Německo čekají předčasné volby již v únoru. Silný dolar drží korunu v defenzivě - Rozbřesk

Zatímco volby ve Spojených státech jsou již za námi, hlavní politickou událostí příštího roku budou předčasné parlamentní volby v Německu. Po rozpadu vládní koalice zamíří Němci k volebním urnám 23. února, na čemž se včera dohodli vládnoucí socialisté s opoziční CDU. Právě křesťanští demokraté jsou favoritem (předvolební průzkumy >30 %), s náskokem před AFD (okolo 20 %) a SPD (15 %).

Podobně jako v USA bude hlavním tématem voleb ekonomika. Na rozdíl od americké je však ta německá v mizerné kondici – druhý rok v řadě směřuje k poklesu, přičemž již od roku 2021 vykazuje jen malátné tempo (mezikvartální) růstové dynamiky. Zvláště citelný je útlum v průmyslu, včetně páteřních sektorů jako je automotive, chemický průmysl nebo strojírenství. Celková průmyslová produkce trendově klesá již sedmý rok v řadě a ze svého vrcholu v roce 2017 se výroba propadla již o 16 % (!).

Do jaké míry jsou německé problémy cyklického (v zásadě dočasného) a strukturálního (dlouhodobého) charakteru? Pravděpodobně jde o kombinaci obou faktorů, nicméně s postupujícím časem je zjevné, že začínají převažovat strukturální neduhy. Od přebujelé byrokracie až po dlouhodobou podinvestovanost. K tomu přidejme vyčerpaný hospodářský model dříve založený na levných energiích z Ruska a rostoucích vývozech do Číny. Právě obchodní vztah Německa a Číny se v posledních letech výrazně proměnil. Kvůli posunu Číny vzhůru ve výrobních řetězcích se z klíčového dovozce německých průmyslový výrobků stal nyní tvrdý konkurent, například v automobilovém průmyslu.

Jako první věc na seznamu priorit tak bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst. Snaha o restart se přitom může odehrávat v momentě, kdy Německo zasáhne další šok v podobě zvýšení celních tarifů ze strany Spojených států, které sliboval Donald Trump v předvolební kampani. Připomeňme, že Německo patří s 10% podílem vývozů zboží do USA k těm vůbec nejzranitelnějším ekonomikám v EU. A to není dobrá zpráva ani pro Česko. Přestože tuzemské vývozy do Spojených států nejsou ani zdaleka podobně významné, nárůst protekcionismu by mohl mít na českou ekonomiku nepřímý dopad právě skrze našeho největšího obchodního partnera.


*** TRHY ***

Koruna
Koruna od začátku týdne ztrácí a během včerejšího obchodování se přiblížila hranici 25,40 EUR/CZK. Hlavním důvodem je pokračující posilování dolaru, který oceňuje vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Tuzemský makro kalendář je dnes nezajímavý, jinak tomu je na hlavních trzích. V USA bude dnes zveřejněna inflace, která může pomoci dolaru dále rozšířit zisky (viz eurodolar) a udržet korunu pod tlakem.

Eurodolar
Dolar včera rozšířil svoje zisky díky růstu amerických výnosů. K němu přispělo i překvapivě jestřábí vyjádření od jedné z největších holubic uvnitř Fedu - Neela Kashkariho, který uvedl, že inflační překvapení mohou vést centrální banku k tomu, že (v prosinci) přeruší cyklus snižování úrokových sazeb.
No a právě dnes budou ve hře inflační data - konkrétně za měsíc říjen. Podle našich odhadů by se nemělo jednat o velké překvapení, byť psychologicky může být nepříjemné, že jádrová inflace v meziročním srovnání zrychlila. Nicméně, pokud by meziměsíční inflace byla vyšší než očekávaných 0,3 % meziměsíčně, tak dolar může ještě rozšířit svoje povolební zisky.

Akcie
Úterní obchodování na trzích ve Spojených státech se neslo v poměrně klidném režimu. Nejslabším indexem byl včera průmyslový Dow Jones Industrial Average, kterému k lepší než téměř 1% ztrátě nepomohly ani akcie Nvidia, které posílily o více jak 1 %. Lépe, ale ne dobře se vedlo technologickému Nasdaq 100, který odevzdal okolo 0,3 %. Za selháním technologického indexu lze najít třeba akcie Tesla, které se propadly cirka o 6 %. Nicméně akcie Hertz Global včera v kontinuální fázi obchodování narostly o více jak 8 %, a to i přes nižší čistý zisk na akcii, než byl konsensus trhu, který byl reportován při tržbách 2,58 mld. USD vs konsensus 2,68 mld. USD.