Zvnějšku připevnit na potrubí senzory a sledovat šíření elektromagnetických vln skrz jeho kovové stěny. Přitom změna směru šíření vln ukazuje na vadu uvnitř nebo na povrchu materiálu. Takto lze zjednodušeně popsat fungování nedestruktivní metody BEM. Elektrárna ji ke kontrole vnitřního povrchu potrubí používá prvním rokem. Během jedné směny dokáží specialisté z vnější i vnitřní strany zkontrolovat jednotky metrů čtvrtečních.
„Velkou výhodou je, že potrubí můžeme kontrolovat přímo za provozu. Stačí nasadit sondu, která během dvou hodin zkontroluje úsek o délce 1,2 metru. Sonda se postupně posouvá, přičemž tato manipulace je už velmi jednoduchá,“
Dlouhodobě elektrárna ke kontrole potrubí technické vody důležité využívá systém měření tloušťky ve vybraných bodech. Těch je na potrubí několik tisíc a získané hodnoty odborníci pravidelně vyhodnocují.
„Stávající metodu ponecháme, nová ji vhodně doplňuje. Právě zavádění nových kontrolních metod a znalost stavu klíčové technologie jsou důležitým předkladem pro zajištění minimálně šedesátiletého provozu obou našich jaderných elektráren,“
Celkově je potrubí technické vody důležité dlouhé devět kilometrů. Novou metodu budou energetici využívat pouze na vybrané nejdůležitější úseky. Ročně přitom chtějí nový způsobem zkontrolovat přibližně jeden kilometr.
Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 12,1 terawatthodin elektřiny. Společně s Dukovany jde o zdroje, které produkují největší množství čisté elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.
Marek Sviták , mluvčí ČEZ, Jaderná elektrárna Temelín
RSS
Přebírání zpráv
