Počet obyvatel Ústeckého kraje se za první čtvrtletí letošního roku snížil - Pohyb obyvatelstva za 1. čtvrtletí 2024

 

Podle předběžných výsledků žilo k 31. březnu 2024 v Ústeckém kraji celkem 808 410 obyvatel. Celkový počet obyvatel tvořilo 398 285 mužů a 410 125 žen. Za uplynulé tři měsíce se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 2 759 osob, počet mužů během čtvrtletí poklesl o 1 145 a počet žen o 1 614. K poklesu počtu obyvatel celkem i u obou pohlaví došlo ve všech krajích.

Ústecký kraj se na celkovém počtu obyvatel České republiky v současnosti podílel 7,4 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn jak zápornou bilancí přirozené měny obyvatel, kdy  počet zemřelých převýšil počet narozených o 985 osob, tak zápornou migrací [1] . Celkový počet vystěhovalých z Ústeckého kraje o 1 774 osob převážil nad počtem přistěhovalých do kraje. Od ledna do konce března se do kraje přistěhovalo 3 001 obyvatel a vystěhovalo 4 775 obyvatel. Vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (- 70 osob) – do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 1 755 osob a vystěhovalo 1 825 osob. Sa ldo zahraniční migrace kraje bylo rovněž záporné a dosáhlo 1 704 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 1 246 osob a do zahraničí se vystěhovalo 2 950 osob). U přistěhovalých, jak v rámci České republiky, tak z ciziny převažovali muži. U vystěhovalých do ciziny převažovaly ženy, zatímco u vystěhovalých v rámci republiky byl počet u obou pohlaví téměř shodný.

Objem vnitřního stěhování, kdy je hodnocen vývoj stěhování z pohledu jednotlivých územních celků (kraje, okresy apod.), představuje změnu bydliště mimo hranice daného území. Z tohoto pohledu převažoval ve všech krajích podíl stěhujících se žen a pohyboval se od 51,9 % v Kraji Vysočina a v Moravskoslezském kraji, po 53,8 % v Jihočeském kraji. V Ústeckém kraji dosáhl hodnoty 53,3 % a byl pátý nejvyšší.

Ke konci prvního čtvrtletí letošního roku byl ve všech okresech Ústeckého kraje vykázán nižší počet obyvatel než na počátku čtvrtletí a ve všech okresech kraje byl evidován jak přirozený úbytek obyvatel, tak záporná migrace.

 

V letošním roce pokračoval meziroční pokles porodnosti. Od ledna do března se v Ústeckém kraji živě narodilo 1 526 dětí, což bylo o 70 novorozenců (o 4,4 %) méně než ve stejném období roku 2023. Za posledních 23 let se jednalo o nejnižší počet narozených dětí i nejnižší porodnost v kraji. Naproti tomu vzrostl p odíl živě narozených dětí mimo manželství , a to  o 1,1 procentního bodu (p. b.) a dosáhl 64,1 % . Tento podíl byl nejvyšší mezi kraji. Republikový průměr představoval 47,8 % a byl o 16,3 p. b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství zaznamenali v Praze (39,7 %). Meziročně podíl mimomanželských dětí poklesl ve většině krajů republiky s výjimkou Karlovarského, Pardubického, Středočeského, Zlínského a našeho kraje. Nárůst v Ústeckém kraji byl z vyjmenovaných 5 krajů nejnižší.

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 7,6 dětí (v ČR 7,5) proti 8,0 dětí v prvním čtvrtletí 2023. Mezi kraji zaujímala porodnost Ústeckého kraje sedmou nejvyšší pozici. Nejvíce dětí na tisíc obyvatel se narodilo v Pardubickém kraji a v Kraji Vysočina. Nejméně dětí na 1 tisíc obyvatel evidovali v Karlovarském kraji.

