Výhled hospodářského růstu v eurozóně se pro letošek posunul nepatrně výše, stále však nepřesahuje 1 % - Globální ekonomický výhled srpen 2024 - Eurozóna

Výhled hospodářského růstu v eurozóně se pro letošek posunul nepatrně výše, stále však nepřesahuje 1 %. Pozitivní zprávou, jež k tomu přispěla, bylo bezesporu zveřejnění prvních odhadů Eurostatu ohledně výkonnosti ekonomiky ve 2. čtvrtletí. HDP eurozóny podle nich vzrostl mezičtvrtletně o 0,3 %, což bylo lehce nad očekáváním ECB. Nejvyšší růst zaznamenaly Irsko a Nizozemsko (1,2 % a 1,0 %), svižně vzrostl také hospodářský výstup v Litvě nebo Španělsku. Značný propad naopak postihl Lotyšsko (-1,1 %). Nejskloňovanější zprávou však dozajista byl nepatrný pokles německé ekonomiky (-0,1 %). Podrobnější členění ještě není k dispozici, avšak tahounem růstu byly zřejmě služby. Průmyslová produkce v červnu poklesla třetí měsíc v řadě a dle červencového šetření PMI pokračovala v kontrakci i na počátku prázdnin. Zároveň s tím dochází ke zchlazování poptávky po službách. Kompozitní ukazatel PMI se tak snížil na pouhých 50,2 bodu. Zhoršil se i celkový sentiment měřený ESI. Pokračuje nicméně pozvolné zlepšování nálady mezi spotřebiteli. Růst zaměstnanosti dosáhl ve 2. čtvrtletí 0,2 % a nezaměstnanost zůstává poblíž historického minima. Krátkodobý výhled tak zůstává, i díky očekávanému oživujícímu růstu spotřeby domácností, pozitivní. Ve druhé polovině roku by mohla dynamika HDP nepatrně zrychlit a za celý letošní rok podle aktualizovaného výhledu MMF dosáhnout růstu lehce pod 1 %. 

Výhled inflace zůstává beze změny, cenový růst teď zřejmě zůstane po delší dobu mírně nad inflačním cílem. ECB ponechala na svém červencovém jednání nastavení základních úrokových sazeb beze změny. Jejich další snížení je analytiky očekáváno v září. Podle předběžných odhadů dosáhl meziroční růst spotřebitelských cen v červenci 2,6 %, jádrová inflace setrvala na 2,9 %. Očekává se, že inflace se bude po zbytek roku pohybovat kolem současných úrovní, částečně v důsledku efektů srovnávací základny souvisejících s cenami energií. V průběhu druhé poloviny příštího roku by pak měla klesat směrem k cíli díky slabšímu růstu mzdových nákladů, restriktivní měnové politice a odeznívajícímu dopadu minulého prudkého nárůstu inflace. Podle analytiků CF tak inflace v příštím roce v průměru dosáhne kýžených 2 %.