Pohonné hmoty v Česku pokračují ve zdražování. Na dohled je však jejich zlevnění

Paliva v Česku druhý týden po sobě zdražují. Průměrná cena benzinu stoupla za posledních sedm dní o 34 haléřů na 35,65 koruny za litr. Nafta za stejnou dobu zdražila o 43 haléřů na průměrných 34,18 Kč za litr. Ceny pohonných hmot se tak vrátily na úroveň, kde byly zhruba před měsícem.

V příštích sedmi dnech ale růst cen pohonných hmot zmírní, ba přejde do stagnace. Vzestup cen by tak měl činit maximálně deset haléřů na litr, jak v případě benzínu, tak nafty. Důvodem je výrazný pokles cen ropy Brent, více než osmiprocentní, k němuž došlo v posledních deseti dnech. Dopad tohoto poklesu do cen pohonných hmot bude zčásti tlumit pokračující oslabování koruny vůči dolaru, takže výsledkem celkově bude právě onen mírný růst. Který by pak v dalším týdnu měl přejit do poklesu cen u čerpacích stanic.

Ve prospěch dalšího poklesu cen ropy promlouvají i trvalejší, strukturální pohyby, jež signalizují nadcházející „věk elektřiny“, jak o něm ve své nové prognóze referuje Mezinárodní agentura pro energetiku. Obchodníci s ropou jsou svědky převisu nabídky nad poptávkou, kterou tlumí nejen technologické posuny vstříc elektrifikaci, například v případě rozmachu elektromobility v Číně, ale také samotný slabší výkon globální ekonomiky, kterou zásadně zpomaluje nedostatečný růst opět Číny, ale i potíže řady západních ekonomik v čele s Německem.

Američtí producenti ropy z břidličných písků přitom nyní chrlí více ropy než Blízký východ. Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem by však na svém zasedání 1. prosince chtěli ukončit své stávající opatření v podobě škrtů v těžbě. Je ovšem otázkou, zda jim to situace na trhu dovolí. Tradiční těžaři by tím vytvořili další tlak na pokles cen ropy, kterou jsou schopni těžit při nižších nákladech než jejich američtí konkurenti, i tak však visí otazník nad tím, zda by tento jejich postup opravdu vedl k zamýšlenému, tedy k získání dostatečné části tržního podílu právě na úkor břidličných těžařů v USA.

Pro české motoristy z toho všeho plyne potěšující zpráva, že pokud nedojde ke geopolitické eskalaci, zejména mezi Íránem a Izraelem, ceny pohonných hmot by od první poloviny listopadu mohly opět nastoupit zřetelně sestupný trend.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank