG je určena pro nadějné výzkumné pracovníky krátce po Ph.D. Výkladní skříní univerzity je vědecké centrum CEITEC s mezinárodními výzkumnými skupinami. Univerzita investuje také do infrastruktury a v roce 2026 chce dokončit stavbu BioPharma Hubu, který má poskytnout prostory s nejmodernějším vybavením pro Farmaceutickou fakultu, Centrum molekulární medicíny a Preklinické centrum, jež bude otevřeno i externím výzkumníkům a komerčním partnerům. To nabízí velký potenciál pro spolupráci se zahraničními partnery s ohledem na silnou oblast Life Sciences ve Vídni.

Na setkání vědců byly spolupráce a networking leitmotivem. „Snažíme se budovat komunitu českých vědců po světě a využívat jejich zkušeností pro rozvoj české vědy. Naším cílem je otevřená, světová a ambiciózní věda.“, vysvětluje ředitel spolku Czexpats in Science Matěj Glanc. K tomu slouží aktivity jako mapa vědců na stránkách spolku, která funguje trochu jako LinkedIn v mapovém formátu nebo Cena Czexpats in Science pro mladé české vědce působící v zahraničí. Letos se kandidáti mohou přihlásit do 30. listopadu.

Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Vídni