Ministr Stanjura ve sněmovně k navýšení rozpočtu kvůli povodním

V poslanecké sněmovně se v úterý 1. října jednalo o novele zákona o státním rozpočtu na letošní rok, kde vláda navrhla navýšit výdajovou stránku o 30 miliard korun tak, aby měl stát dostatek prostředků na sanaci škod po ničivých povodních z poloviny září. Poslanci s návrhem vyslovili souhlas a novela nyní zamíří k prezidentovi. Jednání se vedlo v režimu legislativní nouze tak, aby byly prostředky co nejdříve k dispozici. Přečtete si, jak návrh ve sněmovně uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych jménem vlády odůvodnil navrženou novelu o rozpočtu na rok 2024. Já chci připomenout, že ta celková suma je 40 miliard, je to ve dvou materiálech. 30 miliard je v návrhu novely rozpočtu na rok 2024 a 10 miliard je v návrhu státního rozpočtu na rok 2025, takže do kopy je to 40 miliard. My jsme analyzovali už uzavřené účty za povodně roku 1997 a za rok 2002 a zkusili jsme odhadnout i vývoj cen, který mezitím proběhl za těch 27 nebo 22 let. Když to shrnu, tak v roce 1997 a 2002 ten celkový objem škod byl poměrně podobný, bez ohledu na majitele zhruba 70 miliard korun celkové škody v roce 1997, 2022. A angažmá státního rozpočtu bylo v jednom případě asi 16,5 miliardy, v druhém případě asi 17 miliard. To znamená, zhruba 25 % veškerých škod bez ohledu na majitele bylo sanováno ze státního rozpočtu. Pokud bychom použili - my nevíme, v této chvíli se bude platit - obdobnou úvahu, tak těch 40 miliard korun, kdyby to bylo 25 %, že celkových škod sanuje státní rozpočet, by indikovalo celkové škody 200 miliard, a to doufám, doufáme všichni, že to číslo bude nižší. Pro letošní rok je to bezesporu dostatečná částka. Uvidíme v debatě mezi prvním a druhým čtením státního rozpočtu na rok 2025, zda by nevznikla nějaká dodatečná potřeba, pak bychom to museli vzít z jiných kapitol a tu částku 10 miliard pro rok 2025 zvednout.

Vysvětlím, proč jsem nepodpořil já osobně ty návrhy na doplnění programu. Já jsem se mohl seznámit s textem usnesení, které chce navrhnout poslanecký klub hnutí ANO. Jsem připraven toto usnesení podpořit a dát doporučit stanovisko. A v zásadě všechny ty následující body jsou obsaženy v tom návrhu usnesení, včetně informace, že do konce října vláda bude informovat o všech podpůrných programech, které přijme. Samozřejmě pokud se na tom dohodneme, může to být členěné i regionálně, i když si myslím, že gros těch podpůrných programů bude stejné pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj, ale nevylučuju jistá specifika. Každý kraj reálně je trochu jiný. Takže to není nevůle se tím zabývat, ale spíše, že pokud, a předpokládám, že ano, když to navrhuje největší opoziční strana, přidají se k tomu vládní strany, možná se k tomu přidá i druhá opoziční strana, pak ty úkoly pro vládu budou jasné z usnesení k tomuto bodu.

A teď zkusme si říct, v jakém stavu se nacházíme, co už se stalo, co bude vláda rozhodovat v nejbližších dnech, co v nejbližších týdnech a co v nejbližších měsících. Přirozeným partnerem a kromě toho i podle platné legislativy jsou pro vládu jednotlivé kraje. Myslím si, že to je správné, protože při našem počtu obcí je to i efektivní.

My dneska nevíme den D. Den D je datum, kdy skončí stav nebezpečí v posledním z krajů. Víme, že už skončil v ORP Frýdlant v Libereckém kraji, uvidíme, kdy skončí stav nebezpečí buď v Moravskoslezském nebo Olomouckém kraji. Pokud jednotlivé kraje požádají o prodloužení, tak já si dovolím říct prognózu, že vláda té žádosti vyhoví, ale ta žádost musí přijít z krajů. Jsem informován, že některé ORP v Moravskoslezském kraji chtějí prodloužit stav nebezpečí do 31. října 2024, možná to v Olomouckém kraji bude o něco nižší. Nyní pracujeme s datem zhruba 12. října.

