Symposium centrálních bankéřů v Jackson Hole v centru pozornosti (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Pozornost finančních trhů bude tento týden směřovat hlavně na dění kolem výročního setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole, které bude probíhat od čtvrtka do soboty. Navzdory obecnému zaměření konference na dlouhodobější výzvy měnové politiky jistě přijde na přetřes i vývoj úrokových sazeb v nejbližších měsících. V tomto kontextu lze předpokládat, že v popředí zůstanou diskuze týkající se zdraví americké ekonomiky. Data z minulého týdne dále zmírnila obavy z nástupu recese v USA. Upozaděny ve výsledku nejspíše budou záznamy z červencových zasedání ECB a Fedu. Z hlediska nových dat tento týden nabídne zejména indikátor vyjednaných mezd za Q2 od ECB, předběžné odhady PMI a evropské spotřebitelské důvěry za srpen. Zatímco mzdový růst v eurozóně pravděpodobně jen mírně zpomalil k 4 % y/y, předstihové indikátory sentimentu by měly pro druhou polovinu letošního roku potvrdit výhled zpomalující evropské ekonomiky.

PMI a indikátor vývoje evropských mezd za Q2

Pozornost finančních trhů bude tento týden upřena především na výroční symposium centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole. To se koná od čtvrtka do soboty a tématem letošního ročníku bude efektivnost a transmise měnové politiky a její možné změny v uplynulém období. Jak název napovídá, tak zaměření konference bude spíše na dlouhodobé výzvy měnové politiky. Pravděpodobně, ať už přímo ve vystoupeních centrálních bankéřů či v jejích rozhovorech pro média, ale přijdou na řadu i krátkodobé otázky jako je třeba blížící se zářijové zasedání Fedu (18.9.). Optikou tržního zacenění již nyní není otázkou, zda Fed úrokové sazby v září sníží, ale to, půjdou-li dolů o standardních 25 bb či hned o 50 bb. Po posledních datech, která zmírnila obavy z nástupu recese v USA, nejen že utichly zvěsti o možném mimořádném snížení sazeb ještě před zářijovým zasedáním, ale trh významně zredukoval i ohodnocení šance na výraznější snížení o 50 bb. Tomu nyní přisuzuje pravděpodobnost ve výši zhruba 30 % a plně zaceněn je tak pokles sazeb pouze o 25 bb, v který věříme i my. S ohledem na stále nízké počty žádostí o podporu v nezaměstnanosti a robustní spotřebitelskou poptávku, o kterých píšeme více níže, si myslíme, že srpnové statistiky zaměstnanosti zveřejněné 5. září přinesou významnou korekci směrem vzhůru. Podle našeho velmi předběžného odhadu očekáváme, že americký nezemědělský sektor za srpen vykáže 170 tis. nově vytvořených pracovních míst po 114 tis. v červenci. Zveřejněny tento týden budou rovněž záznamy z posledních, tedy červencových zasedání Fedu i ECB. Od té doby se toho na finančních trzích poměrně dost změnilo a lze tak předpokládat, že budou upozaděny právě prohlášeními z Jackson Hole. Šéf Fedu Jerome Powell by měl se svým projevem vystoupit v pátek v 16 hodin našeho času.

