Pražská burza za loňský rok vyplatila dividendu 1 055 korun

Jak poodkryl zveřejněný zápis z letošní valné hromady pražské burzy (Burzy cenných papírů Praha, a.s.) společnost na základě rozhodnutí akcionářů rozhodla o vyplacení veškerého loňského vyprodukovaného zisku. Ten se meziročně nevýrazně snížil na necelých 280 mil. korun. Do hospodaření negativně promluvil pokles akciových obchodů na pražské burze, když se zobchodovalo za sotva 123,5 mld. korun. Po historicky nejslabším roce 2019 to tak byl druhý nejméně likvidní rok na domácím parketu. Na burzovních poplatcích tak firma vybrala jen necelých 46,4 mil. korun. Na druhou stranu se loni dále zvýšily transakce s podílovými listy fondů či akciemi investičních fondů na 7,55 mld. korun, zatímco například ve zmiňovaném roce 2019 činily v porovnání zlomek - sotva 34 mil. korun. Díky především rostoucím službám pro Centrální depozitář cenných papírů tak nakonec celkové příjmy burzy meziročně dokonce vzrostly o zhruba 12 mil. korun na 301,8 mil. korun.

^{Zdroj: BCPP}

Na meziročním poklesu ziskovosti burzy se podepsaly především zvýšené náklady na služby a osobní, potažmo mzdové náklady. Firmu zaměstnanci, včetně nejvyššího vedení, vyšli loni již na 76 mil. korun. Tedy meziročně o 8 mil. korun více, když přitom jejich celkový počet zůstal stabilních 32. Provozní výsledek hospodaření se snížil o zhruba 4 mil. korun (na 145,7 mil. Kč), obdobně jako zmiňovaný čistý zisk necelých 280 mil. korun. Akcionáři pražské burzy nicméně mohou být potěšeni, jelikož se jedná o druhý nejlepší výsledek. V návaznosti tak právě i obdrží druhou nejvyšší dividendu 1 055 korun, když burza vlastně tradičně vyplácí prakticky všechen vytvořený zisk. Pro zajímavost po letošní výplatě dividendy zůstane na účtu nerozděleného zisku minulých let jen 302 tis. korun.

Přehled vyplacených dividend pražskou burzou v posledních letech (z účetního zisku předchozího roku)

Celkem jen tři akcionáři

Většina zisku putuje každoročně tradičně do Rakouska, když hlavním akcionářem s podílem 99,54 % je tamní burza Wiener Börse. Zatímco ještě na přelomu století byla akcionářská struktura pražské burzy mnohem širší, když ji tvořila velká část domácích obchodníků s cennými papíry/bank, v současnosti lze napočítat jen další dva. Tedy pokud nebudeme brát v úvahu samotnou burzu, která drží 110 svých akcií z celkových cca 265 tisíc. Drobnými akcionáři pražské burzy jsou zkrátka jen Fio Banka a na Kypru registrovaná společnost GES Industry Europe. Tu lze u nás nalézt coby vlastníka společnosti KOH-I-NOOR Mladá Vožice, která se specializuje na výrobu aerosolových rozprašovačů. Každopádně se vlastně jedná o skupinu, za kterou stojí podnikatel Ivan Zach známý především v souvislosti s televizní skupinou Prima. Akcie pražské burzy se nicméně veřejně neobchodují a mají i omezenou převoditelnost. Zmiňovaná akcionářská struktura je vlastně již roky stabilní.

Ke struktuře pražské burzy možno doplnit, že je například třetinovým vlastníkem Power Exchange Central Europe, tedy domácího organizátora trhu s elektřinou a plynem. Dále pak ze 100 % především zmiňovaného Centrálního depozitáře, který u nás eviduje zaknihované (dematerializované) cenné papíry. Ten loni spustil přípravy DLT vypořádacího systému. Tato vlastně technologie decentralizovaného registru má být primárně určena pro nelikvidní, zatím nezaknihované cenné papíry, spolu s možností přímého přístupu majitelů cenných papírů do evidence centrálního depozitáře. Projekt podléhá povolení ze strany ČNB a ESMA. Díky nové daňové úpravě, která otevřela prostor pro vydávání zaměstnaneckých akcií, má DLT najít uplatnění především právě v této oblasti.

^{Zdroj: BCPP} 

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, takže již 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.