Málo pozitivní pohled na důchody. Rakouská asociace pojišťoven volá naléhavě po reformě penzí

Z výsledků on-line studie k zabezpečení občanů na stáří, jež byla prezentována začátkem července, jednoznačně vyplývá nedostatečné zastoupení druhého a třetího důchodového pilíře v celém systému zajištění. Rakouská asociace pojišťoven VVO požaduje snížení pojistné daně a daňovou odpočítatelnost úspor. Závěr: rakouský penzijní systém musí projít naléhavě reformou.

Výkonná rada Rakouského svazu pojišťoven (VVO) vyzývá k podpoře soukromých penzijních systémů. Podle generálního tajemníka Christiana Eltnera je první pilíř v Rakousku zavedený a nedotknutelný. Ten má velký význam pro boj s chudobou ve stáří, pro zajištění spotřeby ve stáří, a také z národohospodářského hlediska. Důležité je však také posílit druhý a třetí pilíř.

Málo pozitivní pohled na důchody

V internetovém průzkumu, který provedl na objednávku VVO Peter Hajek, jednatel společnosti Peter Hajek Public Opinion Strategies GmbH, bylo 1 000 Rakušanů dotázáno na jejich důchodové zabezpečení v červnu 2024. Podle Hajeka Rakušané „spíše méně“ věří, že si budou moci udržet životní úroveň se státním důchodem. Pouze 10 % respondentů věří, že by si mohli „bezpečně“ udržet svůj životní standard v penzi, dalších 27 % tomu věří „spíše“. Méně pozitivní pohled na budoucnost má 58 % respondentů.

Výrazně pozitivněji vidí svou budoucnost jako důchodci muži než ženy. Podle Hájka je to způsobeno jasným „přerušením nebo snížením výdělečné činnosti při péče o děti“. Mladí Rakušané mají pozitivnější pohled na vlastní budoucnost, i když to může být způsobeno také „bujarým mladickým optimismem“.

2 z 5 Rakušanů si spoří na důchod – ale stačí to?

Podle studie si 41 % Rakušanů vytváří soukromé rezervy, má penzijní připojištění od zaměstnavatele a/nebo jinou formu investice. Z nich mají častěji podnikové doplňkové penzijní připojištění ti, kteří mají vyšší úroveň vzdělání. Více si také tvoří rezervy muži, profesně činné osoby a z nich zejména ti, kteří vydělávají více. I třetina osob s nízkými příjmy si již vytváří soukromé rezervy. U těch, kteří jsou ve fázi vyučení a vzdělávacího procesu, je to výrazně méně. Soukromé penzijní připojištění mají 3/4 těch, kteří si tvoří dodatečné rezervy. Třetina má penzijní připojištění od svého zaměstnavatele. Pouze asi 8 % si pořídilo různé formy spoření, investice nebo nemovitosti jako zajištění čistě na svůj důchod.

Ženy se zajišťují málo

59 % respondentek si však žádné dodatečné rezervy nevytváří. Důvody jsou různé. Mnohé si nemohou dovolit penzijní připojištění nebo ho nechtějí. Týká se to zejména žen, lidí na venkově, osob s nižšími příjmy a osob mladších 30 let. Téměř každý druhý si dokáže představit, že by si na penzi pravidelně přispíval. Podle Hajeka by se zde dalo „podchytit“ nejméně 40 % respondentů. Podle studie lze k soukromému penzijnímu spoření snáze přesvědčit lidi s maturitou. Z pohledu Rakušanů je 28 let správný čas pro zahájení spoření na stáří. Rakušané navíc nejsou příliš nakloněni riziku. Přitom muži, mladí lidé do 30 let a osoby s vyšším ukončeným vzděláním jsou připraveny pro vyšší výnos podstoupit rovněž vyšší riziko.

Daňová odpočítatelnost

Podle Hajeka je daňová odpočítatelnost, tedy pobídky a dotace, zajímavé pro profesně aktivní lidi s vyššími příjmy. Lidé, pro které je státní důchod dostačující, dávají přednost spíše jednorázové platbě. „Čím je zabezpečení nejistější, tím spíše lidé volí měsíční výplatu, aby měli jistotu ve stáří,“ říká Hajek.

Kritika stagnace reforem

Viceprezident VVO Ralph Müller poukázal na rostoucí průměrnou délku života – mnoho lidí bude odcházet do důchodu v příštích 10 až 12 letech. Ochota pracovat déle je nízká. Společnost silně stárne. To je kompenzováno vysokým státním dluhem plus vysokými výdaji na důchody. Státní důchodový systém musí být také mezigeneračně spravedlivý. Generace baby boomerů musela v posledních desetiletích pomáhat financovat menší počet důchodců. V 90. letech 20. století připadali na jednoho důchodce čtyři pracující, v roce 2040 to budou pouze dva.

Podle Müllera to vytváří obrovský tlak na průběžný systém. Neexistuje ani ochota přistoupit na snižování důchodů. Podle Müllera by bývaly měly být v posledních letech odváděny vyšší příspěvky na pojištění, aby se vytvořily rezervy na kompenzaci demografických změn.

Každé čtvrté euro z daní jde na důchody

Témata jako kapitálový trh a podobně však byla silně stigmatizována, říká viceprezident VVO Müller. Existovala obava, že se bude spekulovat s penězi ve druhém a třetím pilíři, a proto byly zanedbávány. Spolková dotace nyní způsobuje státnímu rozpočtu problémy a má tendenci se zvyšovat. „Každé čtvrté euro z daní jde na financování důchodů,“ říká Müller. Bez krizí a zdravého růstu by bylo možné systém financovat i nadále, ale velmi by se to prodražilo. Peníze by pak chyběly na výzkum, vývoj, vzdělávání, ekologickou transformaci atd.

„Je třeba podporovat druhý a třetí pilíř,“ zdůrazňuje Müller. Příznivými vedlejšími efekty by byla větší kupní síla, více peněz na řešení klimatické krize, větší stabilita důchodového systému a více kapitálu na investice.

Požadována daňová uznatelnost

Generální tajemník VVO Eltner proto požaduje daňovou odpočítatelnost, aby se produkty druhého a třetího pilíře staly atraktivnějšími. V současné době činí daň z pojištění dlouhodobějších životních a penzijních pojištění 4 %. Bylo by vhodné snížit daňovou sazbu na polovinu, tedy na 2 %. Stát by to nestálo příliš mnoho a zákazník by z toho měl přímý prospěch.

Zajímavým aspektem podnikových penzijních systémů je nezdanitelná částka 300 EUR, která nebyla upravena od roku 1975. Eltner požaduje, aby byl tento osvobozený obnos valorizován alespoň na 1 200 EUR ročně.

VVO tyto požadavky přenáší politiky a bude v tom úsilí pokračovat. Zaměřuje se na nové složení vlády po volbách do Národní rady. Tyto body musí být zahrnuty do vládního programu, aby se vytvořila situace výhodná pro všechny strany, zdůrazňuje Eltner. „Samotné produkty druhého a třetího pilíře penzijního systému nemohou zachránit důchodový systém, ale můžeme být součástí řešení, pokud budou vytvořeny správné rámcové podmínky.“

Ideologické výhrady hatí soukromé penzijní zabezpečení

Z politického hlediska není u některých politických stran ochota propagovat třetí pilíř. Podle Eltnera jsou na vině odporu zřejmě ideologické výhrady vůči volnému kapitálovému trhu. Za vzor by mohly sloužit Švýcarsko a Nizozemsko. Také Norsko a Dánsko začaly prosazovat řešení orientovaná na kapitálový trh již v rané fázi. Stát by mohl uvolnit několik miliard na podporu individuálního důchodového zabezpečení.

V rámci systému ASVG (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz; Všeobecný zákon o sociálním zabezpečení) by mohly být minimální důchody spíše vývojově posíleny a úspory by mohly být realizovány jinde, sociálně odpovědným způsobem a s dlouhými přechodnými obdobími. „Pokud budeme s těmito reformami vyčkávat, problém se dlouhodobě nezlepší,“ upozorňuje Eltner. „Politici musí jednat, jinak bude bolest později o to větší.“

„Na daňové úlevy a pobídky, například ve druhém pilíři prostřednictvím indexace odečitatelné částky, je nejvyšší čas,“ uzavírá debatu prezident VVO Rémi Vrignaud, a varuje: „Stále v tomto ohledu trčíme uprostřed sedmdesátých let.“