Z hlediska nových dat budou tento týden zveřejněny zejména předběžné odhady PMI za srpen a indikátor vyjednaných mezd za Q2 od ECB. V Q1 meziroční růst náhrad zaměstnancům v eurozóně dosáhl 4,7 %. Pro Q2 odhadujeme jeho zpomalení do blízkosti 4 % a poblíž této zvýšené úrovně by se měl pohybovat až do konce letošního roku. Pro ECB jde aktuálně o jeden z klíčových ukazatelů, neboť pokračující rychlý růst mezd spojený s napjatým trhem práce by mohl zkomplikovat návrat inflace na dvouprocentní cíl. Konečný odhad červencového vývoje spotřebitelských cen v eurozóně, který bude tento týden také zveřejněn, by měl pouze potvrdit celkovou inflaci na 2,6 % y/y a tu jádrovou na 2,9 %. Efekt vyšší srovnávací základny by měl podle naší prognózy celkovou inflaci v eurozóně na podzim stlačit ke 2 % y/y. Ke konci roku ale odhadujeme nárůst inflace zpět nad 2,5 % y/y poté, co tento příznivý efekt odezní. ECB by i přesto měla po červencové pauze podle nás pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Na zářijovém zasedání očekáváme snížení o dalších 25 bb, čemuž nahrávají slabé předstihové indikátory. Ty podle nás pro druhou polovinu letošního roku předznamenávají zpomalení ekonomiky eurozóny po růstu o 0,3 % q/q v Q1 i Q2. Další ze série slabých předstihových dat by měly být srpnové PMI. Ten ze zpracovatelského průmyslu podle našeho odhadu v eurozóně dosáhl 46,0 b., což by oproti červenci bylo jen nepatrné zlepšení a indikace pokračujícího útlumu v průmyslu. Pro služby pak odhadujeme zhoršení z 51,9 b. na 51,4 b. Spotřebitelská poptávka nakonec neposkytuje evropské ekonomice tak silnou podporu, jak se původně očekávalo. V červnu maloobchodní tržby v eurozóně klesly meziměsíčně o 0,3 % po jen nepatrném růstu o 0,1 % v květnu, který ovšem pouze kompenzoval dubnové snížení o 0,1 %. Spotřebitelský sentiment přitom pravděpodobně v srpnu zůstal z historického pohledu podprůměrný, což by měl potvrdit zveřejněný ukazatel od Evropské komise. Kompozitní PMI eurozóny tak podle nás ve výsledku klesl na rovných 50 b., tedy zároveň na předěl mezi expanzí a kontrakcí.

Na recesi v USA to moc nevypadá

Data z americké ekonomiky zveřejněná v minulém týdnu dále zmírnila obavy týkající se nástupu recese v USA. Z hlediska spekulací kolem zdraví americké ekonomiky, které vyvstaly po červencovém výrazném zpomalení růstu tamní zaměstnanosti, byl důležitý zejména výsledek maloobchodních tržeb. Ty v červenci meziměsíčně vzrostly o výrazné 1 %, což byl ve srovnání s tržním konsensem více než dvojnásobný nárůst. Ze zhruba dvou třetin se na tom podílely vyšší prodeje aut, které kompenzovaly hluboký propad z předchozího měsíce. Pozitivně, i když v menším rozsahu ovšem překvapily také tržby bez prodejů aut, které byly oproti očekávanému růstu pouze o 0,1 % v červenci nakonec vyšší o 0,4 % m/m. V porovnání s červnem (+0,5 % m/m) přesto došlo k nepatrnému zmírnění růstové dynamiky. Spotřebitelská poptávka sice v USA vykazuje známky chladnutí, zatím však stále zůstává poměrně robustní a na skokové zhoršení ekonomické situace neukazuje. Podobně je tomu v případě vývoje nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Jejich počet za předminulý týden opět mírně zaostal za očekáváními, když dosáhl 227 tis. a nižší byl také oproti předchozímu údaji. Z historického úhlu pohledu navíc úroveň žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstává nízká. Zklamala naopak americká průmyslová produkce, která v červenci meziměsíčně klesla o 0,6 %. Zhoršení (o 0,1 % m/m v červnu) zaznamenala rovněž průmyslová produkce v eurozóně a její meziroční pokles se tak prohloubil na 3,9 %.

