Čína - Průmyslové technologie, průmysl 4.0, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Čína je největší světový exportér, přičemž v roce 2023 její vývoz dosahoval výše 3,38 bilionu dolarů. Pro uspokojení zahraničních objednávek se i v následujících několika letech předpokládá silná poptávka po číslicově řízených bruskách na úpravu kovů, číslicově řízených obráběcích strojích pro zpracování jakéhokoliv materiálu, horizontálních obráběcích center pro obrábění kovů a číslicově řízených strojích k tváření kovů.

Rostoucí důraz na automatizovanou výrobu a integraci technologií 3D tisku s CNC stroji jsou klíčovými trendy v čínské průmyslové krajině. Čínští výrobci, usilující o zvýšenou konkurenceschopnost, stále častěji začleňují CNC stroje do svých výrobních procesů, aby zefektivnili operace a minimalizovali chyby.

Silný důraz čínské vlády na elektrická a autonomní vozidla jako takový vytvořil robustní trh pro špičkové obráběcí stroje, které uspokojí vyvíjející se požadavky automobilové výroby. Například renomovaní čínští výrobci automobilů jako BYD a NIO aktivně investovali do pokročilých výrobních zařízení integrujících CNC stroje pro zvýšení efektivity výroby a kontroly kvality. Elektromobily jsou konstruovány jinak než konvenční spalovací motory obsahující řadu komponentů vyrobených právě obráběním či tvářením. V roce 2023 byl v Číně podíl elektromobilů na nově prodaných automobilech 25 %, v blízké budoucnosti mají být tato čísla ještě vyšší, což může znamenat pokles poptávky po komponentech vyráběných i s pomocí obráběcích a tvářecích strojů.

V dalších odvětvích budou dále příležitosti generovány zahraniční poptávkou po čínské průmyslové produkci, jejíž ceny zejména díky poměrně slabé domácí poptávce klesají. Možné výpadky v poptávce po obráběcích a tvářecích strojích, vzhledem k strukturálním změnám automobilového průmyslu, může více než vynahradit potřeba čínských producentů z oblastí jako je výroba letadel, lodí, stavební techniky či telekomunikační techniky. Prostor pro české exporty (i přes silné konkurenční prostředí) je tedy značný.

Čína jde za svým cílem produkce vyšší přidané hodnoty a současně zvyšuje svoji odolnost na externím prostředí posilováním svého domácího trhu. Růst kvality domácí produkce, která má uspokojit i potřeby čínského průmyslu na úkor produkce importní, je hrozbou i pro české výrobce nejen na čínském trhu. Čím dál tím vyšší kvalita čínských výrobku se odráží například na ukazateli střední doby mezi poruchami (MTBF). Ta se u čínských CNC strojů zvýšila z 600 hodin na 2000 hodin. U zahraničních strojů je to však stále průměrně přes 5000 hodin. I přes často zmiňovaný důraz na produkci s vysokou přidanou hodnotou je Čína stále primárně výrobcem základních CNC strojů. To je dobře viditelné například při porovnání průměrné ceny exportovaného/importovaného stroje. Zatímco průměrná cena exportovaného čínského stroje činí 500 dolarů, průměrná cena importovaného se pohybuje okolo 76 tisíc dolarů.

Pro dlouhodobé uplatnění naší tradiční, dlouhodobě úspěšné produkce obráběcích a tvářecích strojů, bude nutné velmi dobře zvládnout hlavní trendy světového strojírenství spočívající v pokračujícím rozšiřování robotizace, automatizace, digitalizace a konektivity. Tyto trendy jsou zároveň systematicky naplňovanými prioritami čínské hospodářské politiky.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí