Novela insolvenčního zákona přináší od příštího týdne řadu změn, především kratší dobu oddlužení a nové povinnosti pro insolvenční správce a soudy

Již v příštím týdnu nabude účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, známého jako insolvenční zákon. „K největším diskuzím vedlo ustanovení, na základě kterého se doba oddlužení zkracuje pro všechny dlužníky na tři roky,“ uvádí advokátka Saskie Krejčírová z poradenské společnosti Rödl & Partner. „Novela ovšem přináší i další zásadní změny v pravomocích insolvenčního správce, v povinnostech insolvenčních soudů nebo v podmínkách oddlužení.“

Podle dosavadní právní úpravy byla doba oddlužení pět let a na zkrácenou, tříletou lhůtu měli nárok pouze dlužníci, kterým se tři roky podařilo splatit alespoň 60 % nezajištěných pohledávek, osoby pobírající starobní důchod a osoby ve druhém či třetím stupni invalidity. Novela zkracuje dobu oddlužení na tři roky plošně, přičemž nad rámec evropské směrnice se toto období vztahuje jak na podnikatele, tak na fyzické osoby, které nepodnikají. Po uplynutí tříleté lhůty bude dlužník, který plnil splátkový kalendář a uhradil pohledávku v rozsahu, který stanovil insolvenční správce, oddlužen a rozhodnutím insolvenčního soudu osvobozen od dalších splátek. Předpokládanou míru uspokojení nezajištěných věřitelů určí v rozhodnutí o oddlužení a s ohledem na možnosti a majetkové poměry dlužníka i výši měsíční splátky insolvenční soud.

Právě kratší doba oddlužení vzbuzuje u budoucích věřitelů obavy, zda nebude zneužívána a nepovede k nižší míře uspokojení jejich zákonných pohledávek.

„Podle novely proto mají insolvenční soudy povinnost zkoumat, zda dlužník vykonává přiměřenou výdělečnou činnost a zajišťuje adekvátní příjmy pro splácení pohledávek, zatímco dlužníci jsou povinni – neurčí-li insolvenční soud jinak – předkládat insolvenčnímu správci přehled příjmů za každé tři kalendářní měsíce,“ dodává Saskie Krejčířová. „Pokud soud zjistí, že dlužník svoje povinnosti neplní a nevynakládá k uspokojení pohledávek věřitelů úsilí, které po něm lze spravedlivě vyžadovat, může mu dobu oddlužení prodloužit nebo mu rozhodnutí o oddlužení odejmout. Až praxe nicméně ukáže, do jaké míry budou mít insolvenční soudy možnost a kapacitu všechny potřebné skutečnosti přezkoumávat.“

Rizika zneužití novely a poškozování zájmů věřitelů má omezit i nově uzákoněná povinnost zaměstnavatelů a poskytovatelů půjček s insolvenčními správci spolupracovat a poskytovat jim vyžádané podklady, stejně jako ustanovení, podle kterého zůstává pro dlužníky, kterým již bylo osvobození od placení pohledávek v posledních dvaceti letech přiznáno, v platnosti delší, pětiletá doba oddlužení.

Podle důvodové zprávy je cílem novely insolvenčního zákona zjednodušit řízení při oddlužení a zajistit poctivě splácejícím dlužníkům „druhou šanci“ a na druhé straně posílit roli insolvenčního správce a soudů tak, aby bylo možné zajistit v maximální reálné míře uspokojení věřitelů. „Novela v každém případě přináší v insolvenčním řízení řadu zásadních změn, jejichž pozitivní či negativní dopady se teprve projeví,“ uzavírá Saskie Krejčířová, advokátka z poradenské kanceláře Rödl & Partner. „Věřitelům je proto třeba doporučit, aby důkladně prověřovali finanční situaci a důvěryhodnost dlužníků a aby pohledávky v co nejvyšší míře zajišťovali, ať už prostřednictvím záruk nebo jiných forem zajištění pro případ neplnění závazků.“