ČR bez vlastních potravin. Jen dovoz. Zemědělský podnikatel Zdeněk Jandejsek ukázal, co se na nás valí

„Zemědělství je ve velice svízelné situaci. Protože česká vládní garnitura zkouší, co vydržíme. Zkouší, co s námi udělají restrikce, které tady jsou,“ uvedl hned na začátek setkání Klubu 2019 v Trhovém Štěpánově jeden z nejvýznamnějších českých potravinářů, bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Načež se vzápětí dostal k tak, mezi českými, ale i mnohými evropskými zemědělci a potravináři, diskutovanému Green Dealu.

„Francouzský prezident Macron v podstatě zrušil úhory (povinně neobdělaná půda) a najednou je to zpátky. Evropská unie schválí čtyři procenta úhoru, my schválíme pět. Protože my se musíme něčemu zřejmě zavděčit,“ nechápavě pokrčil svými rameny potravinář Zdeněk Jandejsek.

„Lidé, kteří mluví o Green Dealu, a říkají něco o úhoru, tak nevědí, o co jde. Když se vrátíme do 14. nebo 15. století, tak si pojďme říci, jak se tehdy úhor uplatňoval. Pásl se na něm dobytek. Tudíž se hnojil. Protože tehdy žádná průmyslová hnojiva nebyla. Díky dobytku se tam dostávala organická hmota, pak se to zoralo, a měli úrodnou půdu,“ popsal, jak se k úhoru stavěli naši předci, přičemž se opět vrátil k současnosti.

„U nás úhor znamená, že tam necháme růst ´binec´. Šťovíky, bodláky a všechen tento brajgl, který nám škodí. Protože řada plevelů působí negativně na organismus lidí. Takže tyto nesmysly bychom měli všichni odmítat. My jsme ale v situaci, kdy nejen všechno odkýváme, ale ještě si přidáme. Proto tady také apelujeme na Agrární komoru, jak by měla a jak by neměla fungovat,“ vysvětlil přítomným zemědělcům, členům Klubu 2019, Zdeněk Jandejsek.

Zároveň přidal i varování. „Pokud Green Deal nebude z 80 % zlikvidován a změněn, tak nás to bude stát opravdu hodně. Nebudeme mít své potraviny a budeme je vozit z celého světa. A možná, že za čas nebude dost ani z těch dovozů. To nám ukáže budoucnost,“ podotkl jeden z našich nejúspěšnějších potravinářů.

Posté se dostal i k základní otázce zemědělců a potravinářů, jak je na tom, v současné době, Česká republika s tolik diskutovanou soběstačností v potravinách. Konstatoval, že „jsme soběstační v hovězím mase. Protože dříve jsme ho jedli 23,5 kg, dneska ani ne 7 kg na osobu na rok.“ Přičemž dále vysvětlil, že „skotu tady máme 28 % oproti roku 1990. Pak jsme hodně blízko v soběstačnosti v mléce, někde na 90 %. Mluví se o tom, že jsme na 130 procentech. Ale musíme odečíst to, co dovážíme, abychom si řekli, jaká je spotřeba a jaká je produkce.“

U dalších potravin, podle Zdeňka Jandejska, situace rozhodně radostná není. „Například ohledně vepřového masa jsme na soběstačnosti 32 až 35 %. V drůbežím je to 57 %, ve vajíčkách 55 %,“ řekl konkrétní čísla. „Pokud by tady vládla normální vláda, v odpovídajících funkcích by byli lidé odborně zdatní, tak jsme během deseti let plně soběstační ve vepřovém mase. V drůbežím dokonce za pět let. Proč? Protože vyvážíme téměř 50% suroviny, tedy obilí. Produkce obilovin včetně kukuřice se pohybuje kolem osmi milionů tun. A spotřebováváme? Milion 200 až milion 300 tisíc do mouky a těstovin, a zhruba kolem 2 až 2,4 milionu tun do krmiv,“ prohlásil zemědělský a potravinářský podnikatel, který se, jako člověk, který od mala vyrůstal v zemědělství, dívá na zemědělskou a potravinářskou výrobu, jako na něco, co je základ normální společnosti, která se chce dále rozvíjet ku spokojenosti vlastních občanů.

„Kdybychom nastavili normální hospodářskou politiku, to znamená, že bychom podporovali ty, kteří chtějí produkovat, tak vám skutečně garantuji, že v drůbežím mase a ve vajíčkách jsme do pěti let soběstační. U vepřového je to trochu složitější, výroba je náročnější, tak to do těch deseti let,“ znovu zopakoval své názory, které u nás veřejně hlásá, byť s tímto svým postojem, přirozeně nenalézá příznivou odezvu ze strany současné vládní koalice.

„My bychom jako stát mohli být soběstační s tím, že bychom některé produkty vyváželi, a ty, co tady nejsme schopni třeba vypěstovat, tak bychom dováželi. Ale vcelku by nebyl žádný problém, abychom se uživili na naší zemi,“ dále poznamenal.

„Uživili jsme se tady v roce 1990. V letech 1990 až 94 jsme měli saldo zahraničního obchodu se zemědělskými produkty kladné. Teď jsme se ale dostali do situace, že máme záporné saldo 50 miliard. V roce 1994 jsme byli naopak asi dvě nebo čtyři miliardy v plusu. A to jsme museli stejně jako teď dovézt třeba citrusy nebo další plodiny, které u nás nerostou. A podívejte se teď. Dokázali jsme za pár let zdevastovat české zemědělství a české potravinářství,“ dále neradostně podtkl Zdeněk Jandejsek.

Současně porovnal naši situaci v zemědělství s některými ostatními zeměmi EU.

„Takové ty hlouposti o tom, že tady jsou velké podniky a že to je škoda… Proti především zpracovatelským podnikům například v Německu, Belgii nebo Španělsku jsme záhumenkáři. Jateční porážky, zpracování prasat jsou v těchto státech několikanásobné na jednom místě. Co se týká produkcí, tak ty farmy jsou v těchto zemích podstatně větší než u nás. Dva až tři tisíce prasnic na jednom místě jsou běžné. Milion slepic na jednom místě je normální. Naše země je na vysoké úrovni jak v produkci, tak zpracování, ale máme v zahraničí mnohem větší konkurenci, než se o tom mluví,“ vysvětlil.

Poté se dostal i k cenám. „Ceny neurčují zemědělci. Určují je burzy. Krmný ječmen dnes kupujeme za 3300 až 3600 korun tunu. Pšenice se dostala na necelé 4 tisíce. Copak za to se dá něco vyrobit? To je všechno ve ztrátě. Podpory zemědělců například v Německu nebo v Holandsku jsou několikanásobné. Německo má téměř desetkrát větší národní podpory, když to přepočteme na hektar obhospodařované půdy, než mají zemědělci u nás. My jsme tady normální blázni. Děláme v ČR vlastně všechno pro to, aby lidi neměli laciné potraviny.

Ale zvládli bychom to změnit. Jen je potřeba přestat s touto liberální demokracii. Protože to často řídí diletanti, kteří neznají vůbec podstatu jednotlivých oborů. V tom je ten zásadní problém,“ uzavřel svoje vystoupení, během jednání Klubu 2019, Zdeněk Jandejsek.

Přečtěte si také