Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu (Komentář)

Stát hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019 a mohl by tak letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.

Výdaje byly ke konci června meziročně vyšší o 2,2 mld. CZK (0,2 %). Oproti loňsku rostly výdaje na sociální dávky (+17,2 mld. CZK), kde se promítá valorizace starobních důchodů. Viditelně vyšší byly meziročně rovněž výdaje v kapitolách neinvestičních transferů státním fondům (+17,3 mld. CZK) nebo fondům veřejného zdravotního pojištění vlivem navýšení plateb za tzv. státní pojištěnce. O zhruba 14 % (+5,3 mld. CZK) meziročně narostly také výdaje na obsluhu státního dluhu. Z neinvestičních transferů podnikatelům (-37,2 mld. CZK) naopak vypadly loňské kompenzace vysokých cen energií.

Příjmy vzrostly za prvních šest měsíců meziročně o 38,9 mld. CZK (+4,2 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+30,4 mld. CZK), daň z neočekávaných zisků (+18,2 mld. CZK), DPFO (+12,0 mld. CZK) a DPH (+8,3 mld. CZK). Pozitivně se nadále vyvíjí váhově nejvýznamnější výběr pojistného na sociální zabezpečení, který byl do konce května oproti loňsku vyšší o 9 %. To patrně odráží jak solidní růst mezd, tak rovněž daňové změny platné od začátku letošního roku (znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců, zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ). Ani to ale nestačilo v rámci důchodového systému na pokrytí výdajů na starobní důchody. Ty totiž byly v úhrnu od začátku roku o více než 30 mld. vyšší než příjmy z pojistného na důchodové pojištění.

Schválený rozpočet letos počítá se zmírněním deficitu státního rozpočtu z loňských 288,5 mld. CZK na 252 mld. CZK. Podle ministra financí dosavadní data ukazují, že se letos podaří dodržet plánovaný schodek. To je i nadále součástí našeho základního scénáře, rizika však vnímáme jako vychýlená směrem k hlubšímu schodku. To souvisí mimo jiné s pomalejším ekonomickým růstem, než s jakým pro letošní rok v srpnu loňského roku při sestavování rozpočtu počítalo Ministerstvo financí (2,3 %).

Schodek veřejných financí se letos podle nás sníží viditelně pod 3 % HDP. Za předpokladu deficitu státního rozpočtu ve výši 250 mld. CZK by se saldo veřejných financí podle našeho odhadu mohlo zmírnit z loňských -3,7 % na -2,3 % HDP. Veřejný dluh v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu by tak měl ve výsledku vzrůst k 46 % HDP. Relativně pozitivní výhled vývoje tuzemských veřejných financí přispívá k tomu, že ČR nadále disponuje vůbec nejlepším ratingem v rámci regionu střední a východní Evropy a jeho výhled je od letošního února u všech klíčových ratingových agentur na „stabilní“ úrovni. To má za následek i nižší náklady na obsluhu státního dluhu.

Strukturální nerovnováha veřejných financí přetrvává, zákon ke konsolidaci zavazuje i příští vládu. Přestože konsolidační balíček zmírnil nesoulad mezi příjmy a výdaji veřejných financí, strukturální deficit zůstává okolo 2 % HDP. Limity stanovené zákonem (o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) pro strukturální salda se však v následujících letech zpřísňují z výchozích 2,75 % pro rok 2024 až do roku 2027 ročně o 0,5 pb. Příští vláda tedy podle platného znění zákona bude muset v konsolidaci veřejných financí pokračovat.