Na investování s rozumem: Na těchto pět věcí na trzích nezapomínejte

Podle aktuálního průzkumu České spořitelny, Evropy v datech a Sociologického ústavu Akademie věd ČR se v Česku přímému investování aktivně věnuje 41 % lidí. Nejen jim je určeno následujících pět doporučení, na co na trzích pamatovat.

1. Plánování, základ úspěchu

V investování není úspěchu bez strategie, respektive plánu. Vytvoření investiční strategie přitom vyžaduje znalost sebe sama, délky investičního horizontu, finančních cílů nebo tolerance vůči riziku. K plánování si mohou investoři sednout s investičním poradcem nebo mohou využít různé on-line nástroje, které dokáží doporučit i zastoupení jednotlivých tříd aktiv v portfoliu podle vstupních informací. Nejde ovšem jen o samotné vytvoření finančního a investičního plánu, klíčové je jeho dodržování v průběhu času, a to bez ohledu na to, zda se trhy zrovna vyvíjejí v prospěch investora.

2. Výdaje pod kontrolou

Může to znít banálně, mnoho lidí své výdaje ale stále nezvládá. V každé situaci utrácejte méně, než vyděláváte. Mějte rámcový přehled o svých výdajích a pravidelně kontrolujte, jestli za některé věci neutrácíte zbytečně (mnoho). Stejně důležitě je pamatovat na železnou rezervu ve výši ideálně šestinásobku měsíčních výdajů. Nebojte se občas sobě a svým blízkým dopřát, ale všeho s rozumem. Společně strávený večer je někdy více než kabelka za desetitisíce.

3. Diverzifikace

Diverzifikace, tedy rozdělování prostředků mezi různé třídy aktiv a v rámci nich mezi různé regiony a sektory, by měla být základním stavebním kamenem portfolia každého dlouhodobého investora. Široká diverzifikace dokáže zásadně omezit kolísavost portfolia a posílit předvídatelnost vývoje jeho tržní hodnoty. Hlavně mladí investoři mají tendenci přehlížet defenzivnější aktiva s cílem dosahovat co nejvyššího zhodnocení, nechtějí-li ovšem riskovat hluboké ztráty, neměli by ani oni nikdy sázet jen na jednu třídu aktiv, a už vůbec ne pouze na několik málo akciových titulů.

4. Rebalancování portfolia

Držení se zvolené investiční strategie neznamená, že investoři na svá portfolia nemohou sáhnout. Právě naopak. Má-li investor například portfolio 60/40, měl by v pravidelných intervalech kontrolovat, zda je poměr akcií a dluhopisů stále šest ku čtyřem. Roste-li cena akcií rychleji než cena dluhopisů, bude i jejich relativní zastoupení v portfoliu narůstat, a investor tak klidně může po nějaké době zjistit, že už nemá portfolio 60/40, ale třeba 80/20, a tedy se vystavuje riziku ve větší míře, než si původně stanovil.

5. Daňová optimalizace

Investoři by si v rámci daňových povinností měli hlídat zejména příjmy z prodeje cenných papírů a čas, po který akcie, dluhopisy nebo třeba listy podílových fondů drželi. Od daně jsou v Česku osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, které za kalendářní krok v úhrnu nepřekročily 100 tisíc korun. V rámci časového testu pak platí, že se neplatí daně z příjmů z prodeje cenných papírů, které investoři drželi minimálně tři roky. Stačí malá nepozornost, u časového testu se přepočítat o jeden den nebo se o pár korun nevejít do stotisícového limitu, a musíte část výnosů odevzdat státu.