Od největšího rozšíření Evropské unie uplynulo 20 let

V rámci plenárního zasedání Evropského výboru regionů se na návrh jeho místopředsedy Romana Línka v minulém týdnu sešli zástupci většiny zemí přistoupivších do Evropské unie v roce 2004. Bylo jich tenkrát deset – konkrétně kromě České republiky a Slovenska také Polsko a Maďarsko, dále pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko, a také Kypr, Malta a Slovinsko. Jednalo se o největší rozšíření v historii Evropské unie, kdy počet členů z 15 vzrostl na 25. Později ještě přistoupily Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

„Po dvaceti letech od přistoupení známe konkrétní výsledky rozvoje těchto zemí. Ve střední a východní Evropě se zvýšil za tu dobu příjem na obyvatele z 52 procent průměru Evropské unie na současných téměř 80 procent,“ uvádí předseda České delegace ve výboru regionů Roman Línek a pokračuje: „Někteří lidé vidí Evropskou unii jako nějakého regulátora, ale pro všechny je to zejména investice do dlouhodobého míru, stability, bezpečnosti a prosperity. Novým členským zemím přineslo rozšíření vyšší standardy v oblasti sociálních práv, zdraví, ochrany životního prostředí a práv spotřebitelů. Vnitřní trh Unie se stal největším trhem na světě a posílil hospodářský vliv tohoto celku i jednotlivých zemí. A v neposlední řadě přinesla Unie mnoho příležitostí ke studiu, práci a cestování po dalších členských zemích.“

V současné době mají status kandidátských zemí na členství v EU v abecedním pořadí Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a Ukrajina. „Ze zkušeností středoevropských zemí vyplývá, jak důležitá je předvstupní příprava zemí a předvstupní pomoc Unie. Na ní se snažíme i prostřednictvím Výboru regionů podílet, aby jednotlivé země cítily podporu a mohly postupně sladit své zájmy se společnými cíli Evropské unie. Jejich úroveň připravenosti se výrazně liší zejména v oblastech právního státu či stavu demokracie, informovanosti veřejnosti o Evropské unii a v míře podpory vstupu, a není možné to nijak uspíšit,“ dodal Roman Línek.

Pomoc regionům zasaženým povodněmi

Jedním z projednávaných bodů na plenárním zasedání Evropského výboru regionů byla i pomoc regionům zasaženým povodněmi. Spolu s dalšími členskými zeměmi se i zástupci České republiky ohradili proti tomu, že by mimořádná pomoc zasaženým regionům ve výši 50 miliard korun byla částečně hrazena z Fondů soudržnosti, už určených pro jiné účely v jednotlivých státech.

Smutná zpráva

Jen pár dnů po skončení zasedání zastihla českou delegaci v Evropském výboru regionů smutná zpráva. Oldřich Vlasák, jeden z jejích 12 členů, který se naplno účastnil zmiňovaného zasedání (viz první foto – zcela vpravo), v sobotu 12. října náhle zemřel. „S Oldou Vlasákem mě pojí víc jak třicetileté přátelství. Byl prvním ředitelem pardubického civilního letiště, primátorem Hradce Králové a jako místopředseda Evropského parlamentu silně podporoval hlas regionů na unijní úrovni. Byl velmi platným členem české delegace ve Výboru regionů a jeho prázdné místo nebude snadné pracovně i lidsky nahradit,“ konstatoval Línek.