Hospodářská komora vítá schválení tzv. flexinovely zákoníku práce, zpružnění pracovního trhu prospěje podnikatelům i zaměstnancům

Zpružnění podmínek pro práci v době rodičovské dovolené, sloučení výpovědních důvodů v případě ztráty zdravotní způsobilosti do jedné kategorie, možnost přivydělat si na brigádě už od čtrnácti let a úprava doby odpočinku při haváriích v energetice. To jsou některé novinky, které přináší takzvaná flexinovela zákoníku práce, již schválila vláda.

Hospodářská komora tyto změny zákoníku práce z dílny ministerstva práce a sociálních věcí vítá. „Úprava pracovněprávních vztahů směrem k jejich větší flexibilitě se řeší napříč Evropou a celá Evropa se trápí tím, že přestává být konkurenceschopná. Jednou z věcí, která konkurenceschopnost zásadním způsobem ovlivňuje, je přepjatá regulace a přílišná byrokracie, jež bohužel přetrvává i v pracovněprávních vztazích. Tato novela je krokem správným směrem,“ říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Jednou z věcí, které novela zavádí, jsou lepší pracovní podmínky pro rodiče, kteří jsou na rodičovské dovolené. Změny pomohou nejen samotným rodinám, ale i zaměstnavatelům, kteří budou moci se svými zaměstnanci snáze spolupracovat i během rodičovské dovolené a budou moci plně využít jejich kvalifikaci, a to v souladu se zákonem.

Sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti

Novela také přináší sloučení výpovědních důvodů v případě ztráty zdravotní způsobilosti do jedné kategorie. Tato změna sníží podnikatelům finanční zátěž a také počet možných sporů o neplatnost výpovědi. Zaměstnancům přitom zůstanou zachovány jejich nároky.

Na brigádu už od 14 let

Novela zákoníku práce přináší i další praktickou změnu, díky které by si mohli za určitých podmínek na brigádách přivydělávat i čtrnáctiletí. To uvítají zaměstnavatelé, kterým změna umožní lépe řešit nedostatek lidí v době letních dovolených. Mladým lidem to oproti tomu pomůže s orientací na pracovním trhu, s výběrem budoucího povolání nebo také s poznáním ceny peněz.

Výjimka snížení doby odpočinku při haváriích v energetice

Změny se týkají i mimořádných situací (kalamit), při kterých dochází k závažným a déletrvajícím výpadkům dodávek energií. Vždy je snahou co nejrychleji obnovit dodávky elektrické energie, a proto se nasazují maximální možné personální kapacity k likvidaci následků – v současnosti to bývá zhruba 90 % personálních kapacit. Zbytek je nutno ponechat jako rezervu. Likvidace poruchových stavů bývá přerušena převážně ve 23 hodin, následně pokračuje až po šesté hodině dalšího dne, a to z důvodu legislativou stanovených odpočinků. Pokud mimořádný stav trvá dva až tři dny, což platí pro většinu mimořádných stavů v distribuční soustavě, představuje to 14 až 16 hodin časové prodlevy, o které se prodlužuje obnova dodávky odběratelům.

Navrhovaná úprava umožňuje v mimořádných situacích zkrátit minimální denní odpočinky až na šest hodin (namísto nyní stanovených osmi hodin), což je v současnosti již umožněno například pracovníkům údržby pozemních komunikací (sypači). Zkrácení povinných denních odpočinků v těchto mimořádných situacích je ve veřejném zájmu, neboť napomůže k rychlejšímu odstraňování následků kalamitních stavů.

Po schválení vládou nyní musí ještě novelu zákoníku práce odsouhlasit i obě parlamentní komory a podepsat prezident. Účinná by měla být od ledna 2025.

Podnikatelský balíček

Vláda také na svém zasedání schválila takzvaný podnikatelský balíček z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, na jehož finálním obsahu se Hospodářská komora významně podílela. Ten obsahuje 23 námětů včetně návrhů řešení například z oblasti živnostenského podnikání, zaměstnanosti, životního prostředí či daňové správy, jejichž cílem je snížení byrokratické zátěže firem i živnostníků. Zavedení těchto námětů do praxe bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť přispěje ke snížení administrativního tlaku na podnikatele.

Se snižováním byrokratické zátěže souvisí rovněž návrh takzvaného antibyrokratického zákona, jenž Hospodářská komora představila na svém sněmu letos v červnu. Zákon by státu uložil povinnost začít od roku 2026 přezkoumávat a odstraňovat neodůvodněné regulatorní a nepřiměřené administrativní nároky a podnikatelům umožnil se do tohoto přezkumu zapojit.