Japonští zemědělci čelí během probíhající sklizně extrémním teplotám

Sklizeň rovněž započala o dva týdny dříve, než je obvyklé. Japonsko letos zažilo nejteplejší červenec v historii, s teplotami o 2,16°C vyššími, než je průměr. V loňském roce země zaznamenala špatnou úrodu po celé zemi právě v důsledku mimořádně horkého počasí.

Dle vyjádření výzkumníků z Národního institutu pro environmentální studia v Cukubě pro Mainichi byl pokles sklizně rýže v důsledků extrémních teplot z velké části odpovědný za letošní rozsáhlý letní nedostatek rýže v Japonsku. Rostoucí teploty ovlivňují nejen růstový cyklus a výnos rýže, ale poškozují také kvalitu zrna. Pokud teploty stoupnou nad 27°C, dojde k poklesu hromadění škrobu uvnitř zrn. To způsobí, že plodina získá křídový vzhled a její hodnota se sníží.

Podle loňské zprávy japonského ministerstva zemědělství až pětina zemědělských podniků hlásila pokles kvality úrody v důsledku rostoucích teplot.

Dalším aspektem sklizňových prací ve výjimečně vysokých teplotách je věk zemědělců. Japonským zemědělským pracovníkům je v průměru téměř 69 let, patří k nejstarším na světě, a práci v panujících podmínkách snášejí hůře.

V rámci adaptace na klimatickou změnu japonská vláda podporuje zavádění tepelně odolných variant rýže, včetně např. varianty Sai no Kizuna, kterou vyvinulo výzkumné centrum v prefektuře Saitama. V tomto centru se pěstuje více než tisíc druhů různých odrůd rýže a experti na tzv. křížové opylování zde posuzují a vybírají ty nejvhodnější pro vývoj nových odrůd. Sai no Kizuna byla vyvinuta v roce 2012, aby lépe odolávala horku. Tento kmen ale také lépe čelí silnému větru až do síly tajfunu, některým škůdcům a chorobám.

Starší zemědělci ale dle dat ministerstva přechází na nové odrůdy jen velmi neochotně. Dle posledních údajů přijalo jen asi 15 % producentů nové varianty s větší tepelnou odolností. Nejrozšířenější variantou rýže tak i nadále v Japonsku zůstává rýže Koshihikari.

Zpracovala:
Veronika Vanišová
zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu