Ekonomické náladě prospěl konec letních prázdnin

Zlepšení nálady reportuje průmysl, což lze přičíst hlavně vyššímu očekávanému objemu výroby v blízké budoucnosti. Zlepšilo se i hodnocení nedávné výroby, naopak neslavná zůstávají očekávání ohledně celkové ekonomické situace.

Směrem nahoru zamířil i sentiment ve stavebnictví, kde roste očekávaná zaměstnanost a zlepšuje se i výhled na ekonomickou situaci, poptávku i stavební aktivitu. Kosmeticky narostl optimismus i v obchodu, který hlásí vyšší stav zásob, lepší očekávaný ekonomický vývoj v příštím kvartále i půlroce.

Citelně radostněji vyznívají také data ze sektoru služeb, který vnímá silnější spotřebitelskou poptávku v uplynulém období a věří, že tento trend vydrží i v nadcházejících měsících. Úměrně tomu pak počítá i s vyšší zaměstnaností.

Nepatrné zlepšení nálady na straně spotřebitelů plyne hlavně častěji reportovaného úmyslu činit významnější nákupní rozhodnutí, naopak chladné zůstává hodnocení celkové hospodářské i vlastní finanční situace. Na tuzemské poměry pak zůstávají relativně vysoko obavy z růstu nezaměstnanosti i spotřebitelské inflace.

Aktuální růst ekonomického optimismu je pochopitelně vítanou zprávou, ovšem prozatím bychom z něj velké závěry nečinili. Největší měrou se na něm podílí poskytovatelé služeb, kde se patrně projevil efekt konce období letních dovolených. To se totiž v letošním roce evidentně z pohledu podnikatelů příliš nevydařilo, když v průběhu července a srpna reportovaná nálada v tomto odvětví propadla. Jelikož právě odvětví služeb zůstává posledním ohniskem spotřebitelské inflace, patrně se v rekreačních zařízeních střetla vyšší cenová hladina poskytovatelů s neochotou spotřebitelů na ni přistoupit. S koncem léta pak toto rozčarování pominulo a nálada se vrátila zpět na předchozí úroveň. Pozitivně lze hodnotit třetí po sobě jdoucí zlepšení nálady v průmyslu, který sice nadále zůstává ve výrazném útlumu, ovšem zdá se, že již vidí světlo na konci tunelu.

K velkým změnám naopak nedochází u spotřebitelů, kteří navzdory nízké nezaměstnanosti a rostoucím reálným příjmům zůstávají opatrní. Sběr dat pro zářijový průzkum nálady probíhal mezi 1. a 18. zářím, a jen částečně se tak na něm mohly projevit povodně, které se odehrály ve dnech po 13. září. Nelze tedy vyloučit, že jejich dozvuky se na výsledcích negativně projeví teprve v říjnovém průzkumu.