Demografický vývoj v Olomouckém kraji v 1. pololetí 2024: Na konci června bylo v kraji evidováno 631 319 obyvatel

27. 9. 2024

Na konci června bylo v Olomouckém kraji evidováno 631 319 obyvatel. Během 1. pololetí letošního roku se počet obyvatel kraje snížil, protože bylo více zemřelých a vystěhovalých než narozených a přistěhovalých. Oproti stejnému období předchozího roku poklesl počet živě narozených dětí téměř o jednu desetinu, zemřelo méně osob a bylo také méně svateb.

Podle předběžných bilancí demografické statistiky měl Olomoucký kraj k 30. 6. 2024 celkem 631 319 obyvatel. Oproti stavu na začátku roku došlo k poklesu o 1 545 osob. Příčinou byl přirozený úbytek počtu obyvatel (pokles o 923 osob) i úbytek stěhováním (pokles o 622 osob). Olomoucký kraj se zařadil mezi většinu krajů s poklesem počtu obyvatel. Výjimkou byl pouze Středočeský kraj a hlavní město Praha. V přepočtu na 1 000 obyvatel přišel kraj o 4,9 osob.

Tabulka: Počet obyvatel k 30. 6. 2024 a pohyb obyvatel v 1. pololetí 2024 podle krajů a okresů Olomouckého kraje

Také v okresech kraje došlo od počátku roku k úbytku počtu obyvatel kromě okresu Olomouc, kterému kladné saldo migrace počet obyvatel zvýšilo. Přírůstek stěhováním zaznamenal i okres Prostějov a tak byl celkový úbytek osob v tomto okrese zcela minimální. Nejvyšší relativní úbytek obyvatel byl zjištěn v okrese Jeseník (15,9 osob na 1 000 obyvatel) a v okrese Přerov (14,2 osob na 1 000 obyvatel).

Graf: Přírůstek/úbytek obyvatel vokresech Olomouckého kraje v 1. pololetí 2024

Během prvních šesti měsíců letošního roku se matkám z Olomouckého kraje živě narodilo 2 456 dětí, z toho bylo 1 244 chlapců a 1 212 dívek. Ve srovnání s 1. pololetím minulého roku to bylo o 250 dětí méně (o 9,2 %). Nejvíce dětí bylo prvorozených (44,7 %) a druhorozených (40,3 %). Pouze 368 dětí (15,0 %) se narodilo maminkám v pořadí jako třetí anebo další dítě. V kraji se více než polovina dětí narodila provdaným matkám (51,9 %). To ale neplatilo v okresním srovnání. Okres Jeseník měl už tradičně vyšší podíl narozených dětí neprovdaným matkám (58,7 % z živě narozených) a stejně tak i okres Přerov (50,3 %), v okrese Prostějov to tentokrát vyšlo přesně na polovinu. V relativním vyjádření se v kraji narodilo 7,8 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel, přičemž nejméně to bylo v okrese Jeseník (6,6 dětí na 1 000 obyvatel) a nejvíce v okrese Olomouc (8,0 dětí na 1 000 obyvatel).

V průběhu 1. pololetí roku 2024 zemřelo v Olomouckém kraji 3 379 osob, z toho 1 728 mužů a 1 651 žen. V porovnání s 1. pololetím předchozího roku to bylo o 185 osob méně (o 5,2 %). Více než tři čtvrtiny zemřelých byly starší 70 let (76,0 %). V kraji zemřelo 6 dětí do 1 roku, z toho 4 děti zemřely do 28 dnů po svém narození. Hodnota kojenecké úmrtnosti (2,4 ‰) byla vyšší než republikový průměr (1,9 ‰). Po přepočtu na 1 000 obyvatel kraje zemřelo 10,8 osob, mezi okresy kraje se tato hodnota pohybovala od 10,0 ‰ v okrese Olomouc po 11,9 ‰ v okrese Přerov.

Od ledna do konce června bylo v kraji uzavřeno 995 sňatků. Oproti 1. pololetí 2023 to představovalo pokles o 198 sňatků méně (o 16,6 %). U téměř dvou třetin svateb (64,1 %) se jednalo u ženicha i u nevěsty o první sňatek. V relativním přepočtu se v kraji uskutečnilo 3,2 sňatků na 1 000 obyvatel, nejvíce na Šumpersku (3,4 ‰) a nejméně na Jesenicku (2,9 ‰).

Věcně příslušné soudy vydaly podle předběžných výsledků v 1. pololetí 2024 rozhodnutí o 622 rozvodech, což bylo o 4 více než před rokem (o 0,6 % více). Většina rozvodů byla první v pořadí, a to jak pro muže (82,5 %), tak pro ženy (82,2 %). V 371 případech byla rozvedena manželství s nezletilými dětmi (tj. 59,6 % z celkového počtu). V průměru proběhlo v kraji 2,0 rozvodů na 1 000 obyvatel. Mezi okresy se tato hodnota pohybovala od 1,7 ‰ v okresech Prostějov a Šumperk, 2,1 ‰ v okrese Jeseník, po 2,2 ‰ v okresech Olomouc a Přerov.

Na území Olomouckého kraje se v průběhu 1. pololetí letošního roku přistěhovalo a úředně přihlásilo 4 584 osob, 2 194 mužů a 2 390 žen. Více osob se přistěhovalo do kraje z jiných krajů republiky (2 757 osob, tj. 60,1 %) než z ciziny (1 827 osob, tj. 39,9 %). V přepočtu na 1 000 obyvatel kraje se jednalo o 14,6 přistěhovalých osob. Největší přistěhování probíhalo na území okresu Olomouc (24,3 ‰) či Prostějov (21,3 ‰) a nejméně se lidé stěhovali do okresu Jeseník (10,7 ‰).

Z Olomouckého kraje se vystěhovalo a úředně odhlásilo celkem 5 206 osob, 2 213 mužů a 2 993 žen. Obyvatelé kraje našli nové bydliště v jiných krajích České republiky (3 065 osob, tj. 58,9 % z vystěhovalých), do ciziny směřovalo 2 141 obyvatel kraje (41,1 %). V relativním vyjádření se z kraje vystěhovalo 16,6 osob z 1 000 obyvatel. V tomto přepočtu se nejvíce obyvatel vystěhovalo z okresu Přerov (29,4 ‰) a Jeseník (22,5 ‰) a nejméně z okresu Prostějov (18,5 vystěhovalých na 1 000 obyvatel okresu). Vysoký počet vystěhovalých může souviset s ukončením pobytu osobám, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany a nepožádaly si o její prodloužení.

Více informací naleznete na internetových stránkách ČSÚ v Rychlé informaci a ve Veřejné databázi.

Kontakt:
Jarmila Benešová
Oddělení informačních služeb
T: 585 731 516
E: jarmila.benesova@csu.gov.cz

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.