 

 

V prvním čtvrtletí letošního roku zemřelo na tisíc obyvatel Ústeckého kraje 12,5 osob (ČR 10,9) . Mezi kraji obsadila úmrtnost v Ústeckém kraji spolu s Moravskoslezským krajem nejvyšší pozici. Od roku 2002 se jednalo o sedmou nejvyšší úmrtnost. Počet zemřelých v Ústeckém kraji meziročně poklesl o 113 osob (o 4,3 %) a představoval celkem 2 511 osob. Za posledních 23 let se v Ústeckém kraji jednalo o osmý nejvyšší počet úmrtí.

Nejvyšší zastoupení na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji měly v prvním čtvrtletí 2024 osoby ve věku 70–79 let, 80–89 a 60–69 let. Podíl ostatních věkových skupin na počtu zemřelých v kraji představoval jednotlivě 11 % a méně. Meziroční nárůst podílu zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách zaznamenali v Ústeckém kraji osoby do 1 roku, dále ve věku 40–59 let a ve věkových skupinách 70letých a starších, u ostatních věkových kategorií byl pokles. Porovnáním podílu jednotlivých věkových skupin s republikovým průměrem registrujeme v kraji nižší zastoupení zemřelých osob do 1 roku, 15–39letých a 80letých a starších, zastoupení ostatních věkových skupin bylo na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji vyšší než v ČR, výjimkou byl podíl zemřelých osob ve věkové skupině 1–14 let, který byl stejný za celou ČR i v kraji .

Z meziokresního srovnání jednotlivých ukazatelů vyplývá, že v prvním čtvrtletí roku 2024 byla nejvyšší porodnost v okrese Chomutov. Nejnižší porodnost vykázali v okrese Louny. Nejvyšší počet zemřelých osob na 1 000 obyvatel evidovali v okrese Děčín. Nejnižší úmrtnost byla v okresech Chomutov a Ústí nad Labem. Nejnižší podíl dětí narozených svobodným matkám zaznamenali k 31. 3. letošního roku v okrese Litoměřice (53,4 %). Nejvyšší podíl byl tradičně v okrese Most (74,0 % ).

Během prvního čtvrtletí letošního roku vstoupilo  v Ústeckém kraji   do manželství 246 párů snoubenců , tj. o 75 sňatků (o 23,4 %) méně než za 1. čtvrtletí 2023. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 1,2 ‰ proti 1,6 ‰ v loňském 1. čtvrtletí . V mezikrajovém srovnání obsadila sňatečnost Ústeckého kraje čtvrtou nejvyšší příčku po hlavním městě Praze, Moravskoslezském a Plzeňském kraji. Nejméně párů na tisíc obyvatel vstoupilo během uplynulého čtvrtletí do manželství v Kraji Vysočina a ve Zlínském kraji. Za posledních 23 let se v Ústeckém kraji jednalo o čtvrtý nejnižší počet.

Od ledna do konce března 2024 poklesl v Ústeckém kraji meziročně počet rozvodů i rozvodovost .  Za první tři měsíce letošního roku bylo právně rozvedeno 386 manželství, což je o 59 (o 13,3 %) méně než za stejné období roku 2023. Počet rozvodů na tisíc obyvatel dosáhl v kraji 1,9 ‰ proti 2,2 ‰ v 1. čtvrtletí 2023 . Rozvodovost v mezikrajovém srovnání za první čtvrtletí letošní roku byla v Ústeckém kraji šestá nejnižší. Od roku 2002 se v Ústeckém kraji jednalo o třetí nejnižší počet.

Za první čtvrtletí letošního roku bylo z regionálního pohledu uzavřeno nejvíce sňatků na tisíc obyvatel v okrese Teplice. Naopak nejnižší sňatečnost byla evidována v okrese Louny. Nejvyšší rozvodovost vykázali v prvních třech měsících roku v okrese Chomutov, nejnižší v okrese Ústí nad Labem.

 

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.

 

[1] Záporné migrační saldo je důsledkem vysokého počtu vystěhovalých, přičemž velkou část těchto osob představovaly osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany, a nepožádaly si o její prodloužení.

 

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027

---