Kam se ztratil německý růst?
Proč je německá ekonomika nemocným mužem Evropy.
Německé ministerstvo hospodářství snížilo v uplynulém týdnu opět odhad růstu největší evropské ekonomiky. Nově předpokládá letos pokles o 0,2 %. Pokud bude mít pravdu, půjde o druhý meziroční pokles HDP v řadě poprvé za posledních dvacet let. Nad mizernou situací Německa si nedávno posteskla i Isabel Schnabel z ECB, když ocenila, jak byla eurozóna v posledních letech odolná vůči vnějším šokům za předpokladu, že si odmyslíme Německo. Bez Německa je eurozóna aktuálně přibližně 7 % nad ekonomickým výkonem před pandemií, což je sice méně než USA (zhruba +11 %), ale je to v zásadě podobně jako průměr vyspělých zemí OECD a výrazně více než například Japonsko, kde podobně jako v Německu ekonomický výkon stagnuje v blízkosti před-covidových úrovní.
Na vině je kombinace cyklických a strukturálních faktorů. A zatímco ty cyklické s poklesem úrokových sazeb, a i na Němce nepřirozeně vysoké míry úspor pravděpodobně odezní, s těmi strukturálními se bude Německo prát delší dobu. I proto přes očekávané zrychlení ekonomiky v roce 2025 nakonec normální (trendové) tempo růstu zůstane pravděpodobně v Německu určitou dobu nízké – Mezinárodní měnový fond ho odhaduje mezi 0,5-1,0 %.
Strukturální problémy Německa jsou důsledkem negativního demografického trendu (se kterým se toho moc udělat nedá) a slabého růstu produktivity (na kterém Němci časem mohou zapracovat). Slabý růst produktivity v poslední dekádě je důsledkem vyšší závislosti Německa na průmyslu a zejména pak na jeho energeticky náročné části, která se dostala pod tlak se startem energetické krize po vpádu Ruska na Ukrajinu. Podobně jako v Česku se sice energeticky náročná výroba (kovozpracující, chemický průmysl) od té doby stabilizovala, ovšem na velmi nízkých úrovních a značná část produkce se již asi nikdy neobnoví.
Vedle toho se však zdá (jak uvádí například v posledním čísle The Economist), že Německo ztrácí v některých kdysi “výsostných vodách” globální tržní podíl, a to zejména na úkor Číny. Ta dokázala “srovnat krok” v odvětvích jako automotive a pokročilé strojírenství a nejenže nepotřebuje v takové míře německé dovozy, ale čínská produkce vytlačuje tu německou i z ostatních trhů. Důvodů je celá řada, od “zaspání” Německa v určitých oblastech vývoje (softwarová výbava vozů), přes přísnější regulaci, až po výraznější státní podporu na straně Číny (garance omezených minerálních zdrojů). Situace z pohledu Německa není určitě “ztracená”, vyžádá si však na straně byznysu nové investice a strukturální změny spojené s propouštěním zaměstnanců a uzavíráním některých výrobních kapacit. A na straně EU větší podporu byznysu při jeho transformaci a nových motorů konkurenceschopnosti (například pomoc při zabezpečení kritických surovin). A to vše bude chvíli trvat. Do té doby Německo asi neporoste o moc rychleji než 1 %.
Region: AN
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
16.10.2024 Od tisku dopisů po komplexní CDP. Cortex je…
11.10.2024 RoboMarkets upravuje svůj evropský obchodní…
Okénko investora
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Petr Lajsek, Purple Trading
Růst cen benzínu i nafty nabírá na síle! Kdy zdražování ustane?
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Beyoncé vydává nejen alba, ale také whisky. Pomůže to zvýšit zisky LVMH?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz