1. Shrnutí

· Hrubý domácí produkt (HDP) ve 2. čtvrtletí 2024 rostl mezičtvrtletně o 0,3 %[1]. Pokračovalo mezičtvrtletní oživení domácí spotřeby, rostla investiční aktivita a na růst HDP mírně pozitivně působila i zahraniční poptávka. Mezičtvrtletní růst HDP naopak brzdila změna zásob. Meziročně byl HDP vyšší o 0,6 %. Vyšší byla spotřeba domácností i vládních institucí a mírně pozitivně působila zahraniční poptávka a investiční aktivita. Na růst HDP působila výrazně negativně změna zásob. Hrubý domácí produkt v EU ve 2. čtvrtletí meziročně rostl o 0,8 % a mezičtvrtletně o 0,2 %. Německá ekonomika stagnovala a v rámci středoevropského regionu se propadal HDP Rakouska a Maďarska. Mírně rostlo Slovensko. Ve stagnující střední Evropě je výjimkou Polsko, které ve 2. čtvrtletí rostlo nejvíce v EU.

· Hrubá přidaná hodnota (HPH) se ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšila o 0,5 % a meziročně stagnovala (0,1 %). V meziročním i mezičtvrtletním srovnání bylo patrné pozitivní působení služeb, které čerpají z oživení domácí spotřeby. Naopak HPH průmyslu klesla mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 2,5 %. V samotném zpracovatelském průmyslu (−1,7 % mezičtvrtletně a −3,0 % meziročně) byl pokles dokonce hlubší než v průmyslu jako celku. Ani 2. čtvrtletí nepřineslo obrat v dlouhodobě stagnujícím stavebnictví, kde HPH mezičtvrtletně klesla o 0,3 % a meziroční poklesy trvají nepřetržitě šest let. Ze služeb se dařilo zejména peněžnictví a pojišťovnictví a uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství.

· Vývoz zboží a služeb ve 2. čtvrtletí 2024 reálně meziročně vzrostl o 0,4 %[2] a dovoz klesl o 0,8 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách ve 2. čtvrtletí celkově dosáhla přebytku 143,0 mld. korun a ten se tak meziročně zvýšil o 45,4 mld., zejména vlivem zvýšení přebytku obchodu se zbožím. K tomuto zlepšení nejvíce přispěl obchod s motorovými vozidly, elektrickými zařízeními a ropou a zemním plynem. Nejvíce se ve 2. čtvrtletí meziročně zhoršila bilance obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty, počítači, elektronickými a optickými přístroji a zařízeními a základními kovy.

· Celková cenová hladina (podle deflátoru HDP) ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,2 % a mezičtvrtletně se zvýšila o 1,4 %. Spotřebitelské ceny ve 2. čtvrtletí byly meziročně vyšší o 2,5 % a mezičtvrtletně vzrostly o 0,8 %. Zrychlení meziročního přírůstku spotřebitelských cen ovlivnil výraznější růst cen dopravy a dále zmírnění poklesu u cen potravin a nealkoholických nápojů. K meziročnímu růstu spotřebitelských cen nejvíce přispívalo navýšení cen bydlení a energií. Meziročně klesly jen ceny potravin a nealkoholických nápojů a bytového vybavení a zařízení domácnosti. Ceny průmyslových výrobců ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostly o 1,1 %. Zmírnil se hluboký pokles cen zemědělských výrobců.

· Základní měnověpolitické úrokové sazby dál klesaly a spolu s nimi klesaly úrokové sazby u většiny druhů klientských vkladů. Patrné bylo oživení poptávky u hypotečních úvěrů i větší objem dojednávání nových podmínek existujících smluv.

· Celková zaměstnanost[3] ve 2. čtvrtletí byla meziročně vyšší o 0,2 % a mezičtvrtletně o 0,5 %. Celková míra nezaměstnanosti stále kolísá pod 3 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,5 % a dosáhla 45 854 korun. Reálně průměrná mzda vzrostla o 3,9 %. Mezičtvrtletní nominální navýšení průměrné mzdy činilo 1,4 %.

· Schodek státního rozpočtu na konci 1. pololetí dosáhl 178,6 mld. korun. Deficit se meziročně snížil o 37 mld. korun. To souvisí hlavně s odezníváním potřeby mimořádných výdajů domácnostem i firmám zasaženým dopady vysoké inflace. Příjmová strana byla stále pozitivně ovlivněna výběrem mimořádných daní dočasně uvalených na vybrané sektory ekonomiky. Začalo se také projevovat oživení spotřeby domácností a první dopady schváleného konsolidačního balíčku. Je patrná i změna rozpočtového určení daní, která zvyšuje podíl na výnosu některých váhově významných daní ve prospěch státního rozpočtu.