Zadlužování v Evropě: V loňském roce jsme si půjčovali stejně jako Maďaři. Nejopatrnější zůstávají Poláci

Míra zadlužení se v posledním roce zvýšila u nás i u sousedů. Zatímco podíl Čechů, kteří si v posledním roce půjčili, vzrostl jen mírně (o 0,5 p.b.), například Lotyši se v rámci Evropy zadlužovali nejvíce. Nejopatrnější v zadlužování naopak již dlouhodobě zůstávají Poláci, kde se až 60 % lidí v posledním roce obešlo bez půjčky. Podle mezinárodního průzkumu, který pro společnost Provident Financial provedla agentura Kantar v sedmi zemích Evropy, se lidé v Česku častěji zadlužují u vlastní rodiny než u finančních institucí. Finanční krize také stále častěji pomáhají hasit přátelé. O finanční injekci je v posledním roce požádal každý pátý Čech.

Podíl Čechů, kteří se za posledních 12 měsíců zadlužili, meziročně mírně vzrostl z 45,8 % v roce 2023 na 46,3 % v roce 2024. V evropském srovnání jsme na tom se zadlužováním v uplynulém roce byli podobně jako Maďaři. Zatímco Poláci pak v otázce zadlužování patří k těm nejopatrnějším, lidé v Lotyššku se dluhů nebojí. Půjčku si zde za poslední rok totiž vzalo přes 60 % lidí. Z půjček u finančních institucí v České republice již dlouhodobě vedou půjčky u bank, jejichž podíl byl 15 %, což je meziroční nárůst o více než 2 p.b. Meziročně se zvýšil také podíl takzvaných půjček před výplatou, a to o 1.p.b. O něco méně si pak v meziročním srovnání lidé půjčovali u nebankovních společností. „V důsledku dopadů ekonomické krize byli Češi v loňském roce finančně zdrženlivější, což se celkem přirozeně projevilo i na ochotě zadlužovat se. České domácnosti se naučily více škrtit výdaje a sahat primárně do vlastních zdrojů. I přes mírný meziroční pokles počtu zákazníků v uplynulém roce jsme pozorovali nárůst objemu půjčených částek, což odráží především rostoucí náklady způsobené vyšší inflací,“ upřesňuje Radek Mlčák, finanční ředitel Provident Financial

Podíl rodinných půjček meziročně klesl, za kamarády lidé míří naopak častěji

Podle mezinárodního průzkumu pro společnost Provident Financial, si lidé v Česku i dalších zemích Evropy chodí půjčovat spíše k rodinným příslušníkům než do finančních institucí. I navzdory tomu, že podíl lidí, kteří si půjčili u rodiny meziročně klesl, si loni pro půjčku k rodině šel každý pátý Čech (21,6 %). I tak si ale pro peníze k rodině ve srovnání se zahraničními sousedy chodíme nejméně. Ze zahraničních sousedů si u rodiny nejčastěji půjčují lidé v Rumunsku (32,2 %), kteří zároveň vedou i v půjčkách mezi přáteli (17,3 %). Podobné zastoupení rodinných půjček jako my pak mají Maďaři. Zajímavé je, že okruh zdrojů, k nimž lidé míří pro finanční výpomoc se napříč všemi zkoumanými zeměmi stále více rozšiřuje i mimo rodinu. Téměř srovnatelný podíl Čechů jako k vlastním rodičům (11,8 %) si tak v posledním roce zašel pro půjčku k přátelům (11,4 %).

Přátelé finančně pomáhají stále častěji, státní pomoc Češi využívají minimálně

Právě přátelé podle průzkumu pro Čechy stále častěji představují pomyslné záchranné lano i ve finančně tíživých situacích, v níž se v posledním roce alespoň jednou ocitla většina lidí (85,5 %). I přesto, že prvním, na koho se lidé v Česku v takovém případě nejčastěji obracejí zůstávají vlastní rodiče (34,8 %) či bankovní instituce (27,1 %), v těsném závěsu je právě pomoc kamarádů. Ty za poslední rok o finanční injekci požádalo téměř 23 % Čechů. O pomoc u kamaráda přitom častěji prosí muži (25 %) a mladší generace do 34 let. „Zatímco starší generace řeší své finanční záležitosti a problémy primárně v rodinném kruhu, mladší lidé naopak o svých finančních trablích mluví raději se svými vrstevníky. Proto se tedy v případě finančních krizí obracejí na přátele více než na rodinu,“ vysvětluje sociolog Jiří Remr. Ve srovnání s muži se ženy mnohem častěji obrací s prosbou o finanční pomoc na vlastní potomky.

Nejméně pak lidé ve finanční tísni využívají pomoc státu. Podíl těch, kterým s řešením finanční krize pomohl veřejný sektor, meziročně klesl o polovinu. (3,2 % vs 1,6 %).

O průzkumu

Průzkum pro společnost IPF provedla výzkumná agentura Kantar na vzorku 500 obyvatel ČR ve věku 18-75 let. Celkem byl tento průzkum realizován v 9 zemích (Austrálie, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Mexiko, Polsko a Rumunsko) na vzorku 4 503 osob