Oslabení nebo normalizace ekonomiky? - Invesco

Analytici mohou být často krátkozrací. Pokud se totiž příliš soustředíme pouze na jednu nebo dvě datové řady, může se stát, že pro stromy neuvidíme les. Proto si myslím, že má smysl udělat krok zpět a podívat se i na celosvětovou ekonomiku optikou některých důležitých témat. Mezi ně patří především: normalizace americké ekonomiky, rozdílné spotřebitelské nálady v Evropě a Velké Británii, uvolněná měnová politika v hlavních západních ekonomikách a povzbuzující stimuly v Číně.

Americká ekonomika se záměrně normalizuje

Americký Federální rezervní systém (Fed) chtěl zchladit rozpálenou ekonomiku, aby dostal inflaci pod kontrolu. Chtěl hlavně, aby se uvolnily napjaté trhy práce. To se nyní děje. Minulý týden jsme však viděli následky, když index spotřebitelské důvěry organizace Conference Board v USA v září klesl na 98,7 bodu ze srpnových 105,6 bodu. To je největší pokles od srpna 2021. To vyvolalo negativní reakci akciového trhu.

Hlavní ekonom Conference Boardu vysvětlil: „Spotřebitelská důvěra v září klesla na spodní hranici již tak úzkého rozpětí, jaké převládá v posledních dvou letech. Hodnocení současných podmínek pro podnikatele, ze strany spotřebitelů, se změnilo na negativní, zatímco pohled na současnou situaci na trhu práce se dále zmírnily. Spotřebitelé byli také pesimističtější ohledně budoucího výhledu na trh práce a méně pozitivní ohledně budoucnosti podnikání a budoucích příjmů.“

Zdálo se mi, že je to mnoho povyku pro maličkost, a to z několika důvodů:

• Přestože dílčí index očekávání Conference Board oproti srpnu poklesl, zůstal nad 80 (hodnota pod 80 obvykle signalizuje nadcházející recesi)
• Spotřebitelé sice v tomto průzkumu uvedli, že se obávají o ekonomiku, ale nezdá se, že by je to odradilo od utrácení – i když utrácejí selektivněji.
• Jen o tři dny později jsme se dozvěděli jiný příběh o spotřebitelské náladě z průzkumu Michiganské univerzity. Její měřítko spotřebitelského sentimentu v září skutečně vzrostlo a je na nejvyšší úrovni za posledních pět měsíců. Jeho sub index očekávání rovněž vzrostl. Mírně se zvýšily obavy o trh práce, které však byly kompenzovány zlepšením očekávání v oblasti osobních financí a ekonomiky celkově.

Pokud chceme být spravedliví, došlo k určitému oslabení spotřebitelů – to jsme slyšeli od společností při nedávných diskuzích o výsledcích hospodaření. Bolest pociťují zejména domácnosti s nižšími příjmy. Americká ekonomika však zůstává odolná a já očekávám, že se ve všech hlavních průzkumech bude v budoucnu odrážet zlepšená spotřebitelská nálada.

Odlišná psychologie spotřebitelů v Evropě a ve Spojeném království

Ekonomická data v eurozóně nejsou tak pozitivní jako v USA – za září je bleskový index nákupních manažerů (PMI) ve službách v eurozóně na sedmiměsíčním minimu a bleskový PMI ve výrobě eurozóny na devítiměsíčním minimu. Zajímavé však je, že i přes politickou nejistotu v řadě evropských ekonomik pozorujeme zlepšení spotřebitelské nálady. Blesková data ohledně spotřebitelské důvěry v eurozóně i v Evropské unii se oproti předchozímu měsíci zvýšila o 0,5 bodu – téměř dosáhla svého dlouhodobého průměru. V zářijovém průzkumu byli navíc spotřebitelé výrazně optimističtější ohledně očekávané finanční situace svých domácností.

Podle mého názoru to, co vidíme, je ve skutečnosti jen normalizace západních vyspělých ekonomik v důsledku zpřísňování centrálních bank. Myslím si také, že toto zmírnění bude povrchní a krátké a že v důsledku uvolnění měnové politiky a růstu reálných mezd budeme pravděpodobně svědky opětovného zrychlení ekonomiky, nejprve v případě USA a poté i v případě ostatních vyspělých ekonomik.

V hlavních vyspělých západních ekonomikách dochází k uvolňování měnové politiky

Domnívám se, že uvolnění, kterého jsme byli dosud svědky, je pouze začátkem. Jak minulý týden řekl prezident chicagského Fedu Austan Goolsbee: „Chceme-li dosáhnout měkkého přistání, nesmíme být pozadu.“ Ve stejném projevu vyslovil předpoklad pro příští rok: „Ještě mnoho dalších snížení sazeb“.

Je důležité poznamenat, že obavy z inflace jsou pro většinou centrálních bank passé. Data z minulého týdne o Fedem preferovaném ukazateli inflace – jádrových výdajích na osobní spotřebu v USA (PCE) – nepřinesla žádné překvapení; cíl Fedu už je na dohled. Očekávání spotřebitelské inflace v eurozóně na rok dopředu byla v září 2,7 %, což představuje pokles z 2,8 % v předchozím měsíci. Inflační očekávání na tři roky dopředu se snížila na 2,3 % z 2,4 % v předchozím měsíci. Podobný scénář jsme zaznamenali i v dalších vyspělých ekonomikách Západu; inflační očekávání jsou dobře ukotvena.

Centrální banky tak nyní mohou volně reagovat na známky slabosti dalším uvolňováním. Například minulý týden se objevily výzvy, aby Bank of Canada – která již na třech po sobě jdoucích zasedáních přistoupila ke snížení úrokových sazeb – učinila více, protože existují obavy, že hospodářský růst klesá pod prognózy Bank of Canada. Jinými slovy, centrální banky nyní mohou normalizovat měnovou politiku a zaměřit se na hospodářský růst.

Japonsko také normalizuje měnovou politiku, ale opačným směrem. Dává si pozor, aby postupovalo pomalu a nenarušilo finanční trhy, což by mělo rovněž podpořit hospodářský růst.

Vzrušení kolem stimulů v Číně roste

Čínští politici oznámili výrazné měnové a fiskální stimuly, které by mohly mít na ekonomiku značný pozitivní dopad. Snížení sazeb Čínskou lidovou bankou je významné a mělo by mít pozitivní dopad na čínskou ekonomiku. Ještě důležitější je, že měnové stimuly budou doprovázeny velmi výraznými fiskálními stimuly. I když o fiskálním stimulu nemáme mnoho podrobností, už jeho samotný rozsah je povzbudivý. Rally čínských akcií z minulého týdne byla silná a naznačuje, že právě v to investoři doufali. Navíc jsou čínské akcie podle mého názoru atraktivně oceněny a nepřekvapilo by mě, kdyby jejich pozitivní trajektorie pokračovala, jakmile bude zveřejněno více podrobností.