Zákon říká, že do sedmi dnů potom dnu D, který se může změnit, pokud vláda vyhoví a pokud ta žádost přijde do sedmi dnů, jednotlivé kraje nahlásí škodu na veškerém majetku bez ohledu vlastníka. Současně my jsme k tomu vytvořili nějakou pracovní skupinu, od prvního okamžiku je v té pracovní skupině zastoupená Asociace krajů. A požádali jsme ostatní kraje, kde nebyl stav nebezpečí, abychom to časově sladili, aby i oni vyčíslili škody na majetku ve svém území. Přestože to není legislativní povinnost, ale připadá mi dobré to mít zkoordinované a řešit to najednou pro celé území, které bylo postiženo letošní povodní.

První, co se děje, jsou vlastně úklidové práce a zbavit se toho odpadu. To budou odhadem statisíce tun. Nebudou to tisíce ani desetitisíce, budou to statisíce tun. Opět můžeme vyjít z legislativy. Tohle hradí veřejné rozpočty. Jako první krizové rezervy obcí, v okamžiku, kdy jsou vyčerpány krizové rezervy obcí, se to hradí z krizových rezerv krajů, a když jsou vyčerpány krizové rezervy krajů, tak se to hradí z krizové rezervy státního rozpočtu. My jsme minulý čtvrtek obdrželi první žádost o platbu z krizové rezervy státního rozpočtu, a to ve výši 80 milionů korun. Poté, co se k tomu kladně vyjádřilo Ministerstvo vnitra a Hasičský záchranný sbor, tak ty peníze byly uvolněny. Podle mého odhadu se ukáže, že ta částka není dostatečná, je obvyklá, není nižší než v minulých letech, ale nikdy se nerozpočtuje částka na takovouhle katastrofu dopředu. To si myslím, že je logické. To znamená, náklady na sběr a likvidaci odpadu nesou veřejné rozpočty tak, jak jsem popsal v tomhle tom mechanismu, obec, kraj, státní, státní rozpočet. Předpokládám, že pokud bude schválena dnešní novela, tak část vládní rozpočtové rezervy půjde na posílení té krizové rezervy tak, abychom mohli hradit náklady, které souvisí s tím bezprostředním odklízením škod, ukládáním na skládky. Podle zákona víme, že v tomto případě se neplatí poplatky za uložení na skládku, že dostaneme velmi přesnou informaci o tom, kolik desítek či stovek tisíc tun bylo odvezeno na skládky v důsledku odstranění škod po těch ničivých povodní.

Voda si nevybírá škody podle majitele. To znamená, obecně platí, že škody jsou na státním majetku, na majetku obecních, městských a krajských zastupitelstev, na majetku občanů, na majetku firem, ale taky na majetku spolku a institucí, abychom na ně nezapomněli. Snažíme se nezapomenout na nikoho a chci říct, že myslíme opravdu na všechny, i na ty, na které třeba momentálně není upřena mediální pozornost. A to není kritika, to jenom konstatování stavu. Nemohou všichni dostat v tom omezeném mediálním prostoru prostor pro svůj individuální příběh, protože to jsou většinou velmi smutné příběhy.

Tak začnu od toho nejjednoduššího, to je státní majetek. Jako každý majitel i stát se musí postarat o vlastní majetek. Já jsem jenom dneska ráno na rozpočtovém výboru řekl, že předběžný odhad škod na státním majetku ze dvou ministerstev, která jsou logicky dotčena nejvíc, a to je Ministerstvo zemědělství, škody na vodohospodářském majetku, a Ministerstvo dopravy, škody na infrastruktuře dopravní, která patří státu, to znamená železnice, silnice první třídy a dálnice, se odhadují v této chvíli na 10 miliard korun. Ty následky škod se nebudou odstraňovat pouze v roce 2024, 2025. V některých případech to bude i v dalších letech, protože některé práce budou vyžadovat bezesporu více stavebních sezón než jednu. To je jedna část, kam budou směřovány peníze z vládní rozpočtové rezervy.

Připomenu všem členům Poslanecké sněmovny, co vědí všichni členové rozpočtového výboru. Kapitola vládní rozpočtová rezerva nemůže přinášet peníze z roku na rok, tam žádné nespotřebované nároky nemohou být převedeny do roku 2025, takže je naším cílem poté, co shromáždíme informace o škodách, abychom je roztřídili, a podle škod na jednotlivém typu majetku budou určeny alokace pro jednotlivé podpůrné programy. A ty informace prostě mít nemůžeme. Je to logické. Mnohé firmy ještě ani nejsou schopny vyčíslit své škody. Ale vím, že ta práce probíhá vlastně od prvního dne na úrovni obcí, na úrovni krajů. Takže to je první věc. Je to jasné, že klíčová infrastruktura je státní, a proto tady stát bude vynakládat opravdu desítky miliard v letošním, ale i v příštích letech. Podle mě to nebude pouze rok 2025.

Možná speciální zmínka je o té vodohospodářské infrastruktuře. Tady se budeme dívat i na to, koho to postihlo.

Máme firmy, které jsou velmi úspěšné, dlouhodobě velmi kapitálově silné, tam žádný problém, aby v této chvíli investovaly do oprav, neexistuje. Ale pak samozřejmě máme vodovody a kanalizace, které jsou ve vlastnictví menších měst a obcí nebo sdružení měst a obcí a tam je úplně jiná situace, než u těch kapitálově silných společností. Tam už v těchto hodinách je spuštěn program z Ministerstva životního prostředí. Protože když se bavíme o dodávce energií jako základ toho, aby ty domácnosti měly energie, tak nedílnou součástí je také pitná voda. Na to nesmíme zapomínat, když mluvíme o plynu, elektrické energii, teplu a ostatních komoditách.

Na tom chci ukázat, že budeme postupovat adresně a v tomto případě není ve finančních možnostech těchto obcí nebo svazku obcí, které jsou vlastníky vodovodů a kanalizací, vynaložit prostředky na jejich rekonstrukci. Současně platí, že ty dodávky musíme obnovit co nejdříve. Chtěl bych z tohoto místa poděkovat a ocenit um a inovaci mnoha inženýrů, kteří právě při dodávkách energií volí velmi netradiční inovativní postupy tak, aby co nejdříve všechny domácnosti byly připojeny na potřebné energie. Nicméně v této chvíli víme, že u několika tisíců domácností se to nepovede. Tam musíme ve spolupráci se samosprávami a s neziskovým sektorem zajistit přechodné ubytování, protože přes veškerou snahu těchto techniků, inženýrů, už víme, že pravděpodobně pro několik tisíc domácností nebude obnovena dodávka plynu v letošním kalendářním roce, a proto musíme volit jiná řešení.

S tím souvisí otázka zvýšených nákladů za elektrické energie. Je to věc, kterou bezesporu budeme řešit. Těch přístupů je několik a budeme hledat rychlé a efektivní řešení, aby domácnosti, které jsou postiženy touto katastrofou, pak nebyly postiženy podruhé, protože logicky pokud vysoušíte a budete vysoušet týdny a měsíce, tak zcela logicky porostou účty za energie. Pracovně si myslím, že na každém odběrném místě víme, co je standardní či průměrná spotřeba za minulé roky. Tam se jasně ukáže, co je zvýšená spotřeba. Myslím si, že to by mohla být rychlejší pomoc, zjistit rozdíl mezi zvýšenou spotřebou a tou standardní, než vymýšlet speciální tarify. Ale ta debata nás teprve čeká. Je to ale věc, na kterou myslíme a na které si myslím, že jsme připraveni se shodnout.

Teď bych si mohl vzít sektor firem od těch nejmenších OSVČ až po ty největší. Já jsem se sešel -dneska je to dva týdny, to znamená ihned po těch povodních - s předsedou Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem. Ten mi přinesl šest oblastí, v kterých by ta podnikatelská veřejnost uvítala nějakou pomoc. Zkusím to zrekapitulovat, říct, v jakém jsme stavu.

První žádost byla, abychom nepenalizovali postižené firmy, pokud pozdě zaplatí daně, případně zrušili správní poplatky při individuální žádosti o splátkové kalendáře a podobně. Vyřízeno. Stejně tak přišla žádost, aby stejný princip byl u sociálního pojištění. Vyřízeno. O něco složitější je situace u zdravotních pojišťoven. Tam jednat budeme, protože zdravotní pojištění prostě neovládá a neřídí stát. To všichni víte, že to je trošku jiná právní forma, ale objemově je mnohem nižší to zdravotní pojištění než to sociální, případně daně.

U daní se to týká zejména DPH. Víte, že minulý týden bylo 25., mělo se podávat přiznání DPH, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení se mělo odvádět. Stejně tak se platí v září zálohy na dani z příjmů právnických osob a podobně. Tam všude platí princip, že postižené firmy nebudou penalizovány. Je třeba říct, že tam jsou zase dva typy firem. Také se mohlo stát, že tam pracuje v postiženém území daňový poradce nebo auditor, který zpracovává podklady pro firmu, která není v zasaženém území, ale v mém chápání světa i to je zasažena firma. Pokud ten, který jim dodává tuto externí službu, je zasažen, nemá přístup ke svým podkladům, má jiné starosti, aby zprovoznil tu svoji provozovnu, tak i tam to budeme považovat za postiženou firmu.

