ČR - nezaměstnanost v červenci stoupla na 3,8 %, počet volných míst meziročně poklesl

•Úřad práce České republiky evidoval k 31. 7. 2024 celkem 283 011 uchazečů o zaměstnání, o 10 327 více než v červnu. Podíl nezaměstnaných ke konci července činil 3,8 %, což je proti červnu nárůst o 0,15 proc. bodu.
•V meziročním srovnání s červencem 2023 byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,3 proc. bodu, tedy o 24 078 uchazečů. Nezaměstnanost meziměsíčně vzrostla ve všech 14 krajích a v 75 ze 77 okresů Česka (klesla v okresech Sokolov a Jeseník).
•Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl v červenci o 20 985 vyšší než počet registrovaných volných pracovních míst. Převis poptávky nad nabídkou práce tak trvá již osmý měsíc v řadě.
•Úřadu práce se úspěšně daří najít zaměstnání pro rostoucí počet lidí - v červenci takto pomohl 18 405 uchazečům o zaměstnání, což je o 105,2 % více proti stejnému období vloni. Proti loňsku výrazně - o 139 % - vzrostl i počet rekvalifikací.
•V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR druhá nejnižší v celé EU.

V červenci 2024 registrovaná míra nezaměstnanosti kopírovala vývoj obvyklý pro tuto část roku. Zatímco v květnu a červnu dosáhla svého minima, v červenci již mírně vzrostla, téměř stejně jako v roce 2023. Ve srovnání s předchozím měsícem přišlo do evidence Úřadu práce o 6,2 tis. více osob po ukončení pracovního poměru. Důvodem je mimo jiné ukončení zaměstnání na dobu určitou do konce školního roku, což se týká profesí jako jsou např. vychovatelé, lektoři jazykových kurzů nebo obslužné profese. Tito uchazeči setrvávají v evidenci nezaměstnaných většinou pouze krátkou dobu a se začátkem školního roku se opět vrací do práce.

„Mírný nárůst nezaměstnanosti v červenci je důsledkem běžného sezónního vývoje. Stojí za ním i snížená aktivita firem v oblasti přijímání nových zaměstnanců, která je pro letní měsíce typická. Evidujeme také začínající zájem o trh práce u čerstvých absolventů. Obecně se podíl nezaměstnaných osob stále drží na nízkých číslech a ČR si tak dlouhodobě vede velmi dobře v porovnání s dalšími zeměmi EU. Díky rekvalifikačním kurzům se nám také daří efektivně zvyšovat konkurenceschopnost pracovně aktivní populace. Tito lidé jsou schopni se v případě ztráty zaměstnání rychle vrátit na pracovní trh a najít si i lépe placenou práci,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zásadní cestou k dobré práci a k vyššímu příjmu, je růst kvalifikace a kompetenci. V tom mohou pomoci kurzy a rekvalifikace, které zprostředkovává stát prostřednictvím Úřadu práce. Jak upozorňuje generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof, člověk nemusí být bez práce, aby mohl získat kvalitní rekvalifikaci, nemusí se ani registrovat jako uchazeč nezaměstnaný. „Historicky většina rekvalifikací mířila na uchazeče o zaměstnání, kterým v 87 % pomohla k získání nového zaměstnání. Většina rekvalifikací trvá do 3 měsíců, je to tedy skutečně rychlý nástroj, jak posílit svoji pozici na trhu práce, a to nejen pro nezaměstnané, ale i pro zaměstnané, OSVČ nebo třeba maminky na mateřské. Naprostá většina rekvalifikací je placena z evropských zdrojů, celoživotní vzdělávání totiž právem patří mezi priority Evropské unie. Mezi rekvalifikovanými převažují ženy, zájem o rekvalifikace roste postupně s věkem až do 35 let a pak je zájem v zásadě rovnoměrně rozprostřen v dalších věkových kohortách s tím, že 54 % rekvalifikovaných je mezi 35-55 lety,“ popisuje Daniel Krištof. Mezi rekvalifikovanými jsou nejvíce zastoupeni lidé se základním vzděláním, vyučení a lidé s úplným středním odborným vzdělání s maturitou, ale bez vyučení. „Rekvalifikace mají u těchto uchazečům nezastupitelnou roli, protože zájem zaměstnavatelů o nízkokvalifikované profese klesá. Významně jsou mezi účastníky rekvalifikací zastoupeni ale i lidé s vysokoškolským vzděláním, což je dobře, protože doplnění kvalifikace je skutečně vhodné pro každého a Úřad práce má vhodné rekvalifikace i pro vysokoškolsky vzdělané lidi – u lidí, kteří absolvovali vysokou školu před desítkami let dává třeba smysl si doplnit kvalifikaci o moderní datové analýzy, aby mohli dělat svůj obor ještě lépe,“ vysvětluje generální ředitel Daniel Krištof.

„Stávající trend zvyšujícího zájmu o rekvalifikace je pozitivní, do budoucna by měl být podpořen vyšším ohodnocením během rekvalifikace pro uchazeče o zaměstnání," potvrzuje Filip Pertold, ekonom a externí poradce Ministerstva práce a sociálních věcí.

V evidenci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) bylo v červenci 2024 nově registrováno 41 412 lidí. V rámci krajského srovnání meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve všech 14 regionech, nejvíce v kraji Jihomoravském a Vysočina. V absolutní hodnotě přibylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském a ve Středočeském kraji. Oproti předchozímu měsíci mírně klesl počet volných pracovních míst, a to na 262 026 (v červnu - 263 552 míst).

V Česku pracuje přes 131 tisíc uprchlíků, nejvíce ve stavebnictví a ve výrobě

Z dat Úřadu práce ČR vyplývá, že ke konci července 2024 na území ČR pracovalo celkem 131 072 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Převažovaly ženy, a to v počtu 81 409 (což činí zhruba 62 %). Nejvíce těchto osob bylo zaměstnáno ve Středočeském kraji (22 933 osob) a Plzeňském kraji (17 847 osob) a dále v Praze (17 845 osob). Nejčastěji pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.

Ke konci července evidoval ÚP ČR celkem 15 367 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou

(v červnu 15 404 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (1 771 zájemců o zaměstnání, v červnu 1 795 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 596 uchazečů o zaměstnání, v červnu 13 609 uchazečů o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 4,8 % (v červnu 5,0 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 31. 7. 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 56 672 (do června 56 632) osob s dočasnou ochranou. Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí občanům z Ukrajiny s dočasnou ochranou mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů Českého jazyka pro cizince, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 14 238 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou a 11 599 z nich ho také už absolvovalo. V červenci 2024 kurz zahájilo 526 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou (v červnu to bylo 618, v květnu 797, v dubnu 849, v březnu 926, v únoru 903, v lednu 544) a rekvalifikaci v tomto měsíci 525 z nich úspěšně ukončilo.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ( podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ) byl v červenci v Ústeckém kraji (6,0 %) a Moravskoslezském kraji (5,4 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze a v kraji Vysočina (2,9 %).

Meziročně se situace nejvíce změnila v Olomouckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti červenci 2023 o 0,7 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci července v okresech Praha-východ (1,5 %), Prahazápad (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou, Benešov a Plzeň-jih (2,1 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Most (8,6 %), Karviná (8,2 %), Chomutov (7,1 %) a Bruntál (6,7 %).

Ženy se na nezaměstnanosti podílí 55,3 %, průměrný věk nezaměstnaných je 43

Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 156 426 žen, ty tak tvořily 55,3 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na 3,3 %, žen vzrostl na 4,2 %.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v červenci 43 let, vloni to bylo 43,3 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V meziročním srovnání v červenci vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 1 procentní bod. Naopak v kategorii 50 plus došlo k jeho poklesu o 0,5 procentního bodu. V evidenci ÚP ČR bylo k 31. 7. 2024 celkem 102 420 uchazečů nad 50 let a tvořili 36,2 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním.

V uplynulém měsíci hledalo práci 37 764 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 410 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro pracovníky ostrahy, uklízeče a pomocníky v domácnosti nebo montážní dělníky.

Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě vyučených evidovaných uchazečů (o 6 921) a u uchazečů se základním vzděláním (o 6 897). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci července bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 83 507.