Spotřebitelská inflace v USA dopadla v souladu s očekáváními, dolarové sazby tak spíše reagovaly na silnější data z reálné ekonomiky a měly v minulém týdnu tendenci mírně růst. Meziměsíčně byly v červenci americké spotřebitelské ceny vyšší v průměru o 0,2 %, což se týkalo i samotné skupiny jádrových cen. V obou případech tedy došlo k nárůstu meziměsíční dynamiky. Důvodem bylo zrychlení růstu v rámci klíčové položky nájemného na 0,4 % m/m, který tak korigoval překvapivě nízký červnový údaj (+0,2 % m/m). Na celkové meziměsíční inflaci se vyšší nájemné podílelo ze zhruba 90 %. Z dat americké inflace je i tak nadále patrný trend snižujících se cenových tlaků. To potvrzuje rovněž vývoj meziroční inflace. Ta celková v červenci dosáhla 2,9 % a jádrová 3,2 %. Růst jádrových cen byl nejnižší za poslední více než tři roky. Zveřejněn byl také vývoj výrobních cen, který zaostal za odhady. Ceny průmyslových výrobců v USA byly v červenci meziročně vyšší o 2,2 %, bez energií a potravin pak o 2,4 %. To bylo v prvním případě o desetinu pod tržním konsensem, v tom druhém pak o desetiny dvě. Hlavním tématem posledních týdnů na finančních trzích ale byly spíše obavy týkající se možného rychlého zhoršení kondice americké ekonomiky a investoři ve výsledku pravděpodobně uvítali hlavně příznivá data maloobchodních tržeb. Zatímco v závěru předminulého týdne trh do konce letošního roku plně zaceňoval snížení sazeb Fedu v souhrnu o 100 bb, v pátek plně zaceňoval trojí snížení sazeb o 25 bb a tomu čtvrtému přisuzoval šanci zhruba 80 %. Stejně tak i akciové trhy minulý týden pokračovaly v korekci předchozích ztrát. Americký S&P 500 tyto ztráty již odmazal plně, když se vrátil nad 5 500 b. Americký dolar přesto všechno vůči euru v průběhu minulého týdne ztrácel. V mezitýdenním srovnání odepsal přibližně 0,8 % a jeho kurz se přiblížil k 1,10 USD/EUR. Dolar je tak v podstatě nejslabší od začátku letošního roku.

Červencový růst spotřebitelských i výrobních cen byl v tuzemsku vyšší, než se čekalo, koruna na to ale významně nereagovala. Spotřebitelská inflace v meziročním vyjádření v ČR zrychlila ze 2,0 % na 2,2 %, zatímco tržní konsensus i centrální banka očekávaly stagnaci na 2,0 %. Vývoj v posledních dvou měsících je však spjat s vyšší datovou nejistotou spojenou s vlivem sezonního nárůstu cen dovolených, který byl hlavním hybatelem inflace. Tento faktor se projevil rovněž v mírném zrychlení jádrové inflace z 2,2 % na 2,3 % y/y. Více jsme poslední data spotřebitelských cen analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_Jul24_CZ. Také ve výrobním sektoru došlo k urychlení meziročního cenového růstu. Růst cen průmyslových výrobců v červenci zrychlil z 1,0 % na 1,7 %, když bylo očekáváno zvýšení o 1,1 %. Významný vliv mělo zdražení ropy zesílené oslabením české koruny, a to jak vůči dolaru, tak i euru. Ceny se ale meziměsíčně zvýšily ve většině průmyslových odvětví, i když na úrovni celku šlo po sezonním očištění v podstatě pouze o korekci poklesu z předchozích dvou měsíců. Více jsme k vývoji cen v primárních okruzích psali zde: https://bit.ly/PPI_Jul24. Podle našeho hodnocení nic aktuálně nenasvědčuje tomu, že by ve druhé polovině letošního roku měly cenové tlaky v tuzemské ekonomice zesílit. Hlavním faktorem podle nás stále bude vysoce utlumená poptávka, která růst cen tlumí. Do vývoje inflace také zřejmě ještě promluví pokračující pokles cen energií. Očekáváme tak, že celková a jádrová inflace do konce roku zůstanou v tolerančním pásmu centrální banky a pravděpodobně se budou nadále pohybovat mírně nad 2 % y/y. Koruna v průběhu minulého týdne mírně posilovala k hranici 25,10 CZK/EUR, pravděpodobně především vlivem vyšší spotřebitelské inflace, k jeho závěru ale došlo ke korekci mírně nad 25,20 CZK/EUR. V mezitýdenním srovnání tak zůstal kurz tuzemské měny v podstatě beze změny.