Povodně zaplavily schodek státního rozpočtu. Co bude dál?

Letos Česká republika čelila dalším výrazným povodním, které značně zatíží státní rozpočet, a to může mimo jiné významně ovlivnit i investiční chování domácností. Ministerstvo financí odhaduje, že na řešení následků povodní bude potřeba přibližně 30 miliard korun​. Tyto prostředky se přidají k již schváleným rozpočtovým výdajům, což povede k dalšímu prohloubení státního deficitu, který už tak dosahuje historicky maximálních hodnot. Celkově se bavíme o záporném saldu 283 miliardách českých korun. Ne zcela zanedbatelné částce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Graf 1 VÝVOJ SALDA STÁTNÍHO ROZPOČTU V LETECH 1998 -2024 V MLD. KČ. Zdroj: MF ČR.

Schodek rozpočtu tvoří krátkodobý tlak na veřejné finance

Navýšení výdajů na obnovu po povodních zatíží státní rozpočet v době, kdy již vláda bojuje s rostoucím dluhem. Dodatečné výdaje ve výši 30 miliard Kč na obnovu infrastruktury a pomoc postiženým oblastem budou muset být kryty buď úsporami jinde, nebo navýšením státního dluhu. Tento krok, i když nezpochybnitelně nutný, zvyšuje tlak na dlouhodobou fiskální stabilitu země.

Pokud nedojde k zásadnímu růstu příjmů státního rozpočtu (například skrze vyšší daňové příjmy nebo prodeje státního majetku), bude vláda nucena řešit rostoucí schodek formou úsporných opatření, zaváděním nových daní nebo zvýšením sazeb již stávajících daní. Toto může vést k přerozdělování peněz, což může ovlivnit nejen veřejné investice, ale také například financování zdravotní péče, školství či důchodového systému.

Zasažené oblasti omezují spotřebu a ekonomika je pod tlakem regionální nerovnosti

Povodně kromě zřejmých škod v zasažených městech značně ovlivňují i psychiku a chování domácností – to nejen ze zasažených oblastí. Rodiny v zasažených oblastech budou muset řešit obnovu majetku, což neodkladně omezí jejich spotřebu v jiných segmentech. V ostatních českých domácnostech taktéž vzniká větší opatrnost a spořivost vzhledem k strachu z obdobných katastrof.

Mezi českými investory roste opatrnost

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Graf 2 Příspěvky sektoru vládních institucí k růstu reálných fixních investic jsou významné, meziroční růst v %. Zdroj: ČSÚ.

Banky již reagují na povodně nabídkou odkladu splátek úvěrů pro postižené klienty​. Tento krok zmírní bezprostřední tlak na domácnosti, ale zároveň prodlužuje dobu splácení úvěrů, což může ovlivnit schopnost domácností investovat v krátkodobém horizontu. S vyššími výdaji na obnovu majetku se pravděpodobně sníží zájem o rizikovější investice, jako jsou akcie či kryptoměny. Investoři se budou pravděpodobně soustředit na bezpečnější a konzervativnější finanční produkty, jako jsou termínované vklady, státní dluhopisy či investice do reálných aktiv, za účelem ochrany vlastního majetku.

Zkušenost s povodněmi také posílí vnímání potřeby zajištění. Lze tedy očekávat zvýšený zájem o pojistné produkty a konzervativnější přístup ke zhodnocování osobních financí.