Ropu nám vypnulo Rusko, ne Ukrajina, připouští vůbec poprvé Slovensko

Slovensko nyní vůbec poprvé přiznává, že dodávky ropy mu zastavila sama ruská strana, nikoli ukrajinská, jak dosud Bratislava i Budapešť trvdily. Ruský Lukoil podle slovenského Slovnaftu, jejž cituje agentura Bloomberg, zastavil dodávky z titulu zásahu vyšší moci, jímž míní prohloubení ukrajinských sankcí, platné od letošního července.

Kyjev však minulý týden pro Bloomberg uvedl, že Lukoil svoji ropu mohl posílat dále, neboť její přepravu přes Ukrajinu zajišťuje jeho švýcarská dceřiná firma Litasco, která sankcionována není. Ukrajinská legislativa přitom hledí na přepravce ropy jako na jejího vlastníka.

Podle Zsolta Hernádiho, šéfa maďarského petrochemického podniku MOL, pod jehož křídla Slovnaft patří, by navíc Lukoil mohl dodávat Maďarsku a Slovensku ropu přes Chorvatsko a tamní přístav Omišajl a následně ropovod Adria.

Musela by to však být ropa vytěžená Lukoilem mimo území Ruska, například v jeho vrtech v Iráku, protože ruskou námořně dodávanou ropu Chorvatsko dovážet nemůže, kvůli embargu EU. Nicméně taková operace by se Lukoilu a nakonec i Budapešti a Bratislavě prodražila.

Lukoil by svoji ropu původně určenou pro Maďarsko a Slovensko přesměroval tak, aby pokryla výpadky způsobené přesměrováním třeba právě jeho irácké ropy do Chorvatska a dále do Maďarska a na Slovensko. Což se prodraží.

Navíc, Chorvatsko by prakticky získalo monopol v tranzitním zajišťování dodávek ropy Maďarsku a Slovensku, což pro tyto země znamená další zdražení.

Nicméně, nejednalo by se o situaci úplně bezprecedentní. Ruská státní Rosněfť nyní skrze svoji dceru Rosneft Deutschland fakticky zajišťuje dodávky přes Polsko do Německa ropy z Kazachstánu, ačkoli Polsko i německá média neskrývají podezření, že ve skutečnosti jde o ropu ruskou. Německá vláda sice po invazi Ruska na Ukrajinu roku 2022 zvažovala vyvlastnění a zestátnění firmy Rosneft Deutschland, ta ale nakonec skončila jen v německém správcovství, což znamená, že její majetek zůstává ve vlastnictví Ruska.

Pokud tedy Rosněfť zajišťuje Německu dodávky tranzitem přes Polsko, a sice ropy z Kazachstánu, proč by Lukoil nemohl tranzitem přes Chorvatsko zajišťovat dodávky své irácké ropy do Maďarska a na Slovensko.

Palivová krize v Maďarsku a na Slovensku kvůli ukrajinským sankcím na Lukoil tedy nastat vskutku nemusí, a to dokonce ani tehdy ne, pokud si Budapešť a Bratislava „postaví hlavu“, že jinou ropu než tu od Lukoilu nechtějí. Jen se jim to zkrátka prodraží.

Právě proto záměrně zveličují hrozbu palivové krize u sebe doma a čekají, že Brusel a Kyjev pod tímto tlakem „cuknou“ a explicitně Lukoilu umožní vozit ropu potrubím přes Ukrajinu, jako to bylo běžné až do letošního června.

Sám zmíněný Hernádi upozorňuje, že Maďarsku a Slovensku palivová krize nehrozí a že za výhrůžkami takovou krizí stojí nikoli čistě politika Budapešti a Bratislavy. Ropa od Lukoilu je totiž pro Maďarsko a Slovensko díky slevě o zhruba pětinu levnější než ropa od jiných ruských dodavatelů, a ještě dramatičtěji levnější než ropa, která by mohla přitékat přes Chorvatsko.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank