Německo - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Německo se do roku 2045 hodlá stát klimaticky neutrální a do roku 2030 chce zvýšit podíl obnovitelných energií na 80 % z dnešních 59 %. Zároveň v souvislosti s přechodem na elektromobilitu, s nárůstem produkce zeleného vodíku a s digitalizací se předpokládá prudký nárůst spotřeby elektřiny o 60 % do roku 2030 (z dnešních 445,5 TWh na 715 TWh) a o 270% do roku 2050, kde je spotřeba odhadována na 1 200 TWh.

V červnu 2023 Spolková vláda schválila nový Program ochrany klimatu, který přináší přehled plánovaných opatření na ochranu klimatu. Cílem je ztrojnásobení rychlosti snižování emisí a výstavby bezemisních zdrojů energie.

Větrná energie je klíčovým zdrojem obnovitelné energie a má velký potenciál pro další rozvoj. Připravovaná novelizace několika zákonů by měla vyhradit 2 % rozlohy země pro větrnou energii (dnes je to cca 0,8 % rozlohy) a sladit expanzi větrné energie s ochranou přírody i ochranou obytných zón. Snížit by se měl i minimální povinný odstup větrníků od radiokomunikačních, meteorologických a vojenských zařízení. Padnout by měla i norma tzv. 10 H, která je platná v Bavorsku a která stanoví minimální vzdálenost větrníku od obytné plochy na desetinásobek jeho výšky. Cílem chystaných změn je urychlit plánovací a schvalovací řízení a výstavbu větrníků zvýšit na 1 000 – 1 500 ročně ze současných cca 800.

Zrychlí i výstavba solárních elektráren. Využití solární energie bude povinné pro nové komerční budovy a doporučeno pro všechny ostatní novostavby. Cílem je, aby všechny vhodné střešní plochy byly v budoucnu využívány pro solární energii. Nová legislativa usnadní výstavbu pozemních solárních farem s ohledem na ochranu přírody. Do roku 2030 by produkce měla stoupnout na 200 GW z dnešních 54 GW.

Nástrojem energetické transformace průmyslu budou tzv. Smlouvy s průmyslem o ochraně klimatu (CCfD – Carbon Contracts for Difference). Cílem je vytvořit právní a finanční předpoklady pro přechod energeticky náročného průmyslu na bezuhlíkové technologie. Podpora nebyla ještě specifikována, ale zřejmě se bude týkat odvětví, jako jsou ocelářský, chemický a stavební průmysl. Z veřejných zdrojů bude firmám kompenzován rozdíl mezi investicemi do nových konvenčních a nových dražších bezuhlíkových technologií. Opatření má zachránit až 260 000 pracovních míst a posílit globální konkurenceschopnost německého průmyslu. Finanční rámec zatím vláda nezveřejnila.

Od 1. 1. 2024 vstoupila v platnost novela zákona o energetickém hospodaření budov, podle které musí být každý nově instalovaný systém vytápění provozován na bázi minimálně 65 % obnovitelných energií v energetickém mixu. Dalším tématem této novely je energetická účinnost, proto bude posíleno financování efektivních tepelných sítí.

V červnu 2023 byla schválena novela Národní vodíkové strategie, jejím cílem je zdvojnásobit produkci zeleného vodíku ve srovnání s předchozími plány. Budou připraveny další programy financování.

Transformace německé energetiky je mimořádně ambiciózním plánem, který má být navíc realizován v poměrně krátké době. Pro představu – dosažení současného podílu 59 % elektřiny z obnovitelných zdrojů trvalo přibližně 30 let a dalšího zvýšení podílu na 80 % by mělo být dosaženo již za pouhých 7 let do roku 2030. Zatím nebyly uveřejněny finanční parametry, nicméně experti odhadují potřebné investice na minimálně 1,25 bilionu CZK ročně.

Pro české firmy představují chystané investice šanci získat nové kontrakty a podílet se na masivních investicích do energetických sítí, výstavby solárních a větrných elektráren, vodíkové infrastruktury, sanace budov a topných systémů. Rizikem pro konkurenceschopnost českých podniků by ale mohly být chystané smlouvy s průmyslem o ochraně klimatu, které by německé podniky mohly zvýhodnit oproti firmám z jiných zemí.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí