Výrobní ceny se vyvíjejí poklidně

Ceny tuzemských průmyslových výrobců v průběhu června meziměsíčně poklesly o 0,3 %, což meziročně odpovídá růstu o 1,0 %. Výsledek je tak prakticky přesně v souladu s tržním očekáváním a nepředstavuje tedy překvapení. V zemědělství výrobní ceny meziměsíčně vzrostly o 1,9 %, meziročně naopak klesly o 7,5 %. Ceny stavebních prací se zvýšily o 0,1 % meziměsíčně a o 2,2 % meziročně, ceny tržních služeb pro podniky pak stouply o 0,2 % meziměsíčně a o 3,5 % meziročně.

V průmyslu meziměsíčně zlevňovala ropa a zemní plyn (-5,2 %), elektrická zařízení (-1,0 %) či chemické látky a přípravky (-1,0 %). Zdražení naopak hlásí papír a výrobky z papíru (0,6 %), motorová vozidla, přívěsy a návěsy (0,5 %) či kategorie ostatní těžby a dobývání nerostných surovin (0,4 %).

Meziročně ceny klesly u ropy a zemního plynu (-17,7 %), základních kovů (-7,0 %) či papíru a výrobků z papíru (-5,8 %), stouply naopak u vody (9,2 %), oprav, údržby a instalací strojů a zařízení (4,7 %) či elektřiny, plynu a páry (4,2 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých kategorií byl meziroční růst výrobních cen tažen hlavně elektřinou, plynem a párou (příspěvek 0,9 procentního bodu), směrem dolů naopak působily potravinářské výrobky (-0,4pb).

Ani v červnu se v průmyslové sféře žádné cenové drama nekonalo. Naopak, oproti předchozímu měsíci docházelo k dalšímu zlevňování u energetických surovin či potravinářů, což je dobrá zpráva i pro budoucí vývoj spotřebitelské inflace, která tudíž taktéž nemá důvod zesilovat. Marné by ovšem bylo i vyhlížení výraznějších slev u spotřebitelského zboží, jelikož výrobní ceny dosud ze svého vrcholu z ledna 2023 klesly pouze o 2,6 procenta a oproti lednu 2021 – tedy období těsně před začátkem drtivé inflační vlny – zůstávají zvýšené o drtivých 38,5 %. Výroba tedy během pár let skokově zdražila více, než za předchozí dvě dekády, a na této zvýšené cenové hladině se patrně již definitivně zabydlela. Celkově se ovšem ceny v průmyslu i zemědělství v letošním druhém čtvrtletí vyvíjely příznivěji, než očekávala Česká národní banka a z jejího pohledu tedy inflační nebezpečí dále ustoupilo. Pro tuto chvíli nepředpokládáme, že by to bankovní radu přesvědčilo k dalšímu snížení základní úrokové sazby o 0,50 procentního bodu, ovšem alespoň opatrnějších 0,25 na srpnovém zasedání pokládáme za prakticky jistých.

Vít Hradil
hlavní ekonom