Polsko - Stavebnictví, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Sektor stavebnictví jako celek zaznamenal v posledních letech (s vrcholem v roce 2021) v Polsku stabilní růst v obou hlavních ukazatelích – v počtu nových zakázek i v jejich hodnotě. Tahounem byl především veřejný sektor, respektive velké vládní programy v oblasti železniční a silniční infrastruktury. Ty nastavují dlouhodobé finanční a projektové rámce, které jsou navíc doplněné o finanční prostředky z fondů EU. Zakázky veřejného sektoru jsou v Polsku zodpovědné za asi 55 % výkonu celého stavebnictví. Negativními faktory, které ovlivnily zpomalení tempa růstu celého sektoru v letech 2022 a 2023, byly následky ruské války na Ukrajině (ceny materiálů a růst mezd ve stavebnictví tažený vysokou inflací), z politických důvodů zablokovaný Národní plán obnovy a přechod na nové programovací období evropských fondů 2021 - 2027. Problémem v sektoru je také nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který způsobuje závislost na zahraničních pracovnících. Podle údajů polského Svazu zaměstnavatelů ve stavebnictví v roce 2022 klesl počet cizinců zaměstnaných na stavbách na 275 tisíc ze 480 tisích v roce 2021. Zvláště výrazný pokles byl v souvislosti s válkou zaznamenán u pracovníků z Ukrajiny, jejichž počet se snížil z 246 tisíc v roce 2021 na 127 tisíc v roce 2022. V roce 2024 by však mělo dojít k oživení celého sektoru především díky uvolnění prostředků z Národního plánu obnovy a tím i nalákání dalších pracovních sil.

Zvýšená aktivita developerů, investorů, ale i jednotlivců, táhla v minulých letech také oblast bytové a komerční výstavby. Rok 2021 byl v oblasti bytové výstavby rekordní - byla započata výstavba celkem 277 425 bytů a rodinných domů. V roce 2021 zaznamenalo Polsko také nejvyšší počet dokončených bytů a domů. Konkrétně 234 718, což je nárůst o 14 000 tisíc v porovnání s rokem 2020. Rok 2023 v tomto porovnání nebyl zdaleka tak silný - počet bytů a domů, jejichž výstavba byla započata dosáhl 189 tisíc a spadl tak i ve srovnání s rokem 2022 asi o 5 %. Developeři dokončili a na trhu nabídli 115 tisíc bytů, což je přibližně stejně jako v roce 2023. Na vině jsou drahé hypotéky a nárůst cen materiálů i práce (průměrné výdělky ve stavebnictví vzrostly v roce 2022 až o 15 % oproti roku předchozímu). Výsledkem je průměrný růst ceny nového bytu nabídnutého developerem o 10 % mezi lety 2022 a 2023. Rekordní nárůst zaznamenalo město Krakov - 26 % meziročně. Pozitivní vliv na bytovou výstavbu bude mít v roce 2024 vládní program Bezpečná půjčka, který lidem do 45 let bez vlastního bydlení umožní po dobu 10 let přijímat státní doplatek na bankovní úroky hypoték (stát doplácí 10 % hypotečního úvěru). Toto nastavení umožní, aby na hypotéku dosáhli i lidé, kteří by při současných vysokých úrokových mírách investici do vlastního bydlení odložili. Již v prvních měsících roku program přispěl o zvýšení poptávky po nových bytech o 40 % ve srovnání s rokem 2022 (tak vysoký nárůst je ale způsoben také nízkou srovnávací základnou z roku 2022).

Důležitým faktorem rozmachu bytové výstavby v posledních letech bylo také legislativní nastavení povolovacích procesů v Polsku. Ty jsou rychlé a předvídatelné, celý proces lze zvládnout v několika málo měsících. Ve srovnání s Českem pak vidíme výsledky například v podobě počtu bytů na tisíc obyvatel, na které je ročně vydáno stavební povolení. Zatímco v Praze je to v posledních 5 letech asi 3,4 bytu ročně, ve Varšavě je to v průměru 13 bytů.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí