Ministři jednali o stavu schengenského prostoru. Řešili i boj proti rasismu

Ministři jednali o stavu schengenského prostoru. Řešili i boj proti rasismu

• Barbora Navrátilová
• 16 října, 2024
• 06:10

Ve dnech 10. a 11. října se v Lucemburku uskutečnilo zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA), které se věnovalo stavu schengenského prostoru, efektivnější návratové politice, boji proti rasismu či boji proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami. Českou republiku na jednání věnovanému agendě vnitřních věcí zastupoval ministr vnitra Vít Rakušan. V rámci agendy spravedlnosti vedl českou delegaci náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Stav schengenského prostoru

Ministrům vnitra členských států EU byla prostřednictvím Schengenského barometru+ představena data o aktuálním stavu schengenského prostoru. Jedním z hlavních témat bylo vydávání víz ruským občanům a velmi rozdílná praxe napříč členskými státy.

Evropská komise taktéž informovala o stavu spuštění IT systému EES (Entry/ Exit), který by měl přinést větší přehled o pohybu osob ze třetích zemí v schengenském prostoru. Termín spuštění by měl být zprovozněn do konce roku 2024.

Rada rovněž jednala o dokončení integrace Bulharska a Rumunska do Schengenu. Dvojice států se oficiálně stala součástí schengenského prostoru letos 31. března, kdy došlo ke zrušení kontrol na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními státy EU. Od té doby obě země představily nová opatření za účelem zlepšení ochrany svých hranic a boje proti nelegální migraci. Zrušení kontrol na pozemních hranicích bude vyžadovat další rozhodnutí Rady.

„Pokud je něco funkční, má velký smysl to chránit a zlepšovat. Zavádění vnitřních kontrol je pro Schengen riziko,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan k dočasnému znovuzavádění kontrol na vnitřních hranicích, ke kterému v posledních měsících přistoupilo například Německo, Rakousko, Itálie nebo Francie. Státy tak reagovaly na zvýšené bezpečnostní riziko kvůli napětí vyvolanému válkou na Ukrajině, nestabilitou na Blízkém východě a hrozbou terorismu.

Boj proti sexuálnímu zneužívání dětí online

Maďarské předsednictví informovalo ministry o aktuálním stavu navrhovaného nařízení, dle kterého by byly internetové společnosti ukládat povinny detekovat na svých platformách škodlivé materiály týkající se sexuálního zneužívání dětí a hlásit je úřadům.

Členské státy se v současnosti snaží najít kompromis, který v rámci připravovaného nařízení zajistí rovnováhu mezi ochranou dětí a ochranou soukromí uživatelů. Za účelem usnadnění provádění nařízení má být také zřízeno Středisko EU pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí, které by mělo fungovat jako nová decentralizovaná agentura EU.

Efektivnější návratová politika

Tématem pracovního oběda byly návraty nelegálních migrantů a neúspěšných žadatelů o azyl. Ministři jednali zejména o zvyšování účinnosti návratového systému a podpůrné úloze agentury Frontex. Česko patří dlouhodobě k zemím, které prosazují asertivnější návratovou politiku a podporuje využití inovativních konceptů pro zlepšení evropské návratové politiky a účinné navracení pachatelů trestné činnosti a osob představujících bezpečnostní hrozbu, kteří pocházejí z citlivých třetích zemí.

Boj proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu

V části věnované agendě spravedlnosti byli ministři informováni Komisí a zástupci agentury Eurojust o probíhající práci v oblasti boje proti obchodování s drogami a organizovanému zločinu. Zvláštní poděkování směřovalo ke končícímu prezidentu Eurojustu Ladislavu Hamranovi, který vedl Agenturu EU pro justiční spolupráci od roku 2017 a zakončuje své funkční období.

K letošnímu 25. září zahájila činnost Evropská soudní síť pro boj proti organizovanému zločinu, která bude fungovat jako centrum specializovaných odborných znalostí na podporu justičních orgánů v rámci problematiky organizovaného zločinu.

Na úrovni EU mapují výzvy a opatření v této oblasti protidrogová strategie a akční plán na období 2021-2025 a strategie boje proti organizovanému zločinu na období 2021-2025.

Boj proti beztrestnosti válečných zločinů páchaných na Ukrajině

Rada diskutovala o možnostech justiční reakce a boj proti beztrestnosti válečných zločinů páchaných v souvislosti s ruskou agresivní válkou proti Ukrajině. „Česká republika jednoznačně podporuje společné úsilí Evropské unie. Oceňuji především společnou snahu zajistit co nejúčinnějších řešení včetně důkladného vyšetření a trestního stíhání válečných zločinů,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Od začátku ruské agrese na Ukrajině vzniklo v reakci mnoho iniciativ, které se zasazují o to, aby válečné zločiny páchané na Ukrajině nezůstaly nepotrestány. EU se podílela na vyslání forenzních expertů, zřízení společného vyšetřovacího týmu pro zločiny spáchané na Ukrajině nebo vytvoření základní databáze důkazů o mezinárodních zločinech prostřednictvím Eurojustu.

Již v prosinci 2022 Rada schválila závěry o boji proti beztrestnosti, v nichž členské státy vyzvaly Ukrajinu, aby přistoupila k tzv. Římskému statutu, tedy smlouvě, na jejímž základě byl zřízen Mezinárodní trestní soud. Legislativní balíček týkající se přistoupení ke statutu Ukrajina přijala letos v srpnu.

Boj proti rasismu

Ministři spravedlnosti jednali o provádění akčního plánu EU proti rasismu, který obsahuje více než 80 opatření k posílení boje proti rasismu v EU.

Ředitelka Agentury EU pro základní práva Sirpa Rautio informovala ministry o nejnovějších údajích a trendech v této oblasti a připomněla, že zkušenosti s rasismem a nenávistí podkopávají důvěru ve společnosti, což následně odrazuje oběti od oznamování trestných činů a nahlašování případů rasismu.

V roce 2020 byl přijat Akční plán proti rasismu, který stanovuje řadu opatření k posílení boje proti rasismu v EU. Pro Českou republiku je implementace akčního plánu jednou z priorit, přičemž již nyní jsou témata jako demokracie, pluralita a tolerance začleňována do relevantních národních strategií a školních vzdělávacích plánů.

Během oběda si ministři vyměnili názory na přístup ke spravedlnosti v kontextu právního státu a konkurenceschopnosti a diskutovali zejména o možnostech přístupu ke spravedlnosti pro hospodářské subjekty s menšími zdroji a finančními prostředky, jako jsou malé a střední podniky. Diskuse se zaměřila na to, jak zlepšit transparentnost, přístupnost a dostupnost právních předpisů a právních informací s cílem usnadnit rovný a účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny.

Evropská komise dále informovala ministry o výroční zprávě za rok 2024 o uplatňování Listiny základních práv; o jednáních o dohodě mezi EU a USA o elektronických důkazech a o dosažených výsledcích v případě návrhu Úmluvy OSN o kyberkriminalitě.

Zdroj: Rada EU, Justice, ÚV ČR