Druhá žádost byla, abychom aktivovali program Záruka pro malé a střední podnikatele. Splněno. V této chvíli jsme tam alokovali 500 milionů korun jako záruku pro provozní i investiční úvěry malých a středních podnikatelů. Mělo by to stačit na celkové úvěrové zatížení ve výši 3,5 miliardy korun. Pokud se ukáže, že ta alokace bude vyčerpaná, jsme připraveni tu alokaci zvednout, ale vycházíme i z minulých zkušeností.

Čtvrtá žádost byla o zvýhodněné úvěry. To už jsme rozhodli. V této chvíli debatujeme, jestli to zvýhodnění bude plošné pro všechny zasažené obce, nebo se může lišit například podle ORP či krajů, anebo se může také lišit podle velikosti firmy. V logice čím menší firma, tím vyšší zvýhodnění a naopak. Nevylučuji tady ani využití bezúročných půjček.

Co je jasné, že půjčky budou splatné na 15 let a odklad splátek jistiny bude buď 12 nebo 24 měsíců. To ještě budeme debatovat. Nicméně je jisté, že prvních 12 měsíců nebude potřeba splácet žádnou jistinu. Kromě toho, že když se splácí jistina, samozřejmě se nebudou splácet ani ty zvýhodněné úroky.

Věc, kterou debatujeme, která je poměrně komplikovaná - ale já jsem příznivec, abychom naši takové řešení - aby se ukázalo, že za předem daných podmínek se část té půjčky, část té jistiny, může stát dotací. Myslím si, že máme i zahraniční zkušenosti. To v této chvíli nemusíme rozhodnout během tohoto nebo příštího týdne, protože když tam ty peníze půjdou, bude odklad jistiny. Můžeme definovat například, když se pořídí nové moderní vybavení s vyšší přidanou hodnotou, tak si myslím, že to je věc, kde bychom mohli zvážit i částečné odpuštění jistiny a překlopení ty jistiny do formy dotace.

Poslední věc jsou náklady, které nesou jak občané, tak firmy, pokud nemohou chodit z objektivních důvodů do práce, jsou takzvaně na překážce. Za prvé je to náklad firmy, ale za druhé i ten člověk, který je na překážce, nedostává plat či mzdu, respektive mzdu ve své obvyklé výši. Takže tento program bude schvalovat zítra vláda. Materiál diskutujeme v těchto dnech. Zítra ten program bude schválen, nastartován a výplaty půjdou cestou Úřadu práce.

Máme jednoduchý vzor smlouvy mezi postiženou firmou a úřady práce. Uzavře se a část nákladů, které mají firmy s tím, že mají lidi na překážkách, bude platit stát. V této chvíli navrhujeme, aby to bylo zhruba od toho 13. září do 31. října. Pokud se ukáže v některém území nižší rozsah firem, než bude potřeba, tak jsme připraveni ho prodloužit. Jinými slovy, bude to zohledněno už teď, na začátku října, kdy se platí mzdy za měsíc září. Stejně tak na začátku listopadu, kdy se platí mzdy za měsíc říjen. Naším společným zájmem je nejenom na Jesenicku, ale všude, aby pracovní místa nezanikala, aby nezanikali živnostníci ani firmy. Proto nevylučuji, že ta pomoc ve zúžené - protože všichni, kteří se stihnou do konce října vrátit do provozu, už tu pomoc nebudou v listopadu potřebovat, ale nemůžeme vyloučit, že budou konkrétní firmy, které tu pomoc budou potřebovat i v listopadu.

Teď možná můžeme říct pár slov o tom, jak komunikujeme s Českou asociací pojišťoven a s Českou bankovní asociací. Od České asociace pojišťoven dostáváme na denní bázi aktuální data. Takže mám data k včerejšímu dni. V této chvíli už bylo zlikvidováno asi 22 000 kót ze zhruba 66 000 nahlášených. To znamená zhruba 30 %. Je to tím, že se rychle likvidují zejména malé škodní události. V této chvíli bylo už vyplaceno více než miliarda korun. Z toho bylo vyplaceno domácnostem 826 milionů a firmám 173 milionů korun. Tam je vždycky z logických důvodů likvidace a vyplácení pomalejší než u těch domácností.

Celkový odhad proplaceného pojistného plnění - to není odhad škod - je zhruba 16 miliard. Z toho 6 miliard domácností a 10 miliard u podnikajících subjektů, ale i toto číslo se bude upřednostňovat.

Když se bavíme o typech po pojištění, tak vlastně máme čtyři typy. Když to shrneme, je to pojištěný majetek, je to nepojištěný majetek, pak je to nepojistitelný majetek - přestože člověk chce, nebo firma, nepojistí mu to nikdo - a je to podpojištěný majetek. Myslím, že mnozí z nás mají osobní zkušenost. V posledních 3, 4 letech je poměrně silná informační vlna pojišťoven, které vyzývaly majitele zejména nemovitostí, aby si to pojistili na reálnou hodnotu, a ne na hodnotu původní.

Chci tím říct, že vnímáme všechny čtyři skupiny a budeme k nim přistupovat individuálně. Nemůžeme vyčítat někomu, který například postavil dům v okamžiku, kdy to nebylo záplavové území, měl to roky pojištěné po záplavách v roce 1997, 2002, nebo jiných lokálních záplavách se to jeho území tam, kde má svůj rodinný dům, dostalo do záplavové oblasti, a je to nepojistitelné.

Jiný případ, neříká se mi to jednoduše a jiný případ je, když se někdo pojistit mohl a odmítl a nevyužil pojištění, to je prostě jiný případ. Takže opravdu rozlišuje v těch debatách nepojistitelný, nepojištěný, podpojištěný a pojištěný majetek. Ono to platí u státu, stát samozřejmě není pojištěný tak, aby pojišťovny sanovaly 100 procent poškození státního majetku při tak ničivé povodni. To tak nikdy nebylo. Pardon. (Poslankyně Schillerová reaguje z lavice.)

Stát se může na něco pojistit, ale na všechno ne. Proto říkám, že ta situace platí i pro stát, jo, že to není tak, že stát je v pohodě, že 100 procent škod uplatní jako škodní událost, odpočte se spoluúčast a státní rozpočet by sanoval pouze spoluúčast. Takže od té podpory podnikatelů, která je v této fázi, a říkám, některé podrobnější debaty nás ještě čekají, ale ty hlavní body, těch šesti podnětů podnikatelské veřejnosti, jsme už buď splnili, nebo plníme a ta debata, jak překlopit část zisky na dotaci, na tu máme naštěstí ještě několik týdnů, možná několik měsíců, myslím, že do konce roku, když to domluvíme, bude dobře, není to úplně jednoduché, jak ta pravidla nastavit.

Odsud se dostanu k těm škodám, které utrpěli občané. Tak za prvé funguje standardní sociální dávka mimořádná okamžitá pomoc.

Mám data k pátku, k pátku bylo vyplaceno asi 197 milionů korun, z toho zhruba dvě třetiny klientům na území Moravskoslezského kraje a jedna třetina na zbytku území. Úřady práce jsou aktivní, vyjíždějí do těch oblastí a tohle funguje.

Současně jsme rozhodli minulý týden, že každé postižené domácnosti dáme 40 000 korun jako ocenění té námahy, kterou musí investovat do toho, že dávají ten majetek do pořádku. Ale současně jsme si vědomi toho, že když jsou na překážce, že prostě nedostávají 100 procent mzdy. Přemýšleli, zda jsme schopni ty podmínky nastavit z centrální úrovně, já poctivě říkám, nejsme. Proto jsme vymysleli princip, který je postaven na vzájemné důvěře mezi samosprávou a státem.

Představa je taková, že samospráva sama určí počet zasažených domácností krát 40 000. Obdrží tuto částku s největší pravděpodobností cestou Státního fondu životního prostředí, protože tam je to nejrychlejší, tam ty cesty jsou nastavené a místní zastupitelstvo bude mít v zásadě dvě možnosti.

Buď dá 40 000 každému, nebo zohlední místní podmínky. Myslím, že je to správné, že v každé obci, v každém postiženém městě situace může být různá. Já jsem to konzultoval s dlouholetými starosty napříč politickým spektrem a oni tvrdí, že je to správné a že si s tím zastupitelstva poradí. Říkám tady, že je to postaveno na vzájemné důvěře, že vám některá obec nahlásí, že má 2 000 zasažených domácností, nebudeme to kontrolovat, nemá to ani kapacity, nebylo by to důstojné, abychom to prověřovali. A pak po třech měsících prověrek oznámili, že místo 2 000 postižených domácností je 1 992. Tady si myslím, že ta důvěra se vyplatí a že ta městská, obecní či krajská zastupitelstva jsou schopna na svém území podle místních podmínek rozhodnout, jak takto alokované peníze rozdělit.

