Japonsko si chce udržet pozici lídra ve vodíkových technologiích (1.7.2024)

Japonsko pokračuje ve směřování k bezuhlíkové společnosti, které by chtělo dosáhnout do roku 2050. Pomoci mu v tom mají i vodíkové technologie, které byly dosud podporovány především ze strany státu. Nový vodíkový fond je ovšem iniciativou soukromého sektoru, která otevírá nové příležitosti i zahraničním společnostem.

Ilustrační foto Shutterstock

Japonsko dlouhodobě patří mezi vůdčí země v rozvoji vodíkových technologií, což potvrzuje i fakt, že jako první stát přijalo národní vodíkovou strategii v roce 2017. Revize strategie z minulého roku se soustředila na nové priority spočívající v komercionalizaci vodíkových technologií a posílení dodavatelských řetězců, a to včetně finanční podpory vodíkových klastrů a budování mezinárodních partnerství. Kromě těchto vládou vedených projektů však došlo v nedávné době k významné iniciativě i ze strany soukromého sektoru.

Nový vodíkový fond

Letos v lednu se téměř 400 japonských společností dohodlo na vzniku fondu na podporu vodíkového průmyslu, zejména pak infrastruktury pro výrobu vodíku a jeho skladování. Iniciátorem projektu je Japonská vodíková asociace (JH2A), co by mezioborová organizace, která byla založena v roce 2020 s cílem podpory aktivit pro šíření vodíku a dosažení dekarbonizace do roku 2050. Jejím hlavním poselstvím je vytváření poptávky po vodíku, snižování nákladů prostřednictvím technologických inovací a poskytování finančních prostředků podnikům s cílem vybudovat vodíkový dodavatelský řetězec. Předpokládá se, že fond bude fungovat minimálně 10 let s investičními aktivitami soustředěnými především v jeho prvních pěti až šesti letech existence. Do konce roku 2024 by měl nakumulovat 150 mld. jenů (890 mil. eur), ze kterých bude podporována výroba, skladování a bezpečná doprava vodíku a financování bude otevřené projektům i s účastí zahraničních společností s high-end technologiemi.

Spolupráce s EU nabývá na významu

Vodík se také stává důležitém tématem ve vztazích Evropské unie a Japonska, kdy v něm obě strany vidí značný potenciál při posílení jejich energetické bezpečnosti. To potvrdilo i nedávné High-Level Hydrogen Business Forum, kterého se v červnu 2024 v Tokiu účastnili vedle japonských a evropských firem a asociací také japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Ken Saito a unijní komisařka pro energetiku Kadri Simson. Fórum sloužilo k výměně informací k rozvoji vodíkového hospodářství a nástrojů, jak toho docílit, včetně výzkumu a vývoje. V průběhu akce byly také podepsány dokumenty potvrzující spolupráci mezi Japonskou vodíkovou asociací a Hydrogen Europe, New Energy and Industrial Technology Development Organization (NEDO) a Clean Hydrogen Joint Undertaking (CHJU) nebo Kawasaki Heavy Industry a Daimler.

Šance i pro vědu a výzkum

Očekává se, že hodnota japonského vodíkového trhu bude v nejbližších letech kontinuálně růst až k 1 bil. jenů (6 mld. eur) v roce 2030. Do roku 2050 může dosáhnout až na 8 bil. jenů (47 mld. eur). Tento stav vytváří i atraktivní trh pro zahraniční firmy a potenciální partnery. Proto také v posledních letech proběhlo do Japonska několik českých energetických misí a v rámci mnohostranného výzkumného rámce EIG CONCERT Japan je aktuálně financován vodíkový projekt pod vedením Ludmily Kučerové ze Západočeské univerzity v Plzni.

Vhodnou příležitostí pro nalezení partnerů je dvakrát ročně konaný Smart Energy Week v Tokio, v jehož rámci probíhá i na vodík specializované H2 & FC EXPO. Na Smart Energy Week pravidelně pořádá mise s doprovodným programem pro evropské podniky EU-Japan Centre for Industrial Cooperation a nově od příštího roku také nová iniciativa na podporu evropských firem na japonském trhu EU Business Hub.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu

Adam Žváček, stážista, Velvyslanectví ČR v Tokiu