Slovensko - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Potravinová soběstačnost na Slovensku se dlouhodobě pohybuje na úrovni 40 %. Obdobná situace je i na pultech obchodních řetězců, které sice propagují slovenské potraviny, ale v konečném důsledku jich nabízejí málo, rovněž okolo 40 %. Každý pracovní den přijíždí do země 800 kamionů s potravinami. Slovensko nabízí velké příležitosti při budování jatek, mrazíren, konzerváren, zavlažovacích zařízení a zpracovatelských kapacit pro zeleninu a ovoce. Na Slovensku je nedostatek zpracovatelských kapacit pro maso, zeleninu i ovoce a ty existující potřebují modernizaci, přičemž konzervárenský průmysl v zemi téměř zmizel.

Slovensko v roce 2023 dovezlo více potravin než v roce 2022, nejvíce ve své historii. Deficit zahraničního obchodu SR s agrokomoditami přesáhl 2,3 mld. EUR. Slovensku se nadále nedaří zvyšovat svou soběstačnost ani u zpracovaných potravin, ani u masa, zeleniny či ovoce. Některé pěstitelské plochy dále klesají.

Celková výměra zemědělské půdy na Slovensku je 2 375 025 hektarů. Největší část z této výměry představuje orná půda (59,17 %) a trvalé travní porosty (35,79 %). Nejmenší zastoupení mají chmelnice, ovocné sady, vinice a zahrady. Slovensko má 6 tis. hektarů ovocných sadů. I presto, že se na Slovensku každý rok vysázejí nové ovocné sady, nedaří se zvyšovat soběstačnost v ovoci. Pouze u jablek je Slovensko soběstačné, a to na úrovni kolem 40 %. Poměrně paradoxně, v porovnání s minulostí, má Slovensko nejnižší míru soběstačnosti u meruněk, broskví nebo rybízu.

Výměra zemědělské půdy se každým rokem zmenšuje o cca 2,47 %. Na zemědělské půdě se preferuje pěstování plodin, které jsou lukrativní na trhu. Pěstují se zejména energetické plodiny jako slunečnice, kukuřice a řepka. Rozloha energetických plodin se zvýšila téměř o 200 %. Rozšiřování pěstování energetických plodin jde však na úkor pěstování krmiva, cukrové řepy, brambor a zeleniny. Právě u těchto zemědělských a potravinářských komodit vykazuje Slovensko klesající vlastní soběstačnost. Každým rokem klesá sazební plocha brambor, prozatím je soběstačnost u bambor na úrovni 40 %.

Příčinou trvale nízké potravinové soběstačnosti je vedle poklesu v pěstování potravinářských plodin i trvale klesající trend v živočišné výrobě. Počty hovězího dobytka klesly od roku 1998 o cca 30 %, drůbeže o cca 22 % a počty prasat až o více než 64 %.

Nízká produkce potravin se ještě výrazně prohlubuje a zároveň z důvodu vysokých cen energií se jejich cena výrazně zdražuje. Zhruba 60 % potravin musí Slovensko dovážet. Důvodem je především nedostatek, respektive zcela chybějící zpracovatelské zázemí. Slovensko vyváží živý dobytek, protože má nedostatek stájí pro dobytek, jatek a dováží zpracované drahé maso. Podobně, Slovensko s klimaticky absolutně vhodnou oblastí na pěstování zeleniny a ovoce, musí z důvodu nedostatku zpracovatelských kapacit vyvážet surovou zeleninu a ovoce a dováží zpět jak surovou, tak především téměř úplně všechnu mraženou zeleninu a ovoce. Chybí zde konzervárny, mrazírny i sklady pro ovoce a zeleninu.

Slovensko nezbytně potřebuje investice do prvovýroby a zpracování mléka. Stav v oblasti mléčného sektoru je alarmující a dokonce hrozí, že nebude produkovat a zpracovávat mléko již po roce 2028. Modernizace prvovýrobců a zpracovatelů mléka je poslední šancí na záchranu slovenského mlékárenství.

Příležitosti se nabízí rovněž při výstavbě kafilérií, které mohou zpracovávat bioodpad. Příležitosti pro české firmy existují také při budování a modernizaci zavlažovacích systémů, zpracovatelských kapacit a dodávkách masa, masných výrobků, konzervované a mražené zeleniny a ovoce.

Zahraniční potraviny z ekonomicky vyspělejších zemí EU, například Německa a Rakouska, jsou však kritizovány kvůli horší kvalitě stejných potravin na Slovensku, než v domovských zemích. Potenciál pro export potravin z ČR na Slovensko nadále existuje, například u mléčných výrobků, uzenin, masa a zpracovaných masných výrobků, cukrovinek, vína z hroznů, regionálních piv či ovocných šťáv. Trvale žádoucími českými mlékárenskými produkty na slovenském trhu jsou vedle mléka zejména tvaroh a máslo.