Omlouvám se, zapomněl jsem říct u toho takzvaného kurzarbeitu my odhadujeme, je to asi hrubý odhad, horní odhad, že by se to mohlo týkat až 80 000 pracovních pozic, a odhadovaná alokace je zhruba 1 miliarda korun. U té pomoci občanů odhadujeme ty náklady mezi 1,5 až 4 miliardami, záleží, kolik obce jednotlivé nahlásí počet těch postižených domácností. To bezesporu bude opět, pokud projde novela, jedna z významných částek z vládní rozpočtové rezervy, která bude alokována na přímou pomoc občanům.

Ale s tím souvisí, co jsem říkal, musíme debatovat zvýšené náklady za energie, musíme přemýšlet o zajištění náhradního ubytování, a to je opět věc, u které bude asistovat a výrazným způsobem hradit státní rozpočet. Teď se dostáváme, nechám si samosprávy nakonec, i k majetku spolků a institucí.

Od prvního okamžiku v tom pracovním týmu, kde spolu řešíme právě ty podpůrné programy, je zástupce NSA, takže speciální pozornost je upřena všechna sportoviště, protože tam kromě fyzických osob, samospráv velmi často bývají majitelé, buď sportovní svazy, nebo spolky, či jednotlivé kluby. Tady opět chceme postupovat bez ohledu na to, kdo je majitel. A tady bude stejný problém jako u těch nemovitostí občanů. Pojištěný, nepojištěný, podpojištěný a nepojistitelný. Takže stejný princip jak u občanů bude i tady.

Tak chci, že v některém z vystoupení k návrhu programu explicitně zaznělo známá (?) myslím jména sportovních zařízení, tak samozřejmě, že ano. (?) Určitě vzniknou další potřeby. Ten rozhodující okamžik, abychom viděli, které podpůrné programy kromě těch, které jsem vyjmenoval, a běží Živel 2, a ty standardní programy běží, průběžně se nám zvyšují alokace tak, aby nedošlo k vyčerpání, určitě až roztřídíme ty škody, které nám hlasí kraje, možná budou i nějaké nové programy a budou potřeba nějaké nové inovativní přístupy.

Já jsem přesvědčen, ta částka 40 miliard v těch dvou rozpočtech je v této chvíli dostatečná. Naším společným zájmem je, aby ty škody byly co nejnižší, a tím pádem by potenciálně mohla být nižší účast státního rozpočtu. Ale v této chvíli pomoc při obnově území, to je stejně důležité jako odstraňování škod, má přednost před rozpočtovou odpovědností. Říkám to s plným vědomím, co tato věta znamená, jako ministr financí.

Takže to jsou v této chvíli věci, které se staly. Zítra by měl být schválen na programu vlády ten kurzarbeit, pokud to budeme takhle pracovní nazývat, a samozřejmě logicky čekáme to vyčíslení škod z krajů. Kolegové si s tím bezesporu poradí. My, není to tak, že jsme naslepo, a čekáme na ten den d. Ty škody se průběžně upřesňují a ty škody na všech majetcích prostě budou.

A teď se dostávám k té škodě na krajském a obecním majetku. Tady ta situace je v zásadě přehledná. My bychom chtěli, aby všechny podpůrné programy pro samosprávy měly jednotná pravidla. Aby to nebylo tak, že v každém programu se musí doložit jiné podkladové materiály, a rádi bychom domluvili i jednotnou spoluúčast. To si myslím, že je v této chvíli podstatné. Proto jsme s Asociací krajů v kontaktu vlastně od prvního okamžiku, a ta spolupráce zatím funguje bezproblémově, přestože jsme v období, kdy se formují nové krajské vlády, ale máme fungující krajské rady podle zákona, takže toho partnera máme neustále i na druhé straně.

Je mi zcela jasné, že to bude situace od města jiné, v některém městě se sbíhá pět silnic první třídy a mnohem méně silnic druhé, třetí třídy a naopak. A tady budou potřeba opravdu velké zdroje tak, abychom zajistili tu základní infrastrukturu. Myslím, že legitimní otázka u té debaty o obnově území je, jestli všechno máme postavit tam, kde to bylo? Anebo některé buď provozy, nebo nemovitosti postavit jinde. Takže jedna z věcí, kterou od prvního okamžiku řešíme, že jak Státní pozemkový úřad, tak Úřad pro zastoupení státu věcech majetkových vytipovávají vhodné pozemky pro výstavbu, abychom je nabídli. Nebude to žádná povinnost, ale bude to samozřejmě možnost.

A teď k tomu, co do budoucnosti. Já znám osobně příběh Nových Heřminov ne od roku 1953, ale od roku 1997. A v této chvíli bych mohl ukazovat a říkat, kdo všechno to brzdil. Je to známé, nemá cenu se k tomu vracet. Udělejme všechno proto, abychom ty procesy zrychlili. Když půjde všechno mimořádně dobře, můžeme začít stavět v roce 2026 a ta samotná stavba je naplánovaná na šest let, takže to máme ještě osm let, kdy ta povodeň může přijít znovu.
Ta přehrada samozřejmě pomůže, bude to vlastně první vodní dílo na toku řeky Opavy, ale ta nestačí. Myslím to už někteří z předřečníků říkali v debatě o návrhu programu, že se to musí kombinovat i s ostatními opatřeními v krajině.

Ale pravda je taková, že to zdržení jedněch či druhých opatření nikdy za žádné vlády nebylo způsobeno nedostatkem financí. Vždy bylo zpožděno zdlouhavou přípravou. A to reflektuji na legislativu. A myslím, že nás čeká debata o případných úpravách legislativy. Je naprosto legitimní, že na úrovni obcí probíhají místní referenda. To je naprosto legitimní. To nikdo nezpochybňuje. Otázka je, když je to otázka ochrany života, majetku občanů, zda jedna malá obec může svým legitimním rozhodnutím blokovat ochranu například 100 000 občanů, jako vidíme na řece Opavě. Já si myslím, že ne. Ale ta debata musí být prostá emocí a musí být vyvážená. Ale myslím si, že jsme schopni najít takové legislativní kroky, aby ta většina byla oprávněně ochráněna před možností ztrát životů, škod na zdraví či majetku firem. A přestože ty stavby nebudou levné, proti těm škodám to bude částka výrazně nižší. Proti škodám jedné povodně roku 2024 si dovoluju odhadnout, že potenciální investiční náklady, ale i vyvolané investice jako obchvaty měst a podobně, ona s sebou taková vodní stavba nese i potřebu změny infrastruktury, je potřeba jinak vyřešit třeba způsob dopravy a podobně, tak tohle bude bezesporu nižší částka než ty utrpěné škody.

Je ještě asi brzo, abychom si přesně říkali, co fungovalo, co nefungovalo, co je třeba zlepšit. Ale ta debata je prostě potřebná. To není hledání kritiky za každou cenu. Ale pokud se ukázalo, že v tom výborně fungujícím systému integrovaného záchranného systému jsou přesto ještě místa, která by potřebovala zlepšit, tak určitě ano.

Často se ukázalo, že pro život v městě během povodní bylo klíčové vybudování obchvatu, protože bez těch obchvatů by třeba v konkrétním městě zůstalo na mnoho dní to město rozpůleno na dvě části bez možnosti dostat se z jedné části do druhé části. A ty obchvaty měst často splnily tu komunikační úlohu. Takže tohle je všechno potřeba.

Myslím si, že když jsem poslouchal jak vystoupení kolegyně a kolegů k návrhu programu a vezmeme si zkušenosti našich kolegů ze samospráv, tak si myslím, že je oprávněný požadavek na změnu státního rozpočtu, na druhé straně je zcela oprávněná žádost, ať už Poslanecké sněmovny, nebo rozpočtového výboru, že chce mít detailní informace, jak s penězi bude naloženo. Já to samozřejmě podporuju. Je to správné. Říkal bych to z opoziční lavice a říkám to i z vládní lavice, že je to naprosto v pořádku. V tom žádný spor není. Já jsem viděl ten upravený text usnesení, které mi ukázal můj předseda klubu. Jak jsem říkal, budu doporučovat svému klubu, abychom ho aktivně podpořili. Samozřejmě to čerpání - já jsem ho poprosil o změnu z dvou do pěti dnů. A myslím, že to tam je, že to je rozumné, abychom se pak nechytali, když to bude 50 hodin za 48, za slovo.

Za prvé bych chtěl ocenit vystupování opozice jak na rozpočtovém výboru, tak to, že vlastně takřka jednomyslně podpořili naši žádost o projednání tohoto materiálu ve stavu legislativní nouze. Opravdu děkuji. My jsme debatovali už několik dnů před svoláním schůze. A myslím si, že to tu debatu ulehčuje.
Druhá věc je debata, která nás čeká v této chvíli o samotném navrženém materiálu. Samozřejmě pokud opozice to podpoří, budu jenom rád, pokud to bude silnější mandát než pouze mandát v uvozovkách pouze poslanců vládní koalice.

A úplně naposled jsem říkal, ten materiál je poměrně jednoduchý, protože jinak podle mého názoru nemůže být. V této chvíli navrhujeme nechat stejné příjmy pro rok 2024, zvýšit výdaje o 30 miliard, tím pádem zvýšit deficit o 30 miliard a těch 30 miliard alokovat v této chvíli do vládní rozpočtové rezervy s tím, jak budou upřesňovány podpůrné programy, tak bude informovat Sněmovna, a to prostřednictvím rozpočtového výboru. Bezesporu mezi výdaje, které z toho budeme hradit, jsou výdaje přesčasových hodin zaměstnanců integrovaného záchranného systému.

Nicméně v nějaké klidnější době bychom se měli zeptat, jak se to vlastně do té legislativy dostalo. To není jako z tohoto volebního období. Ani nevím, jestli je to z minulého nebo z předminulého nebo z předpředminulého. To skutečně nevím. Ale legislativa vlastně říká, že ve stavu nebezpečí nebo v nouzovém stavu 150 hodin je bez nároku na přesčas. Nevím, jak to vzniklo. Potýkali jsme se s tím i během lockdownu. Teď se s tím potýkáme znovu. Takže by bylo dobré, kdybychom se ještě v tomto volebním období, nemusíme se k tomu vracet příští týden nebo příští měsíc, ale bylo by dobré, abychom si, pokud tady bude pamětník, na základě čeho to vzniklo. Já bych řekl, že to vzniklo nějakou širokou shodou a zda není čas tento zákon změnit. Nicméně je domluvené s Ministerstvem vnitra, s Hasičským záchranným sborem, vedením policie, že přesčasové hodiny za září budou proplaceny v říjnové výplatě za září, to znamená teď v říjnu, stejně tak za říjen v listopadové výplatě. Pak se uvidí podle toho, jaká bude potřeba. A určitě to budou peníze, které budou označeny jako využití z vládní rozpočtové rezervy. To se týká samozřejmě i Armády České republiky.

Děkuji za trpělivost. Chtěl jsem mít trošku delší úvodní slovo, aby to nebylo technické k tomu rozpočtu, ale spíš popsat situaci, ve které jsme. Nějaké částky se už dostaly k domácnostem, ať už například prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci, nebo i tou vyplacenou (nesrozumitelné).

Poslední poznámka k těm bankám. My samozřejmě od prvního dne jednáme s Českou bankovní asociací. Ti nám říkali, že budou vstřícní ke klientům. Děkuji za ten konkrétní případ, upozorníme management banky na tento případ. Já jsem to říkal všem zástupcům podnikatelů, pokud takový případ vznikne, a nemůžeme ho vyloučit, ať cestou Hospodářské komory se obrátí buď na Ministerstvo financí nebo na Českou bankovní asociaci nebo na předsedu České bankovní asociace, že opravdu nedá se stoprocentně vyloučit, že takový případ nemusí být ojedinělý, který tady kolegové popsali.

Na druhé straně, abychom byli korektní, velmi často je součástí úvěrové smlouvy, ať už hypoteční, nebo jiné, vinkulace pojistného plnění ve prospěch toho, kdo úvěr poskytuje, ale to by mělo platit především v normální době. V okamžiku mimořádné situace si myslím, že je dobré, aby ty banky přistupovaly s rozmyslem k tomu. Protože je i v zájmu bank, je to i v zájmu české ekonomiky, aby všechny firmy následky ničivé povodně přežily, aby fungovaly dál. Takže děkuji za ten konkrétní případ. Budeme informovat konkrétní banku, protože ona tady zazněla, a budeme chtít ujištění, opětovné ujištění, to nebylo poprvé, že banky budou vstřícné, protože to vláda skutečně nařídit nemůže. Ale sami nám říkali, jak jsou vstřícní ke klientům, že jim nabízejí odklad splátek, splátkové kalendáře a podobně. Ale jak jsem říkal, může se stát, že to někde zafunguje a potřebujeme tu zpětnou vazbu, abychom mohli apelovat buď na konkrétní banku, z mé pozice spíš lépe přímo na Českou bankovní asociaci, aby se to prostě neopakovalo.

Chci vás poprosit o podporu tohoto návrhu novely státního rozpočtu, až budeme hlasovat ve třetím čtení.

Děkuji za pozornost.