Rozpočet v září skončil deficitem ve výši 181,7 mld. Kč. Plnění státního rozpočtu ČR za leden až září 2024

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem ve výši 181,7 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 188,2 mld. Kč.

Meziroční zlepšení salda o 23,5 mld. Kč bez započtení dopadu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů bylo taženo téměř 6% nárůstem výběru daní a pojistného. I přes značné navýšení mandatorních výplat včetně obsluhy státního dluhu převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+0,6 %).

„Když si odmyslíme povodně, podle plnění za uplynulých devět měsíců je vysoký předpoklad, že dodržíme schválený schodek 252 miliard korun,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Právě zářijové povodně a potřeba rychle pomoci zasaženým regionům jsou důvodem, proč vláda požádala o novelizaci letošního státního rozpočtu a možnost zvýšit rozpočtové výdaje kapitoly Všeobecná pokladní zpráva o 30 mld. Kč. Celkový letošní schodek by se tak měl prohloubit na 282 mld. Kč.

„Pomoc bude směřovat občanům a firmám a samozřejmě krajským a obecním rozpočtům. Do 20. října mají kraje čas na sčítání povodňových škod. My už nyní připravujeme nástroje na jejich řešení a pak už pouze určíme alokace na likvidaci škod do podpůrných dotačních programů jednotlivých ministerstev. Nemůžeme občanům a firmám říct, aby si počkali na rozpočet příštího roku. Pomoc na obnovu musí do míst zničených povodní přijít co nejrychleji, proto také dnes Sněmovna schvaluje novelu rozpočtu na tento rok,“ dodal ministr Stanjura.

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci září o 0,6 % (+8,0 mld. Kč) vyšší než před rokem. Příjmy z pojistného vzrostly o 46,5 mld. Kč a čistě daňové příjmy se zvýšily o 21,1 mld. Kč, k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+7,9 mld. Kč). Saldo naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (-34,6 mld. Kč), nejvíce z titulu meziročně nižších refundací prostředků z Národního plánu obnovy (-23,9 mld. Kč), a převody výnosů z majetkových účastí státu (-27 mld. Kč).

 

Příjmy státního rozpočtu leden až září	2023	2024	Index (2024/2023)
	Skutečnost	Skutečnost
Příjmy celkem	1 436.7	1 444.7	0.56%
v tom:
Daňové příjmy celkem	1 202.5	1 270.2	5.63%
Daňové příjmy (bez pojistného SZ)	691.2	712.3	3.06%
v tom:
DPH	260.7	273.7	4.96%
Spotřební a energetické daně *) - z toho:	109.5	119.8	9.39%
- Spotřební daň z minerálních olejů	52.9	60.5	14.26%
- Spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků	41.0	43.4	5.69%
- Odvod z elektřiny ze slunečního záření	3.1	3.4	9.85%
Daně z příjmů PO (bez WFT)	159.2	150.5	-5.42%
Daně z příjmů FO - v tom:	106.9	122.8	14.96%
- vybíraná srážkou	21.2	23.8	12.38%
- placená plátci	79.6	92.8	16.52%
- placená poplatníky	6.0	6.3	3.41%
Daň z neočekávaných zisků (WFT)	25.6	27.2	6.03%
Odvod z nadměrných příjmů	16.7	0.0	-100.00%
Poplatky za uložení odpadů	1.3	1.2	-5.05%
Odvod za odnětí půdy ze zeměděl. půdního fondu	0.4	0.3	-22.61%
Daně z hazardních her	6.7	10.4	55.32%
Ostatní daňové příjmy (dopočet do celku)	4.1	6.3	54.28%
Pojistné na soc. zabezp. a přísp. na st. polit. zaměstn. - z toho:	511.3	557.9	9.10%
- Pojistné na důchodové pojištění	459.4	489.9	6.63%
Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery	234.2	174.5	-25.48%
v tom:
Kapitoly (mimo kapitol OSFA, SD a VPS) - z toho:	170.5	135.6	-20.45%
- Příjmy z EU/FM	134.1	99.5	-25.79%
- Příjmy sdílené s EU	2.3	2.0	-12.53%
Kapitola Operace SFA	2.2	4.0	80.18%
Kapitola Státní dluh	0.0	0.0
Kapitola VPS	61.5	34.9	-43.27%

 

 

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+16,5 %, +13,2 mld. Kč) táhl růst mezd a změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-5,4 %, -8,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+3,4 %, +0,2 mld. Kč) měla v září pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za zdaňovací období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 bylo nezvykle vysoké.

Inkaso daně z neočekávaných zisků ve výši 27,2 mld. Kč (+6,0 %, +1,5 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno splatností čtvrtletní zálohy na daň. Další záloha bude splatná v prosinci.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 % s dosavadním dopadem necelých 7 mld. Kč, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní vliv na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,1 % (+46,5 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,0 %, +12,9 mld. Kč) se promítá růst výdajů domácností na spotřebu. Zároveň se projevují dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+9,4 %, +10,3 mld. Kč) vzrostlo hlavně díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+14,3 %, +7,5 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+5,7 %, +2,3 mld. Kč) odráží navýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků a zavedení daně z některých dosud nezdaněných výrobků. Meziroční růst daní z elektřiny a zemního plynu je odrazem zrušení některých osvobození. Meziročně mírně pokleslo inkaso spotřební daně z lihu (-1,5 %, -0,1 mld. Kč), nicméně očekáváme jeho růst v období před koncem roku z důvodu předzásobení se výrobky s nižší sazbou spotřební daně (od 1. 1. 2025 bude sazba daně v rámci tříletého plánu opět zvýšena). Výběr ostatních spotřebních a energetických daní nezaznamenal ve srovnání s loňským rokem významnější výkyvy.

Příjmy státního rozpočtu za leden až září

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 9,1 mld. Kč (+0,6 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,9 %, +27,9 mld. Kč) tažený obsluhou státního dluhu (+20,1 mld. Kč), transfery státním fondům (+20,1 mld. Kč), dávkami důchodového pojištění (+20,0 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+9,6 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+8,4 mld. Kč) a výdaji na výzkum, vývoj a inovace (+2,2 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-47,4 mld. Kč) a investice (-18,8 mld. Kč) do značné míry určené požadavky Státního fondu dopravní infrastruktury na státní rozpočet.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,2 %, +27,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,9 %, +20,0 mld. Kč). Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 %. Rostoucí objem příspěvků na péči (+2,0 mld. Kč) souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+2,1 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,8 mld. Kč) a nemocenské (+1,7 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,5 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 60,5 mld. Kč (+49,9 %, +20,1 mld. Kč). Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny loni v lednu, by tempo růstu dosahovalo vyšších hodnot.

Výrazný nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+56,4 %, +20,1 mld. Kč) určovaly prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+15,0 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+3,8 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (+1,4 mld. Kč).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč vedlo k posílení zdrojů veřejného zdravotního systému z prostředků státního rozpočtu o 9,6 mld. Kč (+9,2 %).

Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 7,1 mld. Kč (+13,6 %), byly nejvíce navýšeny výdaji Ministerstva obrany (+8,4 mld. Kč) souvisejícími s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,9 mld. Kč) a činnostmi a rozvojem bojových sil Armády České republiky.

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-50,2 %, -50,1 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-47,4 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 8,2 mld. Kč (-32,0 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 12,1 mld. Kč (-0,5 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-10,3 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč). Z ostatních transferů klesla i dotace akciové společnosti Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (-0,9 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 7,9 mld. Kč (-3,5 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 166,1 mld. Kč (+4,3 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (25 mld. Kč) se meziročně nezměnily a jejich objem již téměř dosáhl celoročního plánu. Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků společných programů s EU (-8,2 mld. Kč), v prvé řadě OP Jan Amos Komenský (-7,3 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-4,8 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,0 mld. Kč (-7,0 %).

Kapitálové výdaje v objemu 115,3 mld. Kč představují meziroční pokles o 14,0 % (-18,8 mld. Kč), který mírně převyšuje tempo stanovené rozpočtovým plánem. Do průběhu uvolňování a realizace investic státu se v tomto roce promítá i skutečnost, že v letošním roce přecházíme na novou víceletou finanční perspektivu u evropských strukturálních a investičních fondů. Více než polovinu těchto prostředků (59,0 mld. Kč; -8,4 mld. Kč) představovaly výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-9,5 mld. Kč), Státnímu fondu životního prostředí (-8,7 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,6 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy Ministerstva obrany (+4,9 mld. Kč) zaměřené na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery vysokým školám (+3,0 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Národního plánu obnovy, OP Spravedlivá transformace a OP Jan Amos Komenský.

Výdaje státního rozpočtu za leden až září

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}