Zemřelí dle příčin úmrtí v Ústeckém kraji v roce 2023 a jejich vývoj za období 2014–2023

Meziročně došlo v Ústeckém kraji k poklesu počtu úmrtí na nemoci oběhové soustavy, výrazně rovněž poklesl i počet zemřelých na Covid-19. U novotvarů, které patří k druhé nejčastější příčině úmrtí v kraji, počet úmrtí meziročně mírně vzrostl. Zvýšil se počet případů úmrtí na infekční a parazitární nemoci.

V roce 2023 zemřelo v Ústeckém kraji 9 517 obyvatel, což je o 362 obyvatel (o 3,7 %) méně než v předchozím roce. V přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu v kraji zemřelo 11,7 osob, což je šestá nejvyšší hodnota od roku 1990. Vyšší byla jen úmrtnost v letech 1990–1991 a 2020–2022.

Nejčastější příčinou úmrtí jsou dlouhodobě nemoci oběhové soustavy, na které v loňském roce zemřelo 3 524 osob. V porovnání s rokem 2022 došlo k poklesu o 144 případů, tj. o 3,9 %. Meziroční pokles případů jsme zaznamenali především u ischemických nemocí srdečních (o 7,0 %) a u cévních nemocí mozku (o 11,0 %). V porovnání s přechozím rokem naproti tomu výrazněji vzrostl počet úmrtí na jiné formy srdečního onemocnění (o 7,0 %), pod které spadají chronické poruchy srdečního rytmu, které v roce 2023 zapříčinily o 30,3 % více úmrtí než v roce 2022. Celkově na nemoci oběhové soustavy vloni zemřelo nejméně lidí za posledních deset let.

Druhou nejčastější příčinou úmrtí byly novotvary. Počet zemřelých s touto příčinou smrti dosáhl 2 442, což znamenalo meziroční nárůst o 18 osob (o 0,7 %). Z celkového počtu úmrtí na novotvary jich 98,4 % způsobily zhoubné novotvary, u nichž jsme zaznamenali meziroční nárůst o 26 případů (o 1,1 %). V porovnání s rokem 2022 se nejvýrazněji snížil počet zemřelých na zhoubné nádory ledvin a ledvinné pánvičky (pokles o 25,0 %) a na zhoubné nádory ženských pohlavních orgánů (pokles o 11,1 %). Naproti tomu výrazně přibylo úmrtí na zhoubné nádory slinivky břišní (nárůst o 37,8 %) a na zhoubné nádory prsu (nárůst o 19,5 %). Počet zemřelých na novotvary se z dlouhodobého pohledu výrazněji nemění.

Třetí nejčastější příčinou úmrtí byly nemoci dýchací soustavy, když byly v roce 2023 označeny jako příčina úmrtí u 740 osob v kraji. Meziročně u nich došlo k poklesu o 12 případů, tj. o 1,6 %. Do nemocí dýchací soustavy patří mimo jiné chřipka, zánět plic (pneumonie) a chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí. Z dlouhodobého pohledu počty zemřelých na nemoci dýchací soustavy rostou, v loňském roce byl jejich počet druhý nejvyšší za sledované období 2014–2023.

V 570 případech byly v roce 2023 příčinou úmrtí nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek, jejichž počet meziročně poklesl o 12 případů, tj. o 2,1 %. Více než 88,8 % úmrtí v této kategorii bylo zapříčiněno nemocí diabetus mellitus, v souvislosti se kterým v loňském roce zemřelo 506 osob. Počet zemřelých na nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek z dlouhodobého pohledu převážně roste, vloni byl čtvrtý nejvyšší od roku 2014.  

Co do počtu úmrtí byly pátou nejčastější příčinou úmrtí v loňském roce příčiny spadající pod příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde. Tato příčina úmrtí byla uvedena v 429 případech, meziročně jejich počet vzrostl o 85 (o 24,7 %). V této kategorii jsou zahrnuty i případy, kdy příčina smrti nebyla k dispozici, což se týkalo v roce 2023 celkem 252 případů. Počet případů s neurčenou příčinou smrti vzrostl o 85 (o 50,9 %). Z dlouhodobého pohledu dochází k nárůstu zemřelých spadajících do kategorie příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde, počet zemřelých v loňském roce byl nejvyšší za sledované období 2014–2023.

Z dlouhodobého pohledu vykazují nepříznivý vývoj nemoci trávicí soustavy, které byly v roce 2023 příčinou 416 úmrtí. I přes meziroční pokles o 20 případů (4,6 %) byl počet zemřelých na nemoci trávicí soustavy vloni třetí nejvyšší za uplynulých 10 let.

Opačný trend vykazují vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti, které zahrnují zejména nehody (včetně dopravních), úmyslné sebepoškozování a utonutí. Ty byly v loňském roce uvedeny jako příčina ve 388 případech úmrtí. Meziročně jsme zaznamenali pokles o 9 případů, tj. o 2,3 %. Počet úmrtí na vnější příčiny byl vloni nejnižší za posledních deset let. Nejvyššího podílu na vnějších příčinách nemocnosti a úmrtnosti dosahují nehody, které v loňském roce tvořily 62,9 %. Počet úmrtí v souvislosti s nehodami meziročně celkově vzrostl o 10 případů, tj. o 4,3 %, avšak počet úmrtí následkem dopravní nehody se snížil o 14, tj. o 26,4 %. V porovnání s rokem 2022 se snížil počet případů smrti v důsledku úmyslného sebepoškozování, a to o 13 (o 13,1 %). Celkově tak následkem sebepoškozování zemřelo vloni 86 osob. Rovněž došlo meziročně k poklesu počtu úmrtí v důsledku utonutí, a to o 7 případů, tj. o 53,8 %.

V posledních letech jsme svědky nárůstu úmrtí na nemoci nervové soustavy. V uplynulých deseti letech jejich počet rostl každoročně až roku 2020, kdy byla tato nemoc uvedena jako příčina u 361 úmrtí. V následujících dvou letech docházelo k meziročnímu poklesu a v roce 2023 jsme opět zaznamenali meziroční nárůst o 21 případů (o 7,5 %), kdy v souvislosti s touto nemocí zemřelo 300 osob. Jednalo se o třetí nejvyšší počet úmrtí za uplynulých deset let.

Roste rovněž počet úmrtí na infekční a parazitární nemoci. V roce 2023 mělo uvedenou tuto příčinu úmrtí 225 zemřelých, což je nejvyšší počet za uplynulých 10 let. Meziročně se počet zemřelých s touto příčinou úmrtí zvýšil o 40, tj. o 21,6 %. Největší podíl na těchto úmrtích měla sepse (66,2 %), která vloni způsobila 149 úmrtí (o 14 případů více než v předchozím roce).

Ve 170 případech byly vloni příčinou smrti nemoci močové a pohlavní soustavy, u kterých rovněž dochází z dlouhodobého pohledu k nárůstu. Meziročně se jejich počet zvýšil o 2 (o 1,2 %). Selhání ledvin, které spadá do této skupiny nemocí, bylo jako příčina úmrtí uvedeno u 132 osob. V loňském roce zemřel na nemoci močové a pohlavní soustavy druhý nejvyšší počet lidí za posledních deset let.

Z dlouhodobého pohledu vykazují nepříznivý vývoj rovněž počty úmrtí v souvislosti s poruchami duševními a poruchami chování. Nejvíce lidí zemřelo v kraji v souvislosti s tímto onemocněním v roce 2020 (celkem 153 osob), v následujícím roce jsme zaznamenali meziroční pokles na 117 osob a v roce 2022 tento počet meziročně stagnoval. V roce 2023 došlo opět k meziročnímu nárůstu o 4 případy (o 3,4 %) na celkových 121 zemřelých. Na počtu těchto úmrtí se nejvíce podílí úmrtí na vaskulární a neurčené demence, jež byly v loňském roce příčinou úmrtí v 96 případech (meziroční pokles o 5,0 %). Počet zemřelých na poruchy duševní a poruchy chování byl vloni druhý nejvyšší za posledních 10 let.

Onemocnění Covid-19, které bylo v letech 2020–2021 třetí nejčastější příčinou úmrtí, aktuálně spadá do kapitoly pro speciální účely – U. Toto onemocnění zapříčinilo v roce 2021 v našem kraji 2 192 úmrtí a co do počtu úmrtí se tak výrazně přiblížilo k počtu úmrtí způsobených novotvary. V roce 2022 bylo toto onemocnění označeno jako příčina úmrtí u 440 pacientů. V loňském roce jsme zaznamenali další výrazný pokles úmrtí na Covid-19, a to o 335 osob (o 76,1 %). Celkem v kraji v roce 2023 zemřelo na toto onemocnění 105 osob, což bylo 1,1 % z celkového počtu zemřelých v kraji.

Mezi méně četné příčiny úmrtí patří některé stavy vzniklé v perinatálním období. Tato příčina byla v loňském roce uvedena v 10 případech úmrtí, meziročně došlo k poklesu o 3 případy, tj. o 23,1 %. Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality byly příčinou úmrtí v 10 případech, meziročně jejich počet poklesl o 1 (o 9,1 %). V kategorii ostatních příčin jsou pak zahrnuty nemoci krve a krvetvorných orgánů, smyslových orgánů, kůže a podkožního vaziva, svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně a těhotenství, porod a šestinedělí; počet úmrtí s touto příčinou meziročně vzrostl o 4 (o 6,3 %) na 67 případů.

 

Kontakt:

Ing. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

Tel.: 472 706 106

Mob.: 797 874 132

E-mail: iva.princova@csu.gov.cz

 

Další informace naleznete v publikaci