Tuzemská inflace podle nás v červenci stagnovala na 2 % (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden bude zveřejněna červencová inflace v ČR i USA. V obou zemích by podle našeho odhadu měla zůstat oproti červnu beze změny. V ČR tedy čekáme 2,0 % y/y a v USA 3,0 % y/y. Změn by neměla v meziročním vyjádření doznat ani jádrová složka. Americké maloobchodní tržby by měly potvrdit, že tamní spotřebitelská poptávka zůstává prozatím robustní. Naopak slabá čísla by tento týden měla přijít z amerického i evropského průmyslu. Výkon ekonomiky eurozóny nyní drží hlavně země více orientované na služby. Zpřesněný odhad HDP by měl pro druhé čtvrtletí potvrdit mezičtvrtletní nárůst ekonomiky eurozóny o 0,3 %. Na finančních trzích zůstane hlavním tématem zdraví americké ekonomiky a s tím související diskuze o načasování snižování úrokových sazeb Fedu. Tento týden zveřejněná data budou v tomto ohledu důležitá.

Data klíčová pro vývoj sazeb Fedu

Česká inflace podle našeho odhadu v červenci dosáhla 2 % y/y a oproti červnu tak zůstala beze změny. To samé očekává centrální banka. Meziměsíčně podle nás spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 0,5 %. Odhadujeme, že ceny pohonných hmot se oproti červnu zvýšily o 1,4 % a meziročně byly vyšší o 4,6 %. Zdražily pravděpodobně i potraviny (zahrnující všechny nápoje a tabák), když náš odhad předpokládá nárůst jejich cen o 0,2 % m/m. V meziročním vyjádření by ale měly zůstat potraviny nepatrně levnější (-0,2 %). K meziměsíčnímu poklesu o 0,5 % podle nás naopak došlo u regulovaných cen vlivem pokračujícího zlevňování energií pro domácnosti. Meziroční růst regulovaných cen by se měl ale udržet nad 5 %, a to působením výrazného nárůstu regulovaných složek cen energií z ledna. Jádrová inflace se pravděpodobně příliš nezměnila, když se v jejím vývoji nadále mísil rychlý růst cen služeb s utlumenou dynamikou cen zboží. Odhadujeme tak, že meziroční jádrová inflace v červenci stagnovala na 2,2 %. Rizika jsou ale podle nás vychýlena ve směru mírného poklesu na 2,1 %. Celková i jádrová inflace by do konce roku měly podle naší prognózy zůstat uvnitř tolerančního pásma centrální banky. Celková inflace ke konci roku pravděpodobně mírně zrychlí nad 2 % y/y vlivem nižší srovnávací základny. V důsledku nadměrně utažené měnové politiky a slabé ekonomiky však v příštím roce očekáváme pokles celkové i jádrové inflace v průměru na 1,7 %.

V USA budou zveřejněna klíčová data, která budou dále formovat očekávání trhu ohledně načasování snižování úrokových sazeb Fedu. Půjde především o inflaci a maloobchodní tržby. Stejně jako v ČR odhadujeme, že celková i jádrová inflace zůstaly v USA v červenci beze změny. Ta celková podle nás v meziročním vyjádření stagnovala na 3,0 % a jádrová na 3,3 %. V meziměsíčním vyjádření očekáváme u celkových i jádrových cen nárůst o shodných 0,2 % (SA), což by v obou případech bylo oproti červnu mírné zrychlení. V červnu a květnu spotřebitelské ceny tlačilo směrem dolů zlevnění pohonných hmot, které se již v červenci neopakovalo. V rámci jádrové inflace pak předpokládáme mírné zrychlení meziměsíčního růstu cen nájemného (na 0,35 %) po překvapivě silném zpomalení v červnu. Oproti únoru až květnu by ale růst cen nájemného měl být stále pomalejší. Celkově tak očekáváme pokračování trendu postupně se zmírňující inflace. Rychlejšímu ústupu cenových tlaků v USA podle nás brání stále poměrně robustní spotřebitelská poptávka. Tamní nominální maloobchodní tržby se podle našeho odhadu v červenci zvýšily o 0,5 % (SA). Významně k tomu pravděpodobně přispěly vyšší prodeje aut, ovšem i bez nich podle nás maloobchodní tržby vzrostly o 0,3 % m/m. Podle našeho názoru červencový nízký růst zaměstnanosti ukazuje na to, že v USA dochází k normalizaci ekonomické situace, riziko recese ale podle nás neindikuje. Ostatní data naopak ukazují na pokračující mezičtvrtletní růst HDP. Nic tedy podle nás nenasvědčuje potřebě mimořádného snížení úrokových sazeb Fedu ještě před zářijovým zasedáním. Pro září pak stále očekáváme snížení sazeb o 25 bb. Zveřejněná data však budou samozřejmě důležitá pro další úvahy o vývoji americké měnové politiky a snížení o výraznějších 50 bb tak zůstává ve hře. Rizikem ve směru snížení sazeb o 50 bb je také případný další pokles akciových trhů, který by přes sektor domácností mohl poměrně rychle vést ke zhoršení reálné ekonomiky.

Nervozita na finančních trzích se zmírnila

Minulý týden přinesl velké množství dat z tuzemské ekonomiky, která ukázala na její přetrvávající slabost. Maloobchodní tržby bez prodejů aut sice v červnu meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření o 0,7 %, převážně šlo však pouze o korekci květnového poklesu o 0,5 %. Oproti předpandemickému únoru 2020 byly navíc tyto tržby stále o 2,6 % nižší. Výsledek maloobchodu jsme podrobněji komentovali zde: https://bit.ly/Retail_Jun24. Nepotěšily ani tržby za prodej služeb. Ty se v červnu v reálném vyjádření meziměsíčně snížily o 0,5 % poté, co ve stejném rozsahu klesaly již v květnu. Pokles se navíc týkal většiny odvětví. Více jsme k tomu psali zde: https://bit.ly/Services_Jun24. Za celé druhé čtvrtletí data tržeb z maloobchodu a služeb indikují významné zpomalení mezičtvrtletního růstu spotřebitelské poptávky, jejíž oživení ve výsledku bude pravděpodobně jen velmi pozvolné. Výrobní sektor za druhé čtvrtletí vykázal mezičtvrtletní pokles produkce. To se týkalo jak stavebnictví, tak i průmyslu. V samotném červnu stavební produkce meziměsíčně klesla o 0,8 %. V průmyslu sice došlo k meziměsíčnímu nárůstu výroby o 0,7 %, který ovšem nedokázal vykompenzovat hluboký květnový pokles o 2,2 %. Předstihové indikátory přitom pro následující měsíce zatím mnoho šancí na oživení průmyslu a stavebnictví nedávají. Nová data z tuzemské výrobní sféry jsme analyzovali zde: https://bit.ly/Ind_Jun24_CZ. Na trhu práce se dosud slabost ekonomiky zásadním způsobem neprojevila. Podíl nezaměstnaných osob v červenci vzrostl z 3,6 % na 3,8 %, hlavně však v důsledku tradičního sezonního efektu spojeného s koncem školního roku. Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti v dosavadním průběhu letošního roku setrvale mírně rostla, v souhrnu však jen o zhruba 0,2 pb. Celkově zmíněná data potvrzují naše očekávání pouze mírného růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,7 % po loňské stagnaci.

Červnová data z německého průmyslu pozitivně překvapila, i tak se ale tamní produkce nachází ve výrazném meziročním poklesu. Meziměsíčně německá průmyslová produkce v červnu vzrostla o 1,4 %. Vliv na to měla hlavně vyšší produkce aut o 7,5 % m/m, která navzdory výraznému nárůstu ale nedokázala kompenzovat hluboký propad z května o skoro 10 %. Meziročně byla produkce aut stále o 4,4 % nižší, celková průmyslová produkce pak klesla o 4,1 % y/y. V červnu potěšily také německé tovární objednávky, jejichž reálná hodnota se meziměsíčně zvýšila o 3,9 %. Je ovšem otázkou, do jaké míry na to působil vliv objemově velkých zakázek, které jsou tradičně více volatilní. Přetrvávající spíše pesimistický výhled ekonomiky eurozóny pak potvrdil srpnový indikátor důvěry investorů Sentix, který výrazně klesl z -7,3 b. na -13,9 b. a přidal se k dalším předstihovým indikátorům, které v poslední době vykazují negativní trend.

Americká data zředila obavy kolem zdraví tamní ekonomiky, které se objevily po zveřejnění červencových údajů zaměstnanosti. Ty totiž ukázaly na výrazné zpomalení jejího růstu, když v americkém nezemědělském sektoru bylo podle těchto dat vytvořeno pouze 114 tis. nových pracovních míst, což bylo hluboko pod konsensem trhu. Vývoj týdenních počtů žádostí o podporu v nezaměstnanosti však zhoršující se situaci na americkém trhu práce nepotvrdil. Počet nových žádostí totiž v předminulém týdnu dosáhl 233 tis. a byl tak nižší než předchozí údaj i tržní konsensus. Z historického úhlu pohledu jde navíc o stále nízkou úroveň. Pozitivně pak dopadl také ISM index ze služeb, který zaznamenal výraznou korekci z červnových 48,8 b. na 51,4 b. v červenci a mírně překonal tržní konsensus.

Zatímco začátek minulého týdne byl na finančních trzích ve znamení silného výprodeje rizikových aktiv, v jeho zbytku došlo k uklidnění a částečné korekci. Obavy ohledně možného rychlého zhoršování ekonomické situace v USA, či přímo nástupu recese, vedly k tomu, že americký akciový index S&P 500 otevřel v pondělí o zhruba 3,5 % níže a dostal se pod 5 200 b. V průběhu týdne však zkorigoval o přibližně 100 b. výše. Kromě dříve zmíněných dat zveřejněných v minulém týdnu, která obavy o zdraví americké ekonomiky nepotvrdila, k tomu přispěly i komentáře představitelů Fedu. Ty v podstatě vyvrátily předchozí spekulace trhu o případném mimořádném snížení úrokových sazeb ještě před zářijovým zasedáním. Centrální bankéři totiž zmínili, že kromě slabých čísel zaměstnanosti za červenec nic nenasvědčuje tomu, že by docházelo k rychlému zhoršování kondice americké ekonomiky a Fed tak podle nich nemusí pospíchat. I tak ale dolarové sazby zaznamenaly významný pokles. Trh nyní do konce letošního roku zaceňuje snížení úrokových sazeb Fedu v souhrnu o 100 bb. S ohledem na to, že do konce roku zbývají tři řádná zasedání, by to zároveň znamenalo snižování sazeb rychlejšími kroky než o standardních 25 bb.

Uklidnění situace na trzích dokládá rovněž vývoj hlavního měnového páru. Dolar z počátku minulého týdne oslabil vůči euru k hranici 1,10 USD/EUR, poté se ale jeho kurz vrátil mírně nad 1,09 USD/EUR a v mezitýdenním vyjádření tedy v pátek skončil zhruba beze změny. Mimo dat americké zaměstnanosti k vyšší volatilitě na finančních trzích pravděpodobně přispěla i nižší likvidita, která je běžně s letními měsíci spojena. Trend vývoje středoevropských měn nebyl navzdory zvýšené rizikové averzi jednoznačný. Zatímco česká koruna a maďarský forint oproti euru během minulého týdne posílily (o 0,4 %, resp. 0,8 %), polský zlotý naopak oslabil (o 0,7 %).