Vláda zvyšuje rozpočtový deficit kvůli povodním. Korunu povzbuzuje dobrá nálada na globálních trzích - Rozbřesk

Ministr financí Zbyněk Stanjura včera oznámil, že navrhne novelizovat státní rozpočet v reakci na škody způsobené ničivými povodněmi. Původně plánovaný deficit 252 mld. Kč pro letošní rok se má navýšit o 30 miliard, navrhovaný schodek rozpočtu pro rok 2025 by se měl zvýšit o 10 mld. na 240 mld. Kč.

Je ale dost dobře možné, že dodatečné výdaje státního rozpočtu nakonec budou nižší. Finální vyúčtování povodňových škod k dispozici není, hrubé odhady se ale pohybují v řádech vyšších desítek miliard korun. V minulosti platilo, že státní rozpočet sanoval zhruba 25 % objemu škod, zatímco na pojišťovny typicky připadal největší podíl, přibližně poloviční. Pojišťovny zatím odhadují (pojištěné) škody v rozsahu 17 miliard korun, přičemž polovina jde za domácnostmi, druhá za podniky.

K financování povodňových škod budou dále využity zdroje na úrovni krajů a obcí. Ty jsou v nebývale dobré finanční kondici – jen za první polovinu roku hospodařily s historicky nejvyšším přebytkem 83 mld. korun. Na jejich účtech pak leží dohromady téměř 530 (!) miliard korun. Obnova regionální infrastruktury je přitom přesně tím důvodem, kdy otevřít kasu a začít (konečně) investovat do projektů s vysokými multiplikačními efekty. Ty jsou zvláště důležité ve strukturálně postižených regionech jako je povodněmi těžce zasažený Moravskoslezský kraj.

A konečně během včerejška došlo ke schválení podstatné pomoci z Evropské unie. Ta se při minulých povodních pohybovala maximálně v řádech nižších jednotek miliard, tentokrát však Česko obdrží z Evropského fondu solidarity rovných 50 mld. Kč. Důležitá je i forma pomoci – netypicky bez kofinancování členským státem s cílem zajistit co nejjednodušší a nejrychlejší využití prostředků.

Navzdory zvýšeným potřebám financování odhadujeme, že letošní schodek státního rozpočtu klesne těsně pod Maastrichtský limit 3 % HDP. Z pohledu udržitelnosti veřejných financí nepředstavuje jednorázový povodňový výdaj zásadní problém. Jak ostatně včera konstatovala Národní rozpočtová rada, kondice tuzemských veřejných financí se zlepšila a náraz na dluhovou brzdu (55 % HDP) už nehrozí v roce 2028 ale až 2038. Tyto odhady je potřeba brát s velkou rezervou, podstatné však je, že díky stabilizaci rozpočtové politiky disponuje česká vláda dostatečnou fiskální kapacitou pro řešení (nejen) živelných pohrom.


*** TRHY ***

Koruna
Koruna se bez větších obtíží drží těsně pod hranicí 25,10 EUR/CZK, povzbuzena dobrou náladou na globálních trzích po razantním snížení úrokových sazeb ze strany Fedu. Při absenci důležitějších makro čísel v tuzemsku i na hlavních trzích by se dnešní seance měla nést v relativně poklidném duchu a korunový trh se postupně začne orientovat na měnově-politické zasedání ČNB v příštím týdnu (čekáme pokles sazeb o 25bps).

Eurodolar
Americký dolar zůstává stále v defenzivě po 50bps snížení sazeb ze strany Fedu. Měnový pár se posunul do blízkosti 1,12 EUR/USD. Konec týdne je na události relativně slabý a trhy budou vyčkávat na podnikatelské nálady v evropském průmyslu na začátku toho příštího. Zatím nemá dolar moc důvodů pokoušet se o pozitivní obrat.

Akcie
Americké akciové trhy po středečním rozhodnutí Fed snížit sazby o 0,5 % strmě rostly. Největší nárůst si připsal technologický index Nasdaq Composite (+ 2,5 %). Širší index S&P 500 posílil o +1,7 % a průmyslový index Dow Jones posílil o 1,26 % - oba dva na nový rekord. Rotace do technologií byla vidět hlavně na tzv. Mag7 – sedmi titulech s nejvyšší tržní kapitalizací Apple +3,71 %; Microsoft +1,83 %; Nvidia +3,97 %; Alphabet +1,46 %; Amazon + 1,85 %; Meta +3,93 %; Tesla 7,36 %. Dařilo se ale i v bankovním sektoru, analytici předpovídají vylepšení rozvah jednotlivých bank díky možnosti zredukování starých neprofitabilních úvěrů. Na příklad akcie Goldman Sachs posílily o +3,97 %, Bank of America o +3,15 %.