Německo - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Prosperita Německa do značné míry závisí na inovační síle jeho ekonomiky. Špičkový výzkum a jeho aplikace v praxi jsou nepostradatelné. Spolkové ministerstvo pro výzkum a vzdělávání (BMBF) podporuje výzkum a vývoj perspektivních technologií s cílem vytvořit ekonomické a sociální základy pro další rozvoj.

Celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace v Německu činí kolem 120 mld. EUR, což je více než 3,1 % HDP. Z toho 33 % byly výdaje pro státní (spolkové) a zemské instituce (15,6 mld. EUR) a vysoké školy (20 mld. EUR) a 68 % byly výdaje hospodářské sféry na výzkum.

V Německu funguje více než 1000 veřejně financovaných výzkumných institucí a kolem 450 sítí a klastrů pro výzkum a inovace a různá výzkumná a vývojová centra provozovaná průmyslovými skupinami. Největšími německými výzkumnými instituty jsou Společnost Maxe Plancka (Max-Planck-Gesellschaft) organizující zejména základní výzkum, dále Helmholtzova společnost (Helmholtz-Gemeinschaft) a Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft), podporující sekundární výzkum, a Fraunhoferova společnost (Fraunhofer Gesellschaft), která se specializuje na transfer know-how a propojování akademické a komerční sféry. Max-Plancl-Gesellschaft organizuje v české republice první úspěšná centra dioscuri, například při Fyzikálním ústavu Akademie věd.

Spolkové ministerstvo vzdělávání a výzkumu podporuje inovativní projekty a nápady ve výzkumu prostřednictvím programů cíleného financování. Spolková vláda též poskytuje daňové pobídky společnostem, které jsou aktivní ve výzkumu a vývoji coby další nástroj pro přímé financování projektů návazně na zákon o daňových pobídkách pro výzkum a vývoj.

Spolupráce akademické a soukromé sféry v oblasti výzkumu, vývoje a inovace je v Německu motivována dotačními programy, o které se pod hlavičkou Spolkového ministerstvo pro výzkum a vzdělání starají dvě agentury – „Deutsche Agentur für Transfer und Motivation (DATI)“ a „Agentur für Sprunginnovation SPRIND“. DATI se zaměřuje především na univerzity aplikovaných věd a malé a střední univerzity. Jejich specifické know-how, konkrétní oblast inovací a místní potřeby jsou základem pro sítě transferu a partnerství s dalšími vědeckými institucemi, podniky, subjekty občanské společnosti nebo veřejné správy. DATI poskytuje pomoc při navázání partnerství a poskytuje finanční pomoc při realizaci společného výzkumu a transferu výsledků výzkumu. Cílem agentury SPRIND je objevovat a dále rozvíjet vědecké poznatky, které mají potenciál stát se praktickou inovací.

Dalším z důležitých nástrojů je zakládání dceřiných společností, které v Německu dlouhodobě vytváří nové podniky, a tím i pracovní místa. Dceřiné společnosti umožňují inovátorům rozvíjet jejich projekty s co největší volností. V současné době se podporované projekty týkají široké škály témat a řeší výzvy dnešní doby v oblasti zdravotní péče, ochrany klimatu, ochrany životního prostředí, technologické suverenity a komunikace. Podpořené projekty sahají od nového typu léku na Alzheimerovu chorobu až po inovativní řešení pro odstraňování mikroplastů z vod.

Zastřešující platformou česko-německé spolupráce v oblasti vědy a výzkumu je Strategický dialog, kde se tomuto tématu věnuje specializovaná pracovní skupina. Hlavními tématy jsou využití vodíku, digitalizace firemního sektoru (e-commerce, home office) i státní správy (e-government), Průmysl 4.0, technologie 5G a umělá inteligence. Technologická agentura ČR podporuje česko-saskou spolupráci v rámci programu Delta 2.

Příklady úspěšné česko-německé spolupráce jsou „Inovační laboratoř pro spolupráci mezi člověkem a robotem“ Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze a Německého výzkumného centra umělé inteligence (DFKI) se sídlem v Saarbrücken či „Testbed pro Průmysl 4.0“ při ČVUT. Jde o unikátní platformu kooperace průmyslu a akademické sféry, jejímiž hlavními partnery jsou firmy Siemens a ŠKODA AUTO a do projektu jsou zapojeny i firmy Bosch, Kuka či SAP.

V posledních letech se také konají česko-německé networkingové konference („Inovační dny“) za účasti akademické obce, inovativních firem, zájmových sdružení a státní správy zaměřené na témata jako mobilita a autonomní řízení, digitalizace či zelené technologie. Prioritní problematice vodíku se věnují pravidelné Hydrogen Days.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí