Proč evropský automotive ztrácí globální tržní podíl?

Několik úvah ke konkurenceschopnosti evropského automotive.

skutečnost, že eurozóna bez Německa vlastně nevypadá až tak špatně. Kromě cyklického útlumu globální průmyslové poptávky německá průmyslová ekonomika zaostává bohužel také kvůli ztrátě konkurenceschopnosti některých klíčových exportních odvětví. Pojďme se dnes podívat na některé z nich blíže.

Na prvním místě jde o německý automotive, jehož výkon jde trendově dolů již od aféry Dieselgate na konci roku 2016. V posledních pěti letech však ztráta globálního tržního podílu německých automobilek zesílila. Zatímco v roce 2019 se z Německa vyváželo zhruba 300 tisíc aut měsíčně, dnes je to přibližně 270 tisíc. Zcela opačný vývoj zaznamenala Čína, odkud se v roce 2019 vyváželo lehce přes 50 tisíc aut měsíčně a dnes je to přibližně 500 tisíc! Německý průmysl se zatím zdaleka tak dobře nedokázal adaptovat na nástup elektromobility, a to hned z několika důvodů. Za prvé, výroba v Číně má daleko lépe zajištěné klíčové vzácné materiály - zejména dodávky vzácných minerálů v čele s kobaltem a lithiem. Za druhé, německý průmysl tahá za kratší konec provazu i při “vývoji software”, který je stále důležitější při spotřebitelském výběru. A za třetí, v Číně v uplynulé dekádě vzniklo velké množství výrobních kapacit v segmentu automotive (jak elektro, tak spalovací motory) a na velmi konkurenčním trhu jsou ve výrobě schopné nabídnout nižší cenu než “evropská výroba”. I proto “vyrobeno v Číně” nemusí vždy znamenat, že se jedná o “čínskou značku automobilu”. Naopak, jak upozornila naposledy zpráva Maria Draghiho, mezi dovozy aut z Číny do Evropy dominují evropské a americké značky automobilek.

V takové situaci není úplně divu, že se evropské automobilky bránily v posledním roce výraznějšímu zavedení cel na dovozy aut z Číny (dalším důvodem je i strach ze ztráty stále důležitého čínského trhu). A bohužel se nelze ani divit plánům některých skupin uzavřít natrvalo některé nejméně efektivní výrobní linky v Evropě.

Region: AN