Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují

Mezi českými domácnostmi se rozevírají nůžky co do spoření a investičního chování dle jejich finanční situace. Přestože současný ekonomický vývoj podporuje spořivost a investiční aktivitu vyšších příjmových skupin, přetrvávající strach drží peníze na bankovních účtech s téměř nulovým zhodnocením. Mezitím ve skupině s nižšími příjmy roste deprese a zvyšují se bariéry pro tvorbu finančních rezerv, tudíž ani možnost investovat do výnosnějších aktiv.

Dle říjnového konjunkturálního průzkumu ČSÚ se důvěra spotřebitelů meziměsíčně zvýšila o 2,8 bodu na hodnotu 100,7, což je poprvé od června 2024 nad dlouhodobým průměrem a tato změna je zejména tažena výše-příjmovými domácnostmi. Přesto se téměř třetina domácností stále potýká s finančními problémy, kdy jen těžko vychází se svými příjmy. Necelá desetina musí přitom sahat do úspor nebo si na nezbytné výdaje půjčovat​. V každém případě, i když jsou domácnosti schopné něco uspořit, většině z nich chybí jasně definovaná investiční strategie s vyššími výnosy a jde spíše o znehodnocování peněz na běžných či spořicích účtech.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Graf 1 Indikátor ekonomické důvěry, očištěný sezónně. Zdroj: ČSÚ.

V současné době spoří podle ekonomky Ilony Švihlíkové především bohatší domácnosti, zatímco ty s nižšími příjmy nedokáží kvůli vysokým životním nákladům v poměru k příjmům pravidelně odkládat finance stranou. Po období vyšší hladiny inflace se ceny ustálily na vyšší hladině a domácnosti se potýkají s vyššími cenami na základní životní potřeby, než na co byly zvyklé ještě rok nazpět. Výsledkem je, že zatímco část české populace, která spořit zvládá, tak na penězích ze strachu neefektivně sedí, jiní jsou nuceni žít od výplaty k výplatě.

Protichůdné trendy v investicích: bezpečná vs. riziková aktiva

Ekonomická situace významně ovlivňuje způsob investování. V době relativně nízkých úrokových sazeb se bonitnější domácnosti v rámci svých investičních strategií obvykle uchylují k rizikovějším aktivům, jako jsou akcie nebo kryptoměny. Opatrnější domácnosti volí diverzifikované podílové fondy, které umožňují rozložení rizika. Zbylí se uchylují k investicím s minimalizovaným rizikem, jako jsou například oblíbené investice do nemovitostí, nebo jejich alternativní formy. V každém případě je potřeba investice nevyřadit ze správy svých financí úplně.

Je jasné, že nižší příjmové skupiny, pokud mají schopnost cokoliv uspořit, volí ze strachu produkty, jako jsou spořicí účty a termínované vklady. Ty nabízely dlouhodobě vysoké zhodnocení, které se rovnalo i rizikovějším investičním produktům. I přes současné klesání nabízených úrokových výnosů se tak Čechům ze strachu peníze jinam odvádět nechce.

Graf 2 Vývoj úspor na spořicích účtech a v investičních produktech českých domácností v bilionech Kč. Zdroj: Seznam.cz

Celorepublikově lze tedy mluvit o zuřivém spoření než o investování, kdy na běžných účtech v ČR leží celkem 1,4 bilionu korun, na spořících další bilion a obdobně tomu je i na termínovaných vkladech. Míra úspor českých domácností je o zhruba 4 % nad průměrem EU a táhnou je především bonitnější domácnosti.

Zakopaný pes tak leží primárně v popírání ekonomicky ověřených vzorcích. Zvýšené úspory brzdí potenciální ekonomický růst. O Vánocích lze sice očekávat vyšší spotřebu, ale řešit nakopnutí ekonomiky spotřebou je velmi krátkodobé. Je tak potřeba se o své osobní finance starat zodpovědněji, zvážit diverzifikaci rozložení svých financí alespoň do méně rizikových investičních produktů a nedržet vše na spořicích účtech. Řešením můžou být i likvidní produkty s pevně daným výnosem, který je podílově vyplácen každý měsíc.