Datové království plné fascinující techniky
Od doby, kdy ve Škoda Auto instalovali první počítač, uplynulo už 55 let a těžko si představit oblast s dynamičtějším vývojem. Dnes má automobilka v Mladé Boleslavi dvě moderní datová centra.
Datová centra pohánějí veškeré systémy automobilky: přes tamní serverové systémy běží jak e-mailová komunikace všech zaměstnanců, tak výpočty v pracovištích Technického vývoje či řízení výroby. I proto má automobilka dvě hlavní datacentra, nejdůležitější úlohy, které jsou pro chod firmy zásadní, jsou totiž z důvodu lepšího zabezpečení a minimalizace dopadů případných výpadků zdvojené.
Tady „běží“ databáze SAP Hana.
Týká se to mimo jiné strojů, na nichž funguje databáze SAP Hana. Mají 16 TB RAM a celá databáze tedy běží v operační paměti kvůli rychlým odezvám. V obou datových centrech podle zástupců IT oddělení běží 1 331 aplikací a systémů. I když: toto číslo platilo na konci května, teď už to zase může být o nějaký ten systém a nějakou tu aplikaci víc.
Vzduchem chlazené
Uvnitř je až nečekaný klid. „Datové centrum řídíme vzdáleně, takže tady se běžně žádní zaměstnanci pohybovat nemusejí. Samozřejmě se tu sem tam objeví, když je potřeba provádět údržbu, řešit výpadky nebo instalovat nové technologie,“ říká Luboš Patka, vedoucí IT služeb Škoda Auto. Místní technologie pak dovedou fascinovat nejen příznivce IT techniky.
Luboš Patka
vedoucí IT služeb Škoda Auto
Datacentrum má celkem šest sálů a každý z nich má k dispozici šest vzduchotechnických jednotek s výkonem 350 kW. Vzduch pro chlazení tu ochlazují prouděním. Říká se tomu freecooling. O další chlazení se starají tři obří kompresory s turbodmychadly, každý o výkonu 950 kW. Tam, kde to jde, přešli z chlazení na teplotu 21 °C na vyšší teplotu 23 °C. „Pomáhá to snižovat spotřebu energií a emise. Do budoucna plánujeme možnost dalšího mírného růstu teploty, ale musí se pečlivě naplánovat, která technika takové teploty zvládne,“ říká Petr Vomáčka, koordinátor datových center.
Ulička v jednom z datových sálů
Kromě přívodu vzduchu (ten je veden ve zdvojené podlaze) je v datových sálech rozvedeno i hasicí médium. Tím je speciální plyn, který obsahuje malé množství kyslíku, jaké je běžné v nadmořské výšce 6 000 metrů. „To znamená, že lidé mohou takový plyn dýchat a bezpečně se v případě požáru evakuovat, přičemž pro požár je takové množství kyslíku nedostatečné a hoření ustává,“ vysvětluje Vomáčka opatření.
Petr Vomáčka
koordinátor datových center
Setrvačník jako záloha
Působivé, a to jak po technické, tak i vizuální stránce, jsou dva záložní generátory. Přesněji jsou to takzvané DUPS, tedy dynamické zdroje nepřerušovaného napájení. Samotné dieselgenerátory jsou jen jednou ze součástí těchto fascinujících strojů, startují jen v případě výpadku napájení nebo velkých výkyvů v síti. Kromě motorů tu je ještě obří alternátor a takzvaný kinetický modul čili vlastně obří setrvačník.
Pro případné výpadky proudu má centrum vlastní záložní napájení. V přízemí jsou záložní dieselagregáty.
Alternátor se točí neustále stabilními otáčkami a filtruje jakoukoli nestabilitu, která přichází ze sítě. „Tato nestabilita je v uplynulých letech výrazná, takže je takové řešení nutnost,“ komentuje Patka zajištění napájení všech technologií. Setrvačník slouží v momentu výpadku: když přestane ze sítě téct energie do alternátoru, vydrží jím setrvačník nezměněnými otáčkami točit asi 8 sekund, přičemž během 1,5 sekundy automaticky startuje dieselgenerátor, který otáčení alternátoru, a tedy zajištění napájení přebírá.
Superpočítače vodou chlazené i pásky
Veškerá tato technika tu je samozřejmě proto, aby bez problémů mohly běžet zdejší servery. V datovém centru jsou třeba nejnovější superpočítače HPE Cray s vodním chlazením, které obstarávají ty nejnáročnější výpočty, jako virtuální testy aerodynamiky a počítačové simulace crashtestů. Ty jsou umístěné ve speciálním sále, který umožňuje přímé vodní chlazení serverů o celkovém příkonu 1,2 MW. V datových sálech je celkem asi 4 300 fyzických serverů, na kterých běží celkem 8 689 serverů, tedy i těch virtuálních. A také tu mají 40 diskových polí s kapacitou 60 petabajtů.
Data se tu ukládají různou formou: samozřejmostí jsou rychlé SSD disky pro okamžité ukládání a uchovávání dat, ke kterým je potřeba přistupovat rychle a průběžně. Dále jsou tu disková pole s točivými disky a také čtyři velké páskové zálohovací stanice. „Pásky jsou stále velmi efektivním a spolehlivým způsobem zálohování, používáme je pro starší data, která se už využívají jen zřídka. Na páscích tak jsou třeba výsledky virtuálních simulací starších modelů vozů. Když je někdo potřebuje, třeba aby zkontroloval výsledky a porovnal je s těmi u právě vyvíjeného vozu, chce to chvilku trpělivosti,“ říká Petr Vomáčka.
Datové centrum Škoda Auto
Moderní datové centrum je pokračovatelem dlouhé IT tradice ve Škoda Auto. Ta začala už téměř před 55 lety, kdy tu zprovoznili první počítač. Dnes zde fungují i veškeré systémy pro řízení výroby, byť třeba v Kvasinách mají kvůli prodlevě při komunikaci na větší vzdálenost pro některé specifické úkony ve výrobě i vlastní řízení. Datová centra v Mladé Boleslavi také zajišťují chod SAP centra pro koncernové společnosti, uchovávají manuály pro všechny koncernové vozy a kapacity místních superpočítačů bude v blízké budoucnosti rovněž využívat celý koncern. Datacentrum přímo v hlavním závodě automobilky je tím mladším z hlavní dvojice, projektovat ho začali v roce 2008 a výstavba začala v roce 2011. Budova má mohutnou konstrukci, která odolá i pádu malého letadla, speciální odstínění a odhlučnění vzduchotechniky a oddělené části pro výpočetní techniku, přípravu chladicího vzduchu i záložní generátory.
Datacentra Škoda Auto v číslech
zabírají přes 13 000 m2 podlahové plochy ve dvou budovách
603 litrů vody činí roční spotřeba nutná k provozu center
téměř 4 MW je celkový aktuálně instalovaný příkon obou datacenter
Poslední zprávy z rubriky Auto